Článek
Přesně před dvanácti dny zasáhla nejen české MMA nepříjemná zpráva. Šampion polotěžké váhy Jiří Procházka se totiž během závěrečné přípravy na turnaj UFC 282 v Las Vegas vážně zranil a začal se roztáčet kolotoč dalších krutých zpráv. Třicetiletý samuraj nakonec kvůli přetrhaným vazům v rameni musel nuceně odstoupit z titulové obhajoby proti Gloveru Teixeirovi a po komunikaci s UFC dokonce uvolnil získaný titul polotěžké divize pro ostatní bojovníky.
Pro Procházku tak nastalo diametrálně odlišné období. Nemohl trénovat, připravovat se k boji, ale především musel řešit zdravotní stav, pro který hledal nejlepší variantu. Výsledkem je operace, které se český bojovník podrobí tuto středu, a právě i s tímto úmyslem se vrátil po nedělní půlnoci zpět do vlasti.
Jak se aktuálně cítíte?
Vždycky se cítím skvěle. Teď a tady připravenej čelit tomu, co bude. Teď je prostě situace taková, jaká je. Příští týden jdu opravit tělo, opravit co je třeba a pokračujeme dál. Stalo se, co se mělo stát. Tohle všechno beru pozitivně, ať už je sebehorší situace v přípravě. Věřím, že to tak mělo být. Jsem zpátky a jedeme dál.
Jak je na tom vaše ruka?
Nezvednu ji. Co se týče tvrdého boje, tak není úplně schopná. Věřím, že i tak bych byl schopný udělat zápas a vyhrát ho.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
V nejbližších dnech vás tedy čeká operace?
Nebudu úplně konkrétní, ale ano.
Navíc vás čeká dlouhá pauza.
Není to žádná pauza, protože se každý den bude konat nějaká rehabilitace nebo jiná činnost. Za prvé neposedím a za druhé se každý čas snažím využít, zvlášť teď ve třiceti letech, kdy mám před sebou následujících několik let, dá se říct v tom nejlepším. Ten čas chci využít naplno. Učit se, vstřebávat, posouvat se, zajíždět si nové tréninkové techniky, přístup a vybírat z toho. To je to, co dělám celou svojí kariéru. Zamýšlím se nejen nad tréninkem. Kvůli tomu jsme tam, kde jsme. Tenhle čas využiji především k posunu.
Máte informace, jak dlouho budete mimo? Spekulovalo se až o roční pauze.
V UFC se snažili trochu postrašit, už jen kvůli tomu pásu, abych ho přenechal těm dalším. Myslím si, že kvůli tomu řekli, že to bude kolem 9-12 měsíců. Po konzultaci s dalšími experty a chirurgy si myslím, že to nebude víc než půl roku do dalšího zápasu. Maximálně sedm měsíců.
K dalšímu zápasu by mohlo dojít už na začátku léta?
Zhruba tak. Léto nebo září, takhle jsme se bavili s tím, abychom udělali plnohodnotný tréninkový kemp, kdy naplno najedeme do přípravy a odvedeme co nejlepší výkon.
Formu léčby jste tedy zvolil v Česku?
Dal jsem si dvě a dvě dohromady s tím, že jsem si poslechl víc námětů. Co by se mohlo odehrávat a co a jak je k dispozici. Určitě chci během rekonvalescence odcestovat do Vegas, protože tam mám, co se týče rehabilitace ze strany UFC neomezené možnosti. Ale první a druhý měsíc chci určitě strávit tady v Česku, přeci jenom budou Vánoce.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Byla nějaká šance, že byste se operaci podrobil v USA?
Šance byla velká. Minulý týden jsme v úterý a ve středu byli v Los Angeles za jedním chirurgem, přeci jenom jim tam prochází více zápasníků a wrestlerů, a říkal co a jak. Už mě chtěli „kudlat" ve čtvrtek. Nakonec jsme se obrátili na naše specialisty. A to i po komunikaci s Pavlem Kolářem, se kterým svůj zdravotní stav konzultuji.
Operovat se bude "pouze" poraněné rameno?
Musím pořešit víc věcí, nechci zmiňovat co všechno. Nějakou dobu jsem nebojoval jen se soupeři, ale i se svým tělem. Musel jsem své tělo přizpůsobovat stavu, ve kterém jsem byl. Přeci jenom pro Rizin a UFC titul jsem se dostal především díky úsilí. Tvrdému úsilí. Ničím jiným. Že by tam byl nějaký extra talent, tak na tom jsme denodenně makali v gymu. Nejsem takovej typ, kterému by to šlo od ruky. Byla to tvrdá dřina a v té budeme pokračovat. A k tomu chci mít naprosto zdravé tělo.
Jak probíhala komunikace s UFC ohledně vašeho uvolněného titulu?
Nebudu se k tomu úplně vyjadřovat. Byl to ale nápad UFC, po konzultaci s nimi jsme došli k tomuhle závěru. Nedělá mi až takový problém to klukům pustit. Poperte se o to, kdo chcete, když mi přislíbíte, že příští zápas bude o titul. Nemám s tím problém. Je to tak, jak říkal Dana White „show must go on", a nechť se v tuhle chvíli ukáže ten nejlepší, když já nemůžu.
Argumentovali jste třeba i tím, že šampion těžké váhy Francis Ngannou je zraněný a 22. ledna to bude rok od jeho posledního zápasu, a přesto neuvolnil titul?
V šatně jsme s Francisem o tom mluvili. Radil mi, ať nedám na žádné jejich rady a na to, že odevzdám titul. Řekl jsem, mu, že je mi to jedno, ale on na mě, že to jedno není...když jsem neschopný jít do zápasu a podat 200% výkon, tak prosím, ať to udělají ostatní. Nic se neděje. Já vím, kdo jsem a kam jdu. Vím, že tam za půl roku nebo kolik přijdu a vezmu si to.
Máte přislíbeno, že po návratu půjdete hned do titulové bitvy?
Je to tak, na tomhle jsme se domluvili a dali slovo. Mělo by to tak být. Uvidíme, jak se to celé vyvine. Jestli nebudou pak chtít kličkovat. Nevíme, jaká situace bude. Jen říkám, že si teď nedám pauzu, jen se budu věnovat něčemu jinému. Ať furt nejedu naplno boj, protože jsem v tom byl trochu přetrénovanej a předimenzovanej. Myslím si, že teď tohle přijde vhod, abych udělal další posun.
O uvolněný pás nakonec budou bojovat Jan Blachowicz s Magomedem Ankalajevem.
Je to tak. Zachovali se trochu nefér vůči Gloveru Teixeirovi, se kterým jsem si potom psal. Překvapilo mě to.
Prozradíte, o čem jste si s Teixeirou psali?
Nahrál jsem mu hlasovku, že se mu omlouvám a že mě to mrzí. Ještě v takhle krátkou dobu do zápasu, což je nemilé. A hlavně i to, že Glover nakonec nemá žádný zápas. Připravoval se a nepřizpůsobili mu soupeře. Že by mu dali třeba Blachowicze, nad kterým už jednou zvítězil a udělali by pro něj nějaký krok. To mě štve.
