Článek
12 zápasů, 11 výher a pouze jediná porážka. Lengál si za loňský rok několikrát sáhl na dno, a to především kvůli zběsilém tempu, ve kterém na některé zápasy dokonce kývl na poslední chvíli. „Tohle přeskakování je velký diskomfort. Je to náročné. Je potřeba se na to připravit psychicky i fyzicky. Já jsem zastánce toho, že když je bojovník připravenej, tak zvládne všechno. Jde to," líčí znojemský rváč.
„Ty zápasy bych nevzal, kdybych nebyl připravenej. Celou dobu jsem byl připraven. Dvakrát to bylo pro mě těžké, nakonec se to ale vyplatilo a sklidil jsem ovoce," je rád. „Docela jsem to zvládal. Jediné, kde mě to štvalo, tak to byl zápas s Vaškem Sivákem v kickboxu (jediná porážka). Nejraději bych tam dal loket. Štvalo mě to," přiznává.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Nejtěžší okamžik přišel téměř přesně před rokem. Lengál se představil v největší tuzemské aréně. „Největší zápas byl v O2 aréně s Michalem Neprašem. Vyhrál jsem v těžkém zápase se zemařem. Čtrnáct dnů předtím jsem měl náročný duel v postoji v malých rukavicích, byl jsem rozbitej. Tím se mi ty dveře otevřely, byl to můj nejtěžší zápas, ve kterém jsem si sáhl na dno," popisuje nepříjemnosti.
V roce 2023 jsou plány diametrálně odlišné. „Hlavně chci MMA. Chci se zaměřit a jít pro titul Oktagonu. Chci v 66 (pérová váha - pozn. red.) dominovat a jít co nejvýš. Je mi jedno, jak dlouho to bude trvat. Kdyby to mělo být tenhle rok, tak to asi bude moc uspěchané. Může se ale stát všechno. Aktuálně jsem nějaká desítka, chci přeskakovat nahoru a nahoru. Klidně bych neváhal a v boxu bych kvůli tomu pustil titul, který držím," zní odhodlaně.
Další krok na cestě k zápasnickému snu přijde již 11. února, kdy Lengála v domácím prostředí přivítá o tři roky starší Němec Deiga-Scheck (9-4). „Rád jsem na nepřátelské půdě a vykrádám cizí hnízda," přiznává. A nejedná se o ledajaký zápas, tady půjde i o pomstu. „Porazil mého týmového kolegu Radka Roušala. Půjdu ho pomstít. Nebude to ale jenom o pomstě. Bude to první příčka k titulu," hlásí sebevědomě.
Vlado Lengál vybojoval pás šampiona. Patriku Balážovi nadělil KOVideo: Sport.cz
V horké mnichovském kotli ale tentokráte přijde o podporu svého šestiletého syna, se kterým například slavil nedávné vítězství a zisk boxerského titulu na galavečeru v pražské Lucerně. „Bohužel tam teď syn být nemůže, je to od 18 let. Mrzí mě to. Chtěl tam strašně být a dám si to jako další předsevzetí na další zápas," nastínil.
„Mám dva syny. Tomu staršímu je 6 let, trénuje se mnou. Má za sebou čtyři zápasy, všechno se mnou prožívá. Líbí se mi, jaký to zanechává odkaz u mých dětí a jsem pro ně vzorem. To se mi líbí," říká s radostí.
