Článek
Čtyři zápasy v UFC, čtyři výhry. Snová jízda, souhlasíte?
Povedlo se (smích). S výsledkem jsem spokojený, hodně jsem kvůli tomu makal. Je příjemné, když to takhle vyjde. Plánovali jsme, že zkusíme soupeře ukončit, ať to znovu není výsledek na body. Až na pár chybiček jsem velmi spokojený.
Hodně lidí vám přitom před vstupem mezi elitu nevěřilo…
Ano, toho jsem si všiml. Já jsem si sám sobě řekl, že budu makat a ukážu jim, že se ve mně mýlili. Zatím mi to jde dobře.
Snad z každého předchozího zápasu jste si odnesl nějaké zdravotní problémy. Platí to i tentokrát?
Vůbec nic, jsem úplně zdravý, nic se mi nestalo. Jsem stoprocentní, už dokonce znovu trénuji, ať nevypadnu z tempa. Uvidíme, kdy nás bude čekat další zápas.
V počtu výher v UFC jste dorovnal kolegu Ľudovíta Kleina, historicky prvního Slováka v UFC. Je mezi vámi zdravá rivalita v tom, kdo bude mít více vítězství?
Fandíme si navzájem, ale nijak mezi sebou nesoutěžíme. Byla by blbost si nepřát, ještě k tomu, když jsme oba ze Slovenska. Zdravá rivalita je vždycky fajn, my si ale držíme palce navzájem. Kdybychom byli stejná váhovka, tak bychom spolu i trénovali. Takhle si můžeme maximálně napsat, podat ruku a popřát si hodně štěstí.
Kdo další by se ze Slovenska mohl dostat do UFC?
(zamyslí se). Nejblíž ke Contenderu (Dana White's Contender Series) má asi Štefan Vojčák, můj sparing partner. Viděl jsem nějaké články, že by právě on měl být k tomu nejblíž. Ale nevím…Je to těžká váha, byť naposledy prohrál s velmi těžkým soupeřem. Možná ho tahle prohra od Contenderu trochu oddálila, ale když přidá třeba 2-3 výhry, tak se tam klidně může dostat. Necháme se překvapit, je to jen takový můj odhad.
Je pravda, že i vy jste se do UFC dostal právě skrze Contender.
Riskoval jsem tím. Předtím jsem dva roky nezápasil, vracel jsem se. Celou dobu jsem sice byl v přípravě, ale bez zápasu. Když přišla nabídka od Contenderu, tak jsem si chtěl předtím dát ještě jeden zápas, čímž jsem v případě porážky hodně riskoval. Titulový duel s Kamilem Mindou jsem zvládl a přišla šance. Jen je potřeba se takové příležitosti chytit. Nebát se a věřit, že člověk vyhraje. Jeden z té dvojice zkrátka musí vyhrát. Něco jiného je třeba Jiří Procházka, který šel přímo do UFC. To se nedá srovnávat.
Naposledy jste porazil Joshe Parisiana, kterého jste ukončil již v prvním kole na submisi. Byl z předchozích soupeřů mezi elitou zatím tím nejjednodušším?
To bych neřekl, tady to nejde moc srovnávat. Každý můj předchozí soupeř byl nějakým způsobem jiný, každý vynikal v něčem jiném. Je těžké někoho vybrat, všichni byli kvalitní. Co bych ale vyzdvihl, tak že jsem tentokráte byl stoprocentně zdravotně v pořádku, protože před i během minulých zápasů to tak nebylo. Trápil mě například zlomený nos nebo lokty.
Navíc jste vyhrál na kimuru, což se vám naposledy povedlo před čtyřmi lety. V těžké váze přitom nebývá moc zvykem, že zápasník vyhraje na nějaký typ submise.
Je to tak, většinou přijde KO. A jelikož v naší váhovce nejsou vysloveně zemaři, tak pak nějaká submise může přijít. Doufám, že se mi něco podobného povede i další zápas, i když je mi teda jedno, zda je to finiš na KO nebo nějakou submisi.
Potěšit vás jistě musela i chvála od legendárního bojovníka a bývalého šampiona těžké váhy Daniela Cormiera, který se nechal slyšet, že je rád, že ukončil kariéru a nemusí se měřit s podobnými zvířaty, jako jste vy. Viďte?
Beru to s nadsázkou (smích), ale určitě mě to potěšilo.
Máte za sebou čtvrté vítězství, přesto stále nefigurujete v nejlepší patnáctce těžké váhy UFC. Stačila by k této metě třeba už jen jedna výhra?
Myslím si, že jo. Podle mě jsem od nejlepší patnáctky jedno nebo dvě místa. Další výhra by mě tam měla posunout, i když by to třeba nebylo proti zápasníkovi ze žebříčku. Teď měl například celkem pěkný zápas Waldo Cortes, se kterým jsme se trochu popichovali na sociálních sítích, a možná to dopadne jako další zápas. Kdyby padla volba na něj a povedlo by se mi ho porazit, tak bych určitě měl být v nejlepší patnáctce. S Waldem by to navíc určitě byl zajímavý zápas. Je po výhře, předvedl dobrý výkon, byť duel předtím prohrál. Dokonce máme i propojenou minulost, neboť jsme oba v UFC porazili Lukasze Brzeskiho.
Už se spustil vyjednávací proces o dalším zápasu?
Čekáme, co nám UFC nabídne. Zatím jsem se vrátil zpět do tréninku, ať jsem stále v pohybu. Do konce roku bych ale určitě chtěl jeden zápas stihnout.
Je reálné, že byste se ještě letos mohl vůbec poprvé objevit na číslované akci?
To záleží na soupeři. Pokud by to byl žebříčkový soupeř, tak by to reálné mohlo být, což by bylo fajn, ale ve finále mi na tom nijak nezáleží. Poslední čtyři z pěti zápasů jsem měl na stejném místě v Las Vegas, mám to tu rád a daří se mi tu. Mám to tu všechno oběhané, znám to tu. Ale dostat se na číslovanou akci, to určitě musí být pěkné (smích).
Jak to vypadá s novou smlouvou?
Jsme v kontaktu a řeší se to. Žádné novinky zatím nemám.
Když trochu odbočím, v Las Vegas jste potkal i legendárního boxera Mika Tysona. Jak na vás zapůsobil?
Byl to hodně příjemný zážitek, potkali jsme ho v UFC Performance Institutu. Jsem za tohle setkání rád, protože je to legenda bojových sportů. Možná největší osobnost tohoto sportu, kterou poznají všichni. Pro mě to byl silný zážitek, navíc působil velmi mile. Do té doby jsem ho viděl jen v televizi, ale když člověk potká takovou osobnost naživo, tak je to úplně něco jiného. Dali jsme si i společnou fotku.
Na koho dalšího jste v minulosti narazil?
Je tu celá řada zápasníků, ale když řeknu jedno jméno, tak bývalý šampion v těžké váze Francis Ngannou. Toho jsem potkal ještě předtím, než opustil UFC. Rozhodně je super potkat tyhle známé tváře, člověk je má najednou před sebou a může je pozdravit, udělat fotku.
