Sudí o zápase Vémoly s Kinclem: Tah na jednu branku. Asi je potřeba dělat osvětu pravidel

Zápas Vémoly s Kinclem jste na body viděl poměrem 50:45 ve prospěch Patrika. Jak jste ho hodnotil?

Hlavními kritérii jsou efektivní striking a grappling, které jsou obě úplně na stejné úrovni. To, co se vlastně probírá je to, co se rozumí tím slovem efektivní. Konkrétně u strikingu to znamená dopad jednotlivých úderů na ukončení daného soupeře. Můžeme to taky nazývat damage nebo potenciál úderů k ukončení soupeře. Nemusí vždy platit, že vyšší počet úderů je efektivnější. Vyhodnocujeme právě konkrétní dopad každého jednotlivého úderů, a proto se může stát, že 3 údery mohou být víc než 10.

Co efektivní grappling?

Znovu hodnotíme dopad k ukončení daného soupeře. Když se někdo snaží druhého hodit takedownem na zem, tak to musí mít potenciál či cestu k případnému konci zápasu. V případě, kdy ho hodí, ale soupeř mu okamžitě vstane, tak ten potenciál je skoro nulový. Kdyby ho naopak hodil a udržel například half guard, tak to už hodnotíme jako nějakou grapplingovou akci. Z half guardu může přejít do side control a případně například do plného mountu nebo backmountu. Tak vidíme, že si dělá cestu k lepší pozici k ukončení soupeře a toto je nějakým způsobem hodnoceno. Nejvíc ohodnocené grapplingové akce jsou chycení do škrcení nebo nějaké páky. V tomto případě by byl nejblíž k ukončení a tyto akce mají největší váhu a je na ně kladen největší důraz. Záleží samozřejmě jak moc je to čistě chycené a na kolik to dělá soupeřovi problém. Je to podobný případ, jako když v efektivním strikingu jeden druhého udeří a soupeř klidně až spadne na zem, ale neskončí to knokautem. Musíme si u každého zápasu dát na misky vah jednotlivé akce obou soupeřů. Jak striking, tak grappling.

A když to aplikujete na zápas Vémoly s Kinclem?

Každé kolo bylo téměř identické. U Karlose byly pokusy o strhy a snažil se o efektivní grappling. Nic z toho se mu ale nepovedlo. Musíme se podívat, jestli tam byl nějaký potenciál k ukončení nebo si udělal cestu k tomu, aby ukončil soupeře. To tam nebylo. Jediná akce, která se tomu aspoň trochu přiblížila, byla, když Vémola už skoro bral back mount a měl tuším jeden háček. Patrika se snažil udržet na zemi, což se mu ve finále nakonec nepovedlo. Na miskách vah toho od Karlose bylo skoro nic. Efektivní striking tady také nebyl skoro žádný. Jen lehké údery, které nestojí za zmínku.

Jak jste to viděl u Kincla?

V prvních dvou kolech toho bylo z jeho strany z hlediska akce méně, ale později znatelně víc. Je ale potřeba si uvědomit, že v každém kole pracoval efektivně. Byly tam lokty do hlavy či kolena do těla. Neříkám, že to bylo značně efektivní, jako tomu bylo například v zápase s Lohorém, ale určitě efektivnější než, co udělal Karlos. Co napáchala tahle efektivita strikingu, jsme viděli v pauze mezi 2. a 3. kolem. V tu chvíli si to už začali uvědomovat i ostatní lidi, že se tam asi něco dělo. Později se to stupňovalo a byl to dost velký rozdíl. Jsou dva aspekty, proč to může být kontroverzní...

Povídejte.

Když se člověk na to dívá z velké dálky nebo od televize, tak to má dost zkreslené. Údery lokty jsou strašně špatně rozeznatelné, které padají efektivně a které ne. Já jako sudí sedím zhruba půl metru či metr od zápasníků v případě, že zápasí přímo u mé strany. Naprosto vidím i cítím každý úder, který padne. Někdy to naopak vypadá, že se bojovník trefí a pleskne to přes celou halu. Já ale naopak ze své pozice třeba vidím, že to bylo do ramene, rukavice nebo úplně jinde. Jde to špatně rozeznat. Hlavně u loktů, které dával Patrik. Zda zasahují, nebo ne. Z mé malé vzdálenosti jsem ale viděl, že padaly na úrodnou půdu a všichni diváci ve čtvrtém a pátém kole viděli, že Patrik vyhrává. Díky Karlosovu natéklému obličeji. Byl to důsledek toho, co Patrik napáchal mimo jiné taky v první i druhém kole.

I pro vás jako bodového sudího je od televize stejně těžké rozeznat jednotlivé akce?

