Článek
1,03. Takový kurz byl na Vémolu před zápasem vypsán českými sázkovými kancelářemi. Odborníci ani fanoušci zkrátka dlouhý zápas rozhodně nečekali, Alsina ale pořádně překvapil. I přes jednoznačně prohrané první kolo šlápl na plyn a ve druhé pětiminutovce předvedl něco, co se dlouhou dobu žádnému soupeři nepodařilo. Měl Vémolu pod sebou na zemi.
Ani tento částečný úspěch argentinskému soupeři na vítězství nestačil, bodoví sudí označili za vítěze právě Terminátora, který následně svedl první staredown s příštím soupeřem v titulové obhajobě polotěžké divize Pavolem Langerem.„Dneska to nebyl on. Nevím, jestli neměl nějaké problémy nebo mu neseděl soupeř, ale měl jsem pocit, že nešel na sto procent svých možností. Ukázalo se, že je také jenom člověk a může mít slabší den. Pro mě je to motor odmakat přípravu nejlépe, jak umím a poté to předvést," říká slovenský titulový vyzyvatel.
Jaké pocity ve vás převládají?
Byly tam nějaké chyby, ale neměl bych být zklamaný. Důležité je vítězství. Potřeboval jsem ho a aspoň z tohoto zápasu budu čerpat to, co musím opravit, protože tohle na Langera stačit nebude. Zklamaný jsou asi fanoušci, kteří ode mě čekali víc. Myslím si, že to bylo zapříčené tím, že všichni experti soupeře odepisovali. Říkali, jak je jednoduchej...
Nakonec jste zvítězil až na body.
Bylo jasně vidět, že nebyl jednoduchej. Normálně přecházím a biju i kolikrát daleko lepší soupeře, než byl papírově on. To, kde jsem si myslel, že bude problém, to bylo ve strikingu. Vždycky mi to ale vyšlo. Pokaždé jsem ho zavřel, zprava či zleva zkrátil. Stáhnul jsem si ho. Kde jsem ale nečekal, že bude problém, tak na zemi. Je to něco, na čem musím pracovat a kde musím být rozhodně lepší.
Co konkrétně musíte zlepšit?
Rozhodně přecházení guardů, držení pozice a otevírání tvrdších úderů. Padl tam jenom jeden úder a ten loket ho otevřel. Mělo jich být alespoň pět nebo šest. Špatně jsem přecházel pozice, z half guardu jsem se mu skoro nemohl dostat. Měl jsem tam zůstat a rozvinout tvrdší ground and pound, abych ho donutil k chybě. Nikam jsem nespěchal, což byla chyba.
Cítíte alespoň úlevu?
Úleva to asi není, protože nic jiného jsem ani nečekal. Možná lepší výkon. Ukázalo mi to ale věci, které musím zlepšit. Do konce kariéry mě čekají už jen dva zápasy, hned v pondělí proto musím na trénink. Nesmím si dávat pauzu, musím makat. Musím se zvednout fyzicky i technicky.
Jak jste na tom byl vzhledem ke květnové porážce s Patrikem Kinclem s nervozitou?
Nervózní jsem nebyl, neměl jsem být proč. Spíš mě znervóznělo Ondrovo (Ondřej Novotný - spoluzakladatel organizace) vyjádření. Já bych sice neměl, ale před zápasem chodím mezi fanoušky, protože na co budu sedět několik hodin v šatně? Ondra v tu dobu říkal, že ať Karlos vyhraje, nebo prohraje, tak stejně půjde titulový zápas s Langerem. A já si říkal, že by to bylo jen v případě, když vyhraju...Vím, že to má Oktagon naplánovaný, ale já bych opravdu nechtěl jít po dvou prohrách do titulového zápasu. Cítil bych se jako idiot. Je to něco, co nechci. Na druhou stranu je to něco, co mě hrozně láká. Aby to mělo trochu šťávu s Attilou Véghem, který je v Oktagonu déle než já a nikdy neměl titulový zápas, tak tím, že budu šampion, tak o něj bude muset jít. Bude muset jít na pět kol a hrábne si na dno. Potřebuji titul držet, aby tečka byla v něčem, v čem Attila ještě nebyl - v titulovém duelu.
Takže, kdybyste proti Alsinovi prohrál, o obhajobu titulu byste neusiloval?
Řekl bych, že nejdu. Asi bych jim sdělil, aby mi dali jiného soupeře, že na to prostě už nemám. Myslím si, že to takhle není správně. Z morálního hlediska.
Bratislava by tedy byla bez vás?
Asi jo. Kdybych nešel o titul, tak bych si počkal na zápas s Attilou. Kdybych dneska prohrál, tak by to byl jasný signál z hvězd, že toho mám nechat. Už jen tenhle špatný výkon byl jasným signálem, že musím něco zlepšit. Čekají mě dva těžké zápasy.
Budou to těžší zápasy než ten proti Alsinovi?
Teoreticky by měli být. Už když jsem šel s Ďatelinkou, tak všichni říkali, jak to bude těžké, protože má našlápnuto. Já bych se ale vůbec nedivil, kdyby se mi Langera podařilo rychle ukončit. Povedli se mu poslední dva zápasy, ale nezapomeňte, že ho porazili Kotalík či Škvor. To jsou kluci, na které si v tréninku šáhnu. Nesoudil bych podle dvou zápasů, ale podle delší kariéry. Nevěřím, že se dá rapidně změnit během šesti měsíců, už vůbec ne za rok. Je to delší proces.
Organizace připustila, že se váš odvetný souboj s Attilou Véghem na konci letošního roku pravděpodobně neuskuteční. Co vy na to?
Nemám konkrétní zprávy, je to na vedení. Pokud se to letos nestihne, tak jen proto, že to bude něco velkého příští rok. Na fotbalovém stadionu, což byl můj sen a říkám to od začátku, co tady v Čechách nastupuji. Nejprve jsme vybrali top hotel a říkal jsem, že za chvíli budou hokejové arény. Pak jsem věděl, že to bude O2 arena. Byl jsem první, kdo to říkal a nikdo tomu nevěřil. Pak jsem dlouho tvrdil, že jednou to bude fotbalový stadion. A pokud má být můj konec kariéry právě tam, tak si na to určitě rád počkám. Jen nebudu v takovém odpočinkovém režimu, jako Attila Végh. Budu makat a zlepšovat se.
Dáte si za vítězství nějakou odměnu?
Určitě. Mám neustále v hlavě americký sen. Slíbil jsem si, že si za vítězství, byť bylo utrápené, pořídím Corvettu (automobil). Zítra se hned rozjedu, začnu si vybírat a pořídím si ho. Bude to asi 600 koní pod kapotou.