Článek
Vémola se tak do zápasového kolotoče vrátí po zhruba dvou a půl měsících od posledního zápasu, který proběhl 29. července na pražské Štvanici proti Argentinci Lucasi Alsinovi. Ačkoli to tehdy nebyl z pohledu osmatřicetiletého bojovníka ani zdaleka povedený výkon, přesto dal bodovým triumfem alespoň z části zapomenout na květnovou porážku s Patrikem Kinclem, která s sebou přinesla nemalé následky.
Máte za sebou první rodinnou dovolenou. Jak jste si ji užil?
Uvědomil jsem si, že jsem některé věci opravdu zanedbával. Sice jsem si to omlouval tím, že děti žijí v Londýně a na dovolenou jezdí sem do Česka, ale byly tam opravdu jako Alenka v říši divů, když viděly ten jiný svět. Strašně se jim to líbilo a já si to hrozně užíval. Říkal jsem si, že je škoda, že tam s nimi nemůžu zůstat déle. Byla to pracovní dovolená na cestě do Thajska na tréninkový kemp.
Jak náročné to bylo?
Extrémně. Mezi takhle těžkými tréninky se snažím spát. Když jsem tam teď měl děti, tak jsem se jim přes den musel věnovat. Zrovna v Dubaji, kde jsem si myslel, že si odpočinu, jsem chytil Chimaevovu (Khamzat Chimaev, neporažený UFC bojovník) partu, všechny Dagestánce a wrestlery. Jen mě zahlédli v gymu, tak řekli: Oktagon champ, pojď sem. Už jsem se z toho nedostal. Byl jsem tam ráno, odpoledne i večer. Trénovali jsme několikrát denně. Do toho jsem s dětmi jezdil na různé vodní parky či horské dráhy. Dubaj mě opravdu unavila a odpočinul jsem si až dva dny v Thajsku, kde jsem byl sám a mohl se vyspat.
Byl to nejnáročnější kemp?
Zatím určitě. Dubaj mě opravdu překvapila, protože jsem nečekal, že tam potkám tolik tvrdých frajerů. Měl jsem čtyři dny na to, abych si malinko odpočinul a připravil se na tvrdý kemp v Thajsku. Bylo to ale přesně naopak.
Zmiňoval jste elitního UFC bojovníka Khamzata Chimaeva a ostatní Dagestánce. Jaké to s nimi bylo?
Hodně se drží u sebe, málokdy se k nim člověk dostane. Když jsem byl naposledy v Thajsku, tak jsem ho tam potkal (Chimaeva), a vůbec jsem se k nim na trénink nedostal. Drží si to svoje, což je pochopitelné. Nechtějí nikoho nového, aby je zranil a něco si dokazoval. Tentokráte jsem se ale skamarádil s jedním íránským wrestlerským trenérem (Pouya Rahmani - pozn. red.), který nás tahal do party. Je skvělej. Má sice jeden zápas, ale myslím si, že nebude trvat dlouho a bude šampion. Ze mě i Chimaeva si dělal vyloženě pr*el a házel nás tam jako střední váhy. Měl sice 109 kg, ale je to několikanásobný mistr světa ve wrestlingu nebo BJJ. Měl to neuvěřitelně najeté a myslím si, že je to nová vycházející hvězda.
Již za jedenáct dnů vás čeká titulový souboj s Pavolem Langerem, zažil jste někdy tak moc odlišného soupeře? Hodně váš zápas přirovnávají k souboji extroverta proti introvertovi.
Teď nevím, jak to vzít. Myslím si, že všichni soupeři jsou ode mě naprosto odlišní. Nezapomeňte, že jsem zápasil s Babou Jagou (Václav Mikulášek), Patrikem Kinclem a spol. Pavol je ale jiný v tom, že je to prostě takový hodný kluk z dědiny a už hodněkrát překvapil. Já ale zase říkám, abychom nesoudili podle posledních dvou zápasů. Mně se třeba poslední dva zápasy nepovedly. Sledujme komplexní kariéru. Když jsem zápasil se soupeřem, co to měl 11-4, tak všichni říkali, že to byl slabý soupeř. Teď nastupuji proti frajerovi, co to má 12-9, což je z hlediska rekordu ještě horší a nikdo nic neříká. Nakonec ještě tipují, že mě porazí. Proto pojďme hodně lidí překvapit.
Nechybí vám trash talk, jako tomu bylo v posledních zápasech?
Trash talk mě vůbec nenabuzuje. Odpovídám na to, co lidi říkají. Když má někdo hloupé kecy, jako plno lidí před ním, tak dostanou odpověď zpátky. Každý dostane, co si zaslouží. Tenhle frajer se chová jako naprostý sportovec a já se k němu chovám jako naprostý sportovec zpátky. Bylo plno skvělých soupeřů, které jsem měl před ním, a nebylo to potřeba. S Attilou Véghem jsme si všechno řekli slušně a kulturně. Nemůžu za to, že někteří frajeři to neumí a potom dostávají zpátky akorát to, co přivedou. To, že tam není trash talk mi nevadí. Připravuji se na obrovského a těžkého soupeře. Mám velkou výhodu, že v mém gymu ho pár kluků porazilo a mohli si na něj sáhnout. Můžu trénovat s Danem Škvorem nebo Michalem Kotalíkem.
Myslíte si, že na Langera dolehne tlak a tíha důležitosti zápasu?
To že na něj tlak nejde, toho se vůbec nebojím. Je to pro něj největší zápas kariéry, ve kterém se může všechno zlomit. Viděl jsem, jak to sežralo Milana Ďatelinku. Byl podobná povaha. Vždycky, když šel nakupovat, tak se ho každý ptal, že zrovna on jde s Terminátorem. Je to tlak, který ani nemusíte mediálně vidět, ale každý den, kamkoliv přijde, mu to každý bude říkat. Tenhle každodenní tlak nejsou schopni ti kluci zvládat. Já ho mám na sobě už 10 nebo 15 let. Kamkoliv jdu, tak se někdo baví, zda bude odveta s Kinclem nebo Attilou. Nedovedu si představit, že Langer přijde do práce a všichni tam neřeší nic jiného, než že jde s Vémolou. Samozřejmě to řeší a uvidíme, jak se s tím vyrovná. Určitě ho to bude užírat.
Naposledy na vás na Štvanici část obecenstva bučela. Jste připraven, že v Bratislavě, kde bude domácí prostředí hrát pro Langera, se to může opakovat?
Je to možné a těším se na to. Třeba mě to příjemně překvapí, protože mám půlku rodiny ze Slovenska a k Slovensku mám krásný vztah. Tak nějak cítím a vnímám ze sociálních sítích, že tam mám hodně publika. Jak by to bylo krásné, kdybych nastupoval v Bratislavě proti Slovákovi a publikum by fandilo mně. Nechám se buď příjemně, nebo nepříjemně překvapit. Umím zápasit, jak s publikem, tak bez něj. Nastupoval jsem v Brazílii proti Brazilci a není to nic, co by mě mohlo rozhodit.