Hrozně těžké. Konkrétně u loktů je těžké rozeznat, zda padají a s jakou intenzitou. Zda je to signifikantní úder, či ne. Od klece je to něco jiného a koukáte na to reálněji. Když se ale člověk nesoustředí a vnímá zápas jako fanoušek, tak to také vypadá jinak. Zápasník může tlačit toho druhého a může to vzbudit dojem, že vyhrává. Unikají mu ale jednotlivé údery, které se tam reálně dějí. To samé mám i já, když nedávám pozor a zápas neboduji. Někdy se přistihnu při tom, že vyrovnaný zápas nedokážu ohodnotit. Jednotlivé údery a akce si nezapisuji a nevnímám jejich efektivitu. Pak se i zdráhám říkat, kdo to vlastně vyhrál, jelikož se můžu plést.

Jak je tedy možné, že si Karlos i jeho trenérský tým mysleli, že před pátým kole vedou?

U Karlose to chápu. Zápasník absolutně nemá potuchy reálně zhodnotit, co se v daném zápase přesně děje. Za prvé je zaujatý, za druhé je otřesen. Nemá soudný pohled. Když beru v potaz jeho trenéry, tak by asi měli umět vyhodnotit, že Karlos prohrával. Asi se nechali strhnout zaujatostí. Dával bych to vrub emocím. Když ale vidí vyrovnané kolo, tak by měli zápasníkovi říct, že je možné, že dané kolo prohrál a případně změnit taktiku...

Také spoluzakladateli Oktagon MMA Ondřeji Novotnému přišlo bodování 5:0 na kola ve prospěch Kincla nesmyslné. Čím to?

Ondřej je výborný komentátor a snaží se diváka stáhnout do děje. Dělá to naprosto výborně. Nikdo na světě ale nedokáže komentovat, být u toho zábavný a soudně rozhodnout, kdo je vítěz. Jak jsem ale říkal, když se člověk nesoustředí na jednotlivé údery, akce a jejich dopad, tak nedokáže přesně vyhodnotit kdo vyhrál. U mě je to trochu zarážející i ohledně jiných lidí, kteří si mysleli, že vyhrál Karlos. Přisoudil bych to právě té zaujatosti k jednomu zápasníkovi, strhnutí bojem a právě taky té špatné rozeznatelnosti úderů lokty, které jdou špatně vidět. Taky je třeba nejspíš dělat ještě velkou osvětu ohledně pravidel. My jako rozhodčí jsme se na bodech jednoznačně shodli. Jeden z nás tedy dal druhé kolo Karlosovi, kde asi nejspíš vyhodnotil grapplingovou akci dříve zmíněnou a pár úderů. Jinak všechna kola byla totožná. Na mítinku po galavečeru jsme se shodli na každém detailu, byl to tah na jednu branku.

Spousta lidí naráží na stará pravidla, podle kterých by Vémola mohl zvítězit...

Tehdy tam stále byl efektivní striking a grappling, ale už se nebral důraz na slovo efektivní a co se tím vlastně rozumí. Dával se k tomu důraz také na agresi a kontrolu oktagonu. Ty staré pravidla už ale neplatí šest let a moc nechápu, proč se to furt vytahuje. Je to za námi a je správně, že se hodnotí už jen efektivita strikingu a grapplingu. A pokud se chceme reálnému boji blížit co nejvíce, tak musíme hodnotit právě tu efektivitu. Kdo byl blíže k ukončení a kdo napáchal větší škody. Změna pravidel byla v dobrý prospěch, teď je to lepší.

Nestálo by tedy za úvahu, že by jeden z bodových sudích po turnaji vystoupil a i pro ty neznalé zhodnotil, proč se takhle bodovalo?

Vždycky, když bylo nějaké mé rozhodnutí, které budilo nějaké rozpaky, tak jsem vždycky vyšel a vysvětlil, proč jsem takhle bodoval. Dělám to ale jen ve své bublině na sociálních sítích. K ničemu takového jsem zatím nebyl vyzván, abych oficiálně vysvětloval někde na tiskovce.

Co třeba varianta, že by bodoví sudí po každém kole uvedli, jak ho ohodnotili a věděli by o tom trenéři, zápasníci i fanoušci?

Za mě by to zhoršilo kvalitu. V případě vyrovnaného zápasu by každý roh měl danému zápasníkovi říct, že to zřejmě může být vyrovnané, nebo prohrává. Řeknou mu, aby šel po ukončení a získal kolo. Teď si ale vezměte, že by roh věděl, že vyhrává 2:0 na kola. Jel by na úsporu a atraktivita zápasu by podle mého klesla. Spíš by to bylo na škodu.