Hlavní obsah

RFA slaví rok: Jsme velká organizace, dokážeme věci posunout na světovou úroveň

Když RFA vstoupila na trh bojových sportů, nikdo moc nevěděl, co od nového hráče na domácí scéně očekávat. Česko-slovenská organizace se přesto během uplynulých dvanácti měsíců snažila vydobýt respektované místo, které v té době bezkonkurenčně patřilo skvěle šlapajícímu Oktagonu MMA. „Už i my se cítíme jako velká organizace,“ má radost promotér Boris Marhanský, který v rozhovoru pro Sport.cz zhodnotil cestu, která přinesla i několik těžkých zkoušek.

Foto: RFA

Joilton Lutterbach (vlevo) a Sebastián Fapšo během vzájemného souboje.

Článek

Je to rok od doby, co jste s RFA vstoupili na trh bojových sportů. Jak tento rok hodnotíte?

Byl to rychlý rok pro nás všechny, utekl fakt rychle. Jak pro samotnou organizaci, tak pro všechny členy. Měli jsme hodně turnajů, dokonce i jeden event, který jsme neplánovali, a to byl Warm Up 10. března. Momentálně máme za sebou 4 akce, poslední košická se nám co se týče návštěvnosti, atmosféry, ale i celkově, povedla nejlépe. Uspořádali jsme ji v obrovské hale, největší na východním Slovensku. Letos máme před sebou ještě další tři akce, máme co dělat. Celkovou analýzu na zhodnocení si ale dáme až v prosinci, po posledním turnaji, ale zatím to hodnotím tak, že se snažíme naplnit cíle, které jsme si před založením organizace dali.

Jakou byste si dal známku?

(přemýšlí). To je náročné, já sebe nerad hodnotím. Ale všichni ti, co se podílejí na naší organizaci, třeba zápasníci a další členové, tak ty bych ohodnotil na jedničku. Co se týče mě samotného, tak to bych nechal na ostatních. Věřím, že na konci roku bude hodnocení všeobecnější.

Můžete jmenovat moment, na který jste nejvíc pyšný?

Asi to bude RFA 4 v Košicích.

Proč?

Myslím si, že se nám podařilo vychytat chyby z předešlých turnajů, zažili jsme tam hezké věci. Našli jsme si čas, byli jsme v dětských domovech podpořit děti, kde se jim věnoval například Sebastian Fapšo. Celkově nám to Košice atmosférou vrátily. I proto to hodnotím kladně a rádi na to vzpomínáme.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený RFA (@realfight.arena)

Byla tu naopak věc, která vás nepříjemně překvapila?

Asi to bylo to, když nám zrušili halu v Košicích. Bylo to nepříjemné kvůli tomu, že jsme měli většinu věcí dohodnutou. Nevěděli jsme, jak dál pokračovat, ale naštěstí nám naši partneři pomohli vybavit velkou Steel Arenu. Byly to zbytečné natahovačky s konkurencí, které věřím, že skončily.

Další konkurenční boje tedy už neočekáváte?

Věřím tomu, že už ne. Uběhl rok od našeho ohlášení, někteří si na nás už zvykli, další možná nechtěli, abychom tu byli nebo nám nepřáli. Věřím tomu, že se vztahy budou normalizovat.

Přejdeme k chybám. Co jste dělali špatně?

Máme určitě na čem pracovat. Museli jsme víc zapracovat na marketingu, stále se snažíme dostat víc mezi lidi a přinášet jim příběhy našich bojovníků. Zároveň jsme makali na sociálních sítích. Myslím si, že to bylo hlavně o tom marketingu, který se nám daří zlepšovat. Určitě jsme si na první rok dali do plánu hodně turnajů, sedm turnajů je opravdu těžký oříšek. Vidím to i v tom, že jsme před necelými čtrnácti dny skončili turnaj v Košicích a za týden nás čeká turnaj v Brně. Za další dva týdny navíc máme Prievidzu. Bohužel tu byly i eventy konkurenčního Oktagonu, nechtěli jsme s nimi soupeřit a mít v jeden den dva turnaje ve stejném městě. Nějak jsme se s tím popasovali. Možná jsme si tedy na tenhle rok mohli dát menší počet turnajů, ale nelituju toho. Naopak jsem rád, že se nám povedlo sestavit takové karty, které široká veřejnost a odborníci propagují jako karty roku.

