Článek
Co bylo hlavní motivací k přesunu do PFL?
Vždycky jsem se chtěl vrátit do světa a zápasit na nejvyšší možné úrovni. Když byla možnost, tak jsem toho využil. Nebylo to tak, že bych byl nespokojený. Lidé se mě neustále ptají, jestli to odstartovaly rozepře s OKTAGONem. To bych ale vůbec neřekl. Nechci být neuctivý k OKTAGONu, jako organizace je na domácí scéně velmi dobrá. Není to ale světová špička, právě tam chci zápasit.
Jak dlouho máte už podepsanou smlouvu?
Byla nějaká jednání, návrh smlouvy, byly tam určité výhrady. Trvalo dlouho, než se to prohnalo po právnické stránce. I když jsme byli v podstatě dohodnuti, že tam budu zápasit, tak než se vše podepsalo, nějakou dobu to trvalo. Přesné datové údaje ale nejsem schopen z hlavy říct.
Byly během jednání nějaké komplikace?
Ani ne. Jednání byla stejná jako v každé jiné práci. Člověk má nějakou představu o tom, jak smlouva bude vypadat, zaměstnavatel má také nějakou představu. Ať už co se týče financí nebo dalších benefitů. Lidé se pak snaží debatovat a najít kompromis. Je to úplně stejné jako v každé jiné práci.
Už jste se bavili o termínu prvního zápasu?
Nemůžu se o tom úplně bavit, nemůžu si ani vybírat. Jede se podle tabulek, kterou rozřadí, a podle toho se dozvím, s kým budu zápasit. Není tady žádný prostor pro vyjednávání. Bylo mi ale řečeno, že na začátku sezony, což je přelom dubna a května, bych měl mít první zápas. Ale nevím s kým, ani přesné datum.
Jak vysoko řadíte úroveň organizace PFL? Například ve srovnání s UFC.
UFC je pořád nejvýš, proto bych řekl, že je to o jeden stupeň níž. Zhruba na stejné úrovni jako Bellator a ONE Championship. Určitě bude před KSW. Kolikrát lidé odcházejí z UFC do PFL, i když by nemuseli. Třeba Anthony Pettis nebo Fabricio Werdum. To byli zápasníci, kteří byli relativně furt na špičce UFC a přesto přešli do PFL. Naopak se v souvislosti s PFL mluví o dalších jménech, která by mohla přejít do UFC.
Kdyby tedy přišla nabídka od UFC, bylo by to na pořadu dne?
Bylo. Co si budeme ale povídat, určitě by záleželo i na penězích. UFC beru po sportovní stránce jako strop. Co se mi ale na PFL líbí, tak že je čistě zaměřená na sport. UFC má furt takovou tendenci dělat money fighty, upřednostňovat zápasníky, kteří mají velkou popularitu nebo dosah na sociálních sítích. V PFL se jede podle tabulky, kdo vyhraje, postupuje dál. Není tam takový ten cirkus, alespoň zatím. Samozřejmě se to může změnit.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Byly ve hře i jiné organizace? Například RFA?
Já jsem se bavil i s jinými organizacemi, kontaktovalo mě i KSW. Konkrétní nabídku jsem měl od čtyř organizací – KSW, OKTAGON, RFA a PFL.
Proč to s RFA tedy nevyšlo?
Tam to ani nebylo o tom, že by něco nevyšlo. Kontaktovali mě, udělali nabídku, ale to nic neznamená. Tady u nás se z toho dělá velká věda. Já jsem tam ani nijak zvlášť jít nechtěl. Je to nová organizace, člověk ani neví co čekat. Na jednu stranu slibují nějaké věci, sportovní vizi i dopingové testy. Právě dopingové testy byly věcí, na kterou jsem slyšel. Byl to důvod, proč jsem to zvažoval. Tou dobou jsme ale měli rozjednané PFL, takže jsem jim řekl, že z toho nejspíš nic nebude.
Jak na to reagovalo vaše okolí? Zasahovalo do vašeho rozhodování?
Já takové věci s rodinou nebo kamarády úplně nekonzultuji. Mám své profesionální prostředí, kde se o takových věcech bavím. Co se týče rodiny, tak jim to i řeknu, že například jednám s nějakou organizací. Oni se ale ve světě MMA úplně nepohybují, nesledují to, takže by mi asi stejně k tomu nic moc neřekli. Není to, že bych čekal, co na to řeknou.
PFL nabízí atypicky systém zápasení. Můžete přiblížit, jak vypadá?
Je tam systém sezon, něco jako v kolektivních sportech. Teď se bude začínat v dubnu, pojede se zhruba do října. Během sezony se odehrává turnaj o titul. Na začátku jsou dva zápasy na rozřazení v tabulce. Za ty zápasy člověk sbírá body, záleží ale, jak dopadne. Když vyhraje, tak má samozřejmě víc bodů. Záleží také na tom, kdy se mu povede vyhrát a jakým stylem. Samozřejmě, i když prohraje na body, tak také dostane nějaké body, ale málo. V případě, že je ukončený, tak nemá žádné body. Podle celkových bodů se pak postaví pavouk (play-off), kde jsou další tři zápasy. Tam je to systémem náhlá smrt. Kdo vyhraje všechny zápasy, tak vyhraje titul šampiona a milion dolarů. Sezona se tím ukončí, člověk má pak volno zhruba do jara.
