Článek
V době zápasu to přitom budou více než čtyři a půl roku od památného zápasu, při němž se Vémolovi definitivně zavřela vysněná cesta zpět do slavné organizace UFC. Pořádnou čáru přes rozpočet mu tehdy v pražské O2 areně uštědřil podceňovaný Végh, jehož tvrdé k. o. ukončilo souboj již po 127 vteřinách. Nyní je v roli mírného outsidera Vémola, který se navíc odvetou století chystá ukončit kariéru. Terminátor chystá reparát, do osudí dává i svůj titul šampiona.
Do zápasu zbývají více než tří měsíce, jak vypadá vaše příprava?
Vypadá velmi, velmi hustě. Mám dvoufázové tréninky, začal jsem chodit do slovenského gymu OFA k Iljovi Škondričovi. Dá se říct, že mě čeká stejná cesta jako před prvním zápasem, navíc s téměř stejným týmem. Díky bohu, že mi zatím drží zdraví. Jdu si za tím, čeho chci dosáhnout.
Vémola často rýpe do vaší tělesné hmotnosti, kolik kilogramů jste už dokázal shodit?
Karlos povídá… Já jsem mu samozřejmě slíbil, že budu vypadat tak, abych se mu líbil. To je můj první cíl. Ale musím říct, že moc kil jsem nezhubnul, jen tak vypadám. Začal jsem hodně cvičit i kvůli tomu, že Karlosova největší devíza je jeho fyzická síla, tím pádem musím i já makat co nejvíc. Nabalil jsem na sebe svalovou hmotu, ale váhu mám stejnou. I tak na mě čeká dost shazování.
Sliby se dodržují. Karlos Vémola a Attila Végh se chystají na odvetu v EdenuVideo: OKTAGON MMA
Je na vás patrné, že se vám daří hubnout, minimálně v oblasti břicha….
Opravdu? To je zlaté, pupek je pryč (smích). Ano, ano, trochu je pryč. Ale samozřejmě je to jen do zápasu, pak bude zase zpátky, abych byl šťastnější. Nemůžu žít bez toho, aniž bych jedl špinavosti. Teď samozřejmě nejím hamburgry, pizzy či bagety, ale po zápase si je dám. Vždycky si po zápase říkám, že nebudu jíst, abych neztloustl, protože jsem se sebou spokojený a vypadám dobře, ale pak přijde jeden den, druhý, třetí a všechno zmizí. Pětiměsíční příprava zmizí za dva týdny. Raději budu jíst.
Co alkohol?
Alkohol nepiju teď vůbec, mám striktní režim. Dávám pozor na to, co jím a piju. Nepiju sladké ani alkohol. Dám si ho, ale takovým stylem, že to za rok napočítám na prstech dvou rukou.
Plánujete se odříznout od světa stejně jako před prvním zápasem, kdy jste dal stranou telefon a další věci?
Přesně tak, už to tak dokonce mám nastavené. Lidi ale nevidí, jak se chystám a kde trénuji. Nedávám ven žádné fotky, ale nezabráním tomu, když si se mnou někdo udělá fotku a následně ji zveřejní. Instagram a Facebook většinou používám na reklamní a partnerské věci, které mi dělá můj manažer. Na mobilu moc nejsem, nemám na to ani čas. Trénuji dvakrát denně, do toho se těším, až uvidím rodinu. Nemám čas si vzít do ruky telefon, za což jsem i rád.
Těsně před zápasem dáte telefon zcela stranou?
Určitě ano, pomalu. Telefon mám k dispozici kvůli rodině a kamarádům, ale rozhodně nečtu různé komentáře nebo se nedívám na videa, zkrátka si jdu za tím svým.
Zpátky k přípravě, během níž máte možnost trénovat i s Jiřím Procházkou. Jaké to je?
Bylo to velké plus, protože Jiří Procházka patří mezi jedničky na světě a je obrovská čest, když s ním člověk může trénovat. Samozřejmě nemá styl jako Karlos, ale na sebevědomí to rozhodně je velké plus. Je to čest, že jsem s ním trénoval, a doufám, že stále budu. Můžu říct, že je na svůj zápas (13. dubna v Las Vegas) velmi dobře připravený, a budu mu držet palce. V gymu jsme si dokonce říkali, že když jsem tehdy v Bellatoru vyhrál titul a byl jsem na vrcholu, tak on teprve kariéru začínal. Je mezi námi rozdíl.
Staredown Karlos Vémola vs. Attila Végh během tiskové konference Oktagon Time v Ostravě
V poslední době jste se hodně potkával s Vémolou, který dokonce sám zmiňoval, že máte spolu zápasit, ne se kamarádit. Lze se ve vašem případě naprogramovat tak, že ho začnete nemít rád?
Nejsem takový člověk, který by někoho nenáviděl. Pokud Karlos bude dělat trashtalky nebo něco takového, tak já budu stále stejný. Stačí, když řeknu jedno slovo, a lidi se smějí. Nemůžu proto ze sebe dělat drsňáka a určitě ho nebudu nenávidět kvůli tomu, abych ho porazil. Chci sám sobě, rodině a týmu dokázat, že na to mám, a jdu si za tím. Co mám v hlavě, vím jen já. Nepotřebuji nenávist, abych udělal svou práci a byl spokojený s výkonem.
Nicméně do klece se vracíte po více než čtyřech a půl roku, jaké to je?
Není to jednoduché, ale ani těžké. Zhruba stejné, jako když by někdo čtyři roky nejezdil na kole, člověk na to nezapomene. Jsem cílevědomý člověk, a když mám něco před sebou, tak jdu za tím a chci na to dosáhnout. Důležité je, že na konci tunelu je světlo. Teď mám půlroční přípravu a konec. Rozhodně to neznamená, že do konce života budu zlomený, zničený, zbitý a že si budu dávat pozor na stravu. Udělám svoji práci a život jde dál.
