Článek
Už jste dokázal vstřebat zážitky z turnaje?
Už ano, byť jsem si ještě dva tři dny poté říkal, jaká to byla bomba. Něco jako Silvestr. Myslím si, že to byl jeden z turnajů, kde to všechno klapalo a všichni do toho byli vtaženi. Takových galavečerů, kde to všechno funguje, je málo, třeba čtyři do roka. Tohle byl jeden z nich. Už když jsme byli na generálce, tak člověk cítil, že je to přesně ta noc. Nakonec to dopadlo super. Byla téměř plná O2 arena, prodej lístků nakonec nezklamal, byť jsme se chvíli báli, že to nebude takové, jaké jsme chtěli. Jsme nadšení.
Jaký moment z turnaje se vám vybaví jako první?
Určitě Karlosův výkon. Ten neuvěřitelný moment ve třetím kole, což zároveň byla jedna z nejdivočejších pasáží v historii Oktagonu. Bylo to jako ve filmu Rocky, kde se Sylvester Stallone v ringu potácel a trochu to už vypadalo, že to chvílemi přehrával. Člověk si řekl: To už je moc, takhle by to v realitě nikdy vypadat nemohlo. Teď jsme to ale viděli u Karlose, který se neuvěřitelně vrátil do zápasu a dál hrozil. Ukázal, že má srdce jako málokdo.
Bylo ze strany hlavního sudího správné, že nechal zápas ve třetím kole pokračovat, byť to s Vémolou nevypadalo vůbec dobře?
Podle mě ano. Ukázalo se, že sudí Václav Přibyl je opravdu skvělý rozhodčí a má neuvěřitelný cit a oko. Kdykoli bylo něco sporného, tak rozhodl správně, což platilo i nyní. Dokonce Marc Goddard, což je největší rozhodcovské eso, zpoza klece křičel: Stop it! Stop it! (v překladu zastavte to). Křičel si to sám pro sebe, sudí to na jeho popud nemůže zastavit. Pak ale musel uznat, že to z Vaškovy strany bylo skvělé rozhodnutí.
Jeden z nejsilnějších momentů v kariéře, i přesto, že jsem prohrál, děkuje Karlos Vémola fanouškůmVideo: Sport.cz
Pokud by tedy Goddard byl hlavním sudím duelu, souboj by zastavil ve třetím kole?
Určitě ano. On ale potom sám viděl, že by to nebylo snadné rozhodnutí. Václav to schválně podržel.
Patrik Kincl, Vémolův dlouholetý rival, je názoru, že se vyzdvihuje spíše Karlosův výkon, a tak trochu se zapomíná na precizní práci od Fleuryho. Souhlasíte s ním?
Rozhodně nesmíme zapomínat na Fleuryho skvělý výkon. Ukázal, co se od něj čekalo. O to cennější je Karlosův výkon, protože takovou obrovskou vůli to nevzdat nevidíme každý den. Je to možná vzácnější než skvělá práce od Fleuryho. Málokdo takhle bojuje do poslední chvíle a v tom je podle mě velikost Karlosova výkonu. I fanoušci z toho mají wow pocit, byť nakonec prohrál.
Will Fleury (vpravo) v souboji s Karlosem Vémolou.
Čekal jste, že Vémola bude celý zápas tak moc bezradný? Jeho dominantní stránka boje, tedy zem, mu vůbec nevycházela, a naopak on sám většinu času ležel na podlaze.
Čekal jsem, že bude za kratší konec tahat v postoji, ale pokud ho (Fleuryho) dostane na zem, tak bude ve svém království. V minulosti to tak bylo. Překvapilo mě, že byť se to sice Karlosovi několikrát povedlo, tak se Fleury jednoduše zvedl, jako by to byla těžká váha. Vypadalo to jako rozdíl vah. Připadalo mi to, jako kdybych já hodil Karlose a on by se kdykoli postavil zpět na nohy, protože je zkrátka větší a silnější. Nečekal jsem, že v tomto souboji bude tak velký silový rozdíl.
Přijde mi, že porážku skousl daleko lépe než předchozí proti Samuelu Krištofičovi či Patriku Kinclovi.
S tím souhlasím. On sám cítil, že ze zápasu odešel se ctí. Nechal tam všechno, což ocenili i fanoušci. Dávalo mu to v zápase sílu. Když šel proti Pirátovi či Kinclovi, tak proti němu byla půlka arény a měli radost z toho, že prohrál. Nyní si sám po zápase mohl říct: Nechal jsem tam všechno a diváci to viděli.
Will Fleury si po vítězství nad Karlosem Vémolou řekl o zápas s jeho parťákem Machem MuradovemVideo: Sport.cz, OKTAGON TV
Někteří fanoušci zmiňují, že Fleury vyhrál rozdílem třídy.
To si nemyslím. Rozdíl třídy byl v síle, což rozhodlo. Fleury se dokázal postavit, dobře se s ním pasoval. Z jeho strany to byl dominantní výkon, ale nesmíme zapomínat ani na Karlose. Několikrát v postoji trefil soupeřovu bradu a ani nevím, zda jsme v jeho podání někdy viděli tolik přesných ran. Víme, že jeho box není jeho doména.
Co bude s Fleurym dál? Když se podíváme na žebříček polotěžké váhy, není tam v tuto chvíli tolik vhodných kandidátů pro první obhajobu titulu.
(Zamyslí se). Ostatní kluci budou muset zamakat, možná bude zapotřebí obohatit polotěžkou divizi. Fleury je zároveň schopen udělat 84 (střední váha), kterou šel v minulosti. Teď na to bude potřebovat více času, protože je to opravdu velký chlap. Šel to ale víckrát, není mu to tím pádem úplně cizí. Hlavně to není ten typ, že by se po zápase zprasil.
Zde by se například nabízel souboj proti Machmudu Muradovovi, který sám říkal, že by mu nevadil vzájemný souboj.
Dávalo by to smysl. Uvidíme. To je ale to, co se mi na Fleurym líbí – umí si o zápasy říct. Je to talent, který měl vždycky Karlos. Po každém zápase přesně věděl, co má říct a na koho prstem ukázat, aby to bylo pro všechny zajímavé.
Koho byste v případném souboji Muradov vs. Fleury favorizoval?
Asi Macha. Teď je to ale složité říct.
Už máte jasno, o co se bude bojovat v trilogii Vémoly proti Véghovi, k níž dojde 14. června v Edenu? Rázem to bude zápas bez možnosti získat pás šampiona polotěžké divize.
Zatím ne. Ani si nemyslím, že bychom nad tím tolik uvažovali. Karlos by si přál něco speciálního, zatím to tak ale nevypadá. I tak je ten zápas obrovský – významem i odkazem. Už jen z tohoto principu nepotřebuje žádný pás.
Oba mají na přípravu ještě půl roku.
Co jsem měl možnost Attilu naposledy vidět, tak je fakt velký. Když jsem ho potkal, tak jsem řekl: Co se děje? (smích) Má snad 110 kilo, je obrovský. Teď byl snad největší, co jsem ho měl možnost kdy vidět.
