Článek
Splnil si toho opravdu hodně, spokojit se ale nehodlá. Nové cíle mu totiž dávají motor do života. „Můj sen je pracovat tak tvrdě a dobře, abych jednou měl svoji sochu. Obdivuju a mám plno vzorů. Jedním z nich je Gustav Frištenský (zápasník v řeckořímském zápase), který tu sochu má. Já vím, že mám před sebou hodně práce. Jsou to ale takové ty mety, důležitý je pro mě odkaz. Něco, o čem se lidi budou bavit dlouho po naší smrti,“ říká Vémola, jehož film „Karlos“ měl 15. ledna slavnostní premiéru v kině. „Ukazuje, kdo doopravdy jsem,“ přibližuje.
„Možná je hodně lidí, kteří se přijdou do kina podívat na to, jestli je Karlos takový magor, jak se o něm píše a povídá. Můžu jim říct, že je ten film asi určitě nezklame,“ přikyvuje šampion polotěžké váhy organizace Oktagon MMA, který přiznal, že dokumentární snímek až do jeho slavnostní premiéry neviděl. Několik momentů ho proto překvapilo.
Rozšířit hodlá také svůj Vémoland, v němž žijí například krokodýli, lvi, žraloci, klokani, mývalové, kozy a další zvířata. Nedávno ovšem kvůli falešným dokladům přišel o tygřici Antonii Rambu, která byla odvezena do chovného zařízení v Německu.
„Cesta je dlouhá, těch snů je hodně. Čím si člověk dává větší sny, tím víc musí makat. Slon je toho součástí. Miluju zvířata, možná víc než lidi. Jsem blázen, já s nimi i spím. Mám barák přestavěný do zoologické zahrady. A co je nejvíc? Slon. Teď budu muset zmlátit Attilu, abych vydělal nějaké prachy a koupil větší dům. Žena bude ráda, že má větší šatník a já budu mít radost, že mám velkou zahradu pro slona,“ usmívá se Vémola.
Sen má také na poli MMA. „Pořád dělám neolympijský sport. Jsem přesvědčený, stejně jako jsem byl v dobách, kdy jsme zápasili v hotelích a v O2 arenách, že můj sport jednou bude olympijský. To je ten cíl, neuvěřitelná meta. Věřím, že to dokážeme,“ vžívá se do situace populární bijec. „Začal bych žít druhý sen – druhý život. Představte si, kdybych byl reprezentační trenér České republiky pro tyhle mladé frajery. Šlapat do toho a snít velké věci, to je moje životní moto. Určitě nejsem ještě u konce,“ povídá tajemně.
Rovněž vyhlíží poslední boj v kleci, k němuž dojde 8. června na fotbalovém stadionu v Edenu, kde podruhé v kariéře narazí na slovenského rivala Attilu Végha. „Vím, že se z toho těžko odchází, ale já to musím někdy utnout. Chci to utnout ve velkém hypu a nemůže být nic většího než vyhrát na fotbalovém stadionu. Ideální scénář,“ přemítá nad koncem kariéry.
Pokud by ale v odvetě uspěl, mohla by být ve hře trilogie a rovněž přehodnocení situace. „Když nad tím čím dál víc přemýšlím, tak pokud Attilu porazím, a jsem přesvědčený, že to bude 1:1, tak nevím, zda bych dokázal říct ne na třetí zápas v Bratislavě. Tímhle zápasem s Attilou mi ale s Oktagonem končí smlouva. Ale nikdy neříkej nikdy.“