Šéf Oktagonu po Edenu září: Rekordní turnaj. Vémola? Čekal jsem, že ho Attila vypne

Stále jsou ve mně emoce, musím říct, že se to povedlo. Bylo to obrovské ve všech směrech, fantastické. Stále jsem to nedokázal zpracovat.

Asi celý turnaj, ale i okamžik, kdy vyhrál Karlos Vémola Odvetu století. Byl jsem v šoku, nečekal jsem, že to takto dopadne. Hrozně mě překvapilo, že to dokázal urvat. Jsem za něj rád, protože je to obrovská legenda – a nepřál jsem mu, aby z aktivní kariéry odešel se dvěma porážkami v řadě. Jakkoliv jsem byl smutný za Attilu, tak jsem měl velkou radost za Karlose. Je to velký zvrat v příběhu.

Byly tam nějaké drobné chyby, které jsme viděli, ale nebylo to nic vážného. Rovněž mě překvapilo, jak moc byli lidé pozitivní. Na to, že tam byli skoro sedm hodin, byli neustále nadšení. Byli celou dobu ve varu, jejich láska byla neskutečná. Pak tam byla jedna věc, kterou jsem si uvědomil až po turnaji. Byla to totiž jedna z největších sportovních akcí v Česku a na Slovensku za několik posledních let. Žádný fotbal či hokej takovou návštěvu neměl, ty arény na to nejsou dostatečně velké.

Určitě, ukázali jsme to, co jsme chtěli, a sice, že jsme absolutně legitimní sport. Někdo sice může říct, že to nesleduje, ale zas na druhou stranu nemůže říct, že je to něco podivného. Odvedli jsme lidi, kteří třeba jinak sledují bizáry a podobně, jiným směrem. Jsem rád, že ukázali, jak se to má dělat, o čem jsou bojové sporty a jak to má vypadat. Chodí mi spousta pozitivních zpráv, až jsem z toho překvapený.

Ano, je to tak. Byl to rekordní turnaj ve všech směrech, i nejsledovanější. Zaznamenali jsme obrovskou sledovanost. Sledovali to lidé na stadionu, přes PPV nebo v televizi.

Nebylo to pro mě až takové překvapení, trochu jsem čekal, že Ion vyhraje. Mám pocit, že je na opravdu dobré vlně a celkově ve fyzické pohodě, Oktagon si užívá. V Rumunsku dokonce vyhrál Survivor, je nějakým způsobem hvězda a na tyhle momenty je zvyklý. Teď si žije svůj sen. Měl jsem pocit, že David po těch porážkách hledal cestu zpět, ale asi ji ještě nenašel. Měl jsem tušení, že mu to asi nevyjde, ale že takhle rychle, to úplně ne. Z opakovaných záběrů bylo patrné, že do jeho tváře dopadla fakt dobře mířená rána.

Překvapil mě bleskový první takedown od Karlose, nečekal jsem, že ho hodí takhle jednoduše. Už v ten moment se mi do hlavy vkradly pocity, že by to mohlo být jinak než během jejich prvního zápasu, ale stále jsem si myslel, že tam přijde rána, kterou ho Attila nachytá a knokautuje. Karlos měl ruce dole a šel do toho bradou, ale nic takového nepřišlo. Byl jsem v tak velkém přesvědčení, že vyhraje Attila, ale možná mě Karlos navnadil tím, když si během nástupu nechal zahrát C'est La Vie, což bylo dojemné. Utvrdil ve mně přesvědčení, že je to jeho poslední zápas a patrně jeho prohra, nakonec to bylo šílené překvapení. V životě jsem takový šok nezažil. Když to Karlos utáhl, tak jsme byli jako vystřelení z trenek. Řvali jsme na sebe, byli jsme překvapení a jeden druhého jsme se ptali, co se stalo. Neskutečné emoce.

Dá se rychle dohromady a půjde dál, i kdyby už nikdy nezápasil. Jeho odkaz přes to všechno zůstane obrovský, porážka mu toho tolik nevezme. Pokud by ale prohrál Karlos, bylo by to pro něj obrovské minus. Byl by to jiný závěr celého příběhu.

(zamyslí se). Ne, asi ne. Před prvním zápasem jsem tušil, že by to takhle mohlo dopadnout.

Myslím si, že ano. Attila to po prvním zápase udělal dobře v tom, že řekl, že jediný, s kým si to dá, je Karlos. Po letech se to stalo a bylo to opravdu velké. Takové legendy si už nezaslouží, aby devalvovaly svou hodnotu, a je potřeba říct, že to z Karlosova pohledu je i kvůli zdraví. Dává to smysl.

Teď jsou šance největší, jaké kdy byly, tak 70 procent. Ale je tu víc okolností, aby se to mohlo uskutečnit. Když si Attila na tiskovce sedl vedle mě a v rychlosti jsme se bavili, tak mi řekl: Co? To mám mít další zápas? Trochu o tom spekuloval, protože i já si myslím, že pokud se to má stát, tak to musí být v krátkém časovém úseku, maximálně třeba do roka. Dávalo by to smysl. Pokud by to ale trvalo dlouho, tak to neprospěje ani jednomu z nich, natož Karlosovi, který je rád aktivní.

Bratislavský nebo trnavský, ale úplně to nevidím, protože na Slovensku je fotbalový stadion těžší domluvit než v Česku. Slováci rádi cestují na turnaje do Česka, naopak to tak úplně není. Část publika by na tomto turnaji chyběla, byť by i tak přišlo hodně lidí. Vyprodat stadion a vydělat je úspěch, protože náklady jsou obrovské. Byť mám na Slovensku dobré vztahy a mým snem bylo mít turnaj na Tehelném poli, tak si myslím, že šance jsou malé. Bojím se, že to není možné.

Nejprve musíme zjistit Attilovu odpověď, zda si spolu dají trilogii, nebo ne. Stále je tu varianta tohoto zápasu. Pokud nedopadne a Karlos další souboj mít nebude, tak se pás uvolní. Může nastat i možnost, že za tu dobu dohodne zápas o prozatímní titul.

Asi ano, pokud se do té doby nic nestane. Nechci proto říkat, že to tak stoprocentně bude.