Pak se začíná od začátku?
Ano, přesně tak. A to se mi na tom líbí. Ten, kdo v předchozí sezoně získal titul, tak zase nastupuje od nuly spolu s ostatními. Například, kdybych to já vyhrál, tak bych byl šampion pro rok 2022. Pro rok 2023 bych šel zase od začátku, ale obhajoval bych. Není to tak, že by šampion někde seděl a vybíral si, s kým půjde. Nic takového.
Není tedy mnohem složitější se propracovat k titulu?
To záleží. Aspoň ale člověk ví, co musí udělat, jak musí vyhrát a koho musí porazit. V UFC nebo OKTAGONu je to tak, že člověk nikdy neví. A to je právě jedna z věcí, kvůli které je UFC často kritizována. Dana White je zároveň promotér i matchmaker pro obě strany. Zápasy si staví podle toho, jak on chce. Není nad tím žádný další dozor. On si zkrátka může vybrat zápasníky, aby se to dobře prodávalo. Takhle to v PFL nefunguje, tady se jede podle tabulek. Zápasníci mají jistotu, že když budou vyhrávat, tak se k tomu titulu dopracují.
Něco podobného je s Conorem McGregorem, který se brzo vrátí zpět do klece a dost možná hned o titul.
To je přesně to, o čem mluvím. Některé fanoušky to pak rozčiluje. Je to i jeden z důvodů, proč se někteří zápasníci, kteří jsou na špičce své váhy, nikdy nedostanou k titulové šanci. Asi kvůli tomu, že neprodávají tolik lístků. Myslím třeba Gegarda Mousasiho, kterého to přestalo bavit a odešel do Bellatoru. UFC stále považuju za špičku, ale má hodně nešvarů.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
V OKTAGONu jste získal pás šampiona polotěžké váhy. Nemrzí vás přeci jenom, že se ho musíte vzdát?
Ani ne. Spíš mě mrzí, že už nebudu zápasit před českým publikem. To, že přijdu o titul, tak to prostě je. Tituly přicházejí a odcházejí. Pořád mi zůstane, že jsem titul vyhrál. To mi nikdo nesebere. To, že nejsem nikde uvedený jako současný šampion, mi srdce zase tolik netrhá.
Koho nyní favorizujete na získání titulu?
Sám jsem zvědavý, jak se divize posune. Jsou tam zajímavá jména. Hrozně bych to ale přál Miloši Petráškovi, který se ale teď bohužel zranil. To je můj hlavní favorit. Pokud by byl Meloun ze hry, tak by mi dával smysl zápas Rafael Xavier proti Stephanu Pützovi. OKTAGON chce expandovat do Německa, tak je možné, že budou chtít titulovou bitvu schovat pro německý trh. Je tam třeba i Dan Škvor. Ten na špičce asi ještě nebude, schopnostmi ale určitě má co nabídnout. Ve hře je pochopitelně Pütz, jestli tedy bude v OKTAGONu dál bojovat.
Nebojíte se, že vám lidé či zápasníci budou předhazovat, že z OKTAGONu utíkáte? Ozvat by se mohl například Vémola.
To klidně mohou. Je to ale něco, co je mi ukradené. Jestli s tím přijde Vémola, tak už bude akorát tak pro smích. Možná Pütz bude říkat, že před ním utíkám. Je mi to ale jedno. Každý, kdo do toho vidí, obzvlášť zápasníci, tak ti ví, že jdu o úroveň výš. Nijak mě to netrápí. Pokud by někdo říkal, že utíkám, tak bych to spíš čekal od fanoušků. Od takových těch „casuals", od kterých se vždy dočkám jenom hejtu. To mi tolik žíly netrhá.
Nedávno s organizací podepsala smlouvu i Martina Jindrová, vy jste tedy druhý Čech. Zaznamenal jste to?
Je tam trochu rozdíl v tom, že Martina Jindrová je v PFL Challenger. To je něco jako Dana White Contender Series. Zápasníci bojují o smlouvu, aby se dostali do té tabulky. To znamená, že není v tom turnaji, tam jsem já. Nicméně souhlasím s tím, že jsem druhý Čech, který se tam dostal. První byl Michal Martínek, který dostal smlouvu poté, co mě porazil. Poté se mu ale celá sezona zrušila kvůli covidu a odešel někam jinam. Jsem ten druhý, možná třetí. Záleží, jak se to vezme.
Co váš americký život. Nechybí vám nějaké věci z Česka?
Chybí mi spousta věcí, například povidla (smích). Ty se tady nedají sehnat. Už to ale takhle mám nastavené celkem dlouho. Když jsem v Americe, tak tu trénuju a je to pro mě víc profesionální. Budu tu teď celou sezonu, do Česka se vrátím až někdy na podzim. Vracím se tam většinou po zápase. Většinou, abych všechny pozdravil a odpočinul si.