Článek
New York (od našeho zpravodaje) - Jednalo se o bezmála pětihodinový program, v němž jeden bojovník po druhém postupně usedl k pultíku s mikrofonem, kde už byla nadcházející náplň jasná. Zvídaví novináři pokládali dotazy, přičemž každému aktérovi bylo věnováno zhruba patnáct minut. Programu se pochopitelně nezúčastnili zcela všichni účastníci turnaje UFC 295, jednalo se o „pouze“ o kompletní desítku jmen z hlavní karty. Řada přišla i na bojovníky hlavního duelu, a sice Jiřího Procházku a Alexe Pereiru.
Jaké je se po takové době vrátit zpět?
Je to čest být tady, speciálně jako hlavní zápas v Madison Square Garden v New Yorku. Navíc po tak dlouhém a těžkém roce, kterým jsem si musel projít. Věřím, že tenhle zápas bude skvělý a pevně věřím ve vítězství.
Jaká energie ve vás panuje před zápasem proti Pereirovi, ve kterém půjde o titul polotěžké divize?
Celý tenhle víkend je pro mě něco jako laserové soustředění na můj výkon během sobotní noci. Není to však jen o mně, ale také o mém soupeři. Jak dobrý bude jeho výkon, o to lepší bude ten můj. Dokážu se přizpůsobit každé situaci, v každém momentu boje se snažím být lepší než soupeř. Právě proto mám rád zápasení s kvalitními borci, protože jejich výkony posouvají i mě samotného.
O vašem duelu se říká, že je to střet samuraje proti lovci. Vidíte to stejně?
Přesně tak, bojovník proti bojovníkovi. Nechci příliš mluvit o své samurajské povaze nebo něčem takovém, ale je pravda, že mě dlouhé roky inspiruje kodex Bušidó. Je zaměřený na boj a všechno, člověk ve svém životě dělá, na co se koncentruje, a zda ze sebe vydává maximum a dělá to celým srdcem. To je důvod, proč jsme bojovníci. Jdeme do klece, kde nás nic nezastaví.
Pereira patří mezi nejlepší postojáře, dlouhá léta se věnoval kickboxu. Myslíte, že na něj můžete najít recept?
Rozhodně, protože se v boji neustále snažím najít cestu, kterou soupeř nebude čekat. To je klíč k úspěchu. Je to o vítězství a cestě. Během zápasu se nedívám na soupeřovu techniku, ale na slabiny, na které mohu plnou silou zaútočit. Můj styl je trochu riskantní, ale takový už prostě jsem. Musím tam nechat všechno, ale trochu vylepšuji svůj styl, protože Alex je soupeř na nejvyšší úrovni. Jsem na to připraven.
Když jste zápasil naposledy, byl z toho jeden z největších zápasů všech dob. Myslíte, že to bude podobný souboj i nyní, nebo máte v plánu se z napínavého průběhu ponaučit?
Obojí, protože neexistuje žádný rozdíl mezi tím, z čeho se chceš z minulosti poučit a snahou ukázat ze sebe to nejlepší. Je ale pravda, že zápas s Gloverem mě opravdu hodně naučil, dalo mi to hodně a teď chci dokázat, že jsem se od té doby na jiné úrovni.
Rozhodně je to těžký a nevyzpytatelný soupeř. Na první má pohled komplikovaný styl, člověk nikdy neví, co udělá. Je to skutečný válečník, což mi vlévá krev do žil. Jsem díky tomu nabuzený a v boji budu chtít ukázat všechny své zbraně.
Původně jste měl bojovat v odvetě s Teixeirou, poté s Jamahalem Hillem. Nakonec je z toho boj proti Pereirovi, z čehož jsou fanoušci asi nejvíce nadšeni. Vidíte to podobně?
Nepřemýšlel jsem o tom, zda je pro mě lepší Jamahal, nebo Alex, ale jestli to teď mám říct, tak si myslím, že Pereira je v postoji mnohem ostřejší než Jamahal. To je můj názor. Na Alexe jsem navíc v té době nekoukal jako na budoucího soupeře, dokud nezačal mluvit o přechodu do polotěžké váhy. Až poté jsem na něj koukal jako na chlapa, který je opravdu dobrý a v budoucnu by mohl být můj soupeř. Hlavně když jsme se viděli loni v červenci ve Vegas zhruba týden po zápase s Gloverem, kde mě neustále sledoval jako nějakého nepřítele. Řekl jsem si, že tohle bylo extra mimořádné a v budoucnu možná bude mým soupeřem.
Loni jste uvolnil titul. Jaké pro vás bylo sledovat, jak se divize během té doby měnila?
Mám respekt pro všechno, co se musí stát. Za tu dobu jsme si uvědomil, že se nebojím uvolnit pás mezi dva jiné kluky. Nebojím se, že to po mém plném uzdravení nevyhraju zpět. To je moje víra a přesvědčení, že si vezmu pás zpět a hotovo. Stále se cítím jako šampion, ale lidem musím připomenout, kdo opravdu jsem. Musím si to schovat jako dárek.
Jaká byla rekonvalescence poraněného ramena? Naučil vás to něco?
Samozřejmě. Celý život je o učení, posouvání hranic, útočení na ně a o tom být lepší. To je celé. Celý ten rok byl pro mě velká výzva, každý den. Opravdu jsem si to užil, někdy to bylo opravdu těžké, ale to je život. Momentálně se cítím skvěle, všechno je připraveno. Mám kolem sebe opravdu skvělé kouče, kteří mi pomohli, abych se stal komplexnějším bojovníkem. Aby moje jediná cesta k vítězství nebyla jen v postoji, ale třeba také ve wrestlingu a na zemi. Celé tělo vidím jako zbraň, která může fungovat v jakékoli fázi boje. Je to jedna z nejlepších věcí, za kterou jsem opravdu šťastný.
Je v případě vítězství v plánu počkat na uzdravení Hilla, který rovněž uvolnil titul, nebo je to příliš dlouho a budete chtít zápasit o něco dřív?
Momentálně to nezáleží na mně, navíc nemyslím na ostatní soupeře. Mám před sebou zápas s Alexem Pereirou a věřím, že se po vítězství potkám s kýmkoli, kdo v tu dobu bude pro mě ten nejlepší. A nezáleží, kdo to bude. Jen chci před sebou vidět někoho jako výzvu a nebezpečí.
Na hlavě máte účes, kterého jste se po posledním duelu zbavil. Jaký je důvod jeho vrácení?
Důvod je ten, že jsem neukončil jednu z mých kapitol. Nedokážu udělat něco, speciálně v zápasení, bez toho, aniž bych se na sebe nemohl podívat do zrcadla. Tento účes, moje válečné vlasy, jsou speciálně vytvořeny pro tento bojový týden a zápas. Dávají mi sílu vidět sebe tak, jak se neustále chci vidět, a být spojen se svými nejcennějšími představami o mém stylu, předcích či síle, kterou mi dávají. Ale nechci o tom příliš mluvit, je to osobní.