Ponaučení pro příští rok je tedy menší počet turnajů?

Asi to nebude méně turnajů, ale začneme s nimi dříve. Minulý rok jsme začali až v březnu, na ten příští máme nějaké turnaje už v lednu nebo únoru. Možná si necháme během léta prázdniny, organizuju totiž i festivaly, které jsou ve stejném období. Dohodli jsme se, že si asi červenec a srpen necháme volný a budeme pokračovat v dalších měsících. Tam bychom chtěli mít vždycky alespoň jeden turnaj.

Foto: RFA

Organizace RFA při jednom ze svých turnajů.

Je tu nějaký cíl, který se vám zatím nepovedlo naplnit?

To si zhodnotíme po posledním turnaji, který bude v prosinci a kde budou první titulové zápasy. Teď nás čekají ještě tři silné eventy. Když to vezmu z druhé stránky, tak se nám povedlo naplnit hodně cílů. Povedlo se nám na Slovensku v tomhle roce zorganizovat největší turnaj bojových sportů, měli jsme největší návštěvu. To bylo také něco, co jsme si mohli odškrtnout. Zároveň jsme vytáhli mladé zápasníky z amatérů a dali jim šanci se ukázat ve velké areně. Daří se nám posouvat bojovníky ve světovém žebříčků, skvělým příkladem toho je Vojtěch Garba, který je na 115. místě. Teď ho čeká 83. nejlepší zápasník, a pokud vyhraje, tak se dostane do nejlepší stovky. Takové věci jsme sice veřejně neoznamovali, ale řekli jsme si mezi sebou, že to tak chceme dělat.

Jak vnímáte fanoušky? Povedlo se vám získat velkou fanouškovskou základnu?

Vídím velký progres. Není to lehké, jsme nová organizace, lidé nás neznali a spousta médií nás vybarvovala úplně jinak. Snažili se nám podsouvat některé věci, které nebyly pravdou. Myslím, že si na nás fanoušci zvykají, zajímají je příběhy bojovníků, ale samozřejmě tu jsou lidé, kterým se to nemusí líbit. Stále je tu ale víc těch, co nás podporují, přejí nám, chodí na turnaje nebo si kupují PPV. Má to vzrůstající tendenci.

Jakou odezvu máte od vašich bojovníků?

Jsem hodně rád, že naprostá většina zápasníků s námi prodlužuje smlouvy, snaží se k nám dostat i další zápasníci. Prošli jsme si obdobím, kdy jsme my přesvědčovali zápasníky, jak to chceme dělat a co chceme dokázat. Teď máme za sebou čtyři turnaje, mají možnost vidět, jak to děláme. S tím se zvedl i zájem zahraničních bojovníků, kteří nám píšou a chtěli by zápasit. Nás to pochopitelně těší. Teď se nám například nově povedlo podepsat Alexandra Butěnka, což je bývalý šampion organizace M-1, je v žebříčku na skvělém místě. To stejné Joilton Lutterbach, se kterým jsme řešili kontrakt na tři roky. Je fajn, že nás vnímají jako stabilního účastníka MMA scény a vidí, že to dokážeme posunout na světovou úroveň.

Považujete se za velkou organizaci?

Určitě ano. Je to i tím, jak kvalitní zápasníky žebříčkově máme. Několik z nich je z první stovky a mají o ně zájem i další zahraniční organizace, které patří mezi pět nejlepších na světě. Určitě se i my cítíme jako velká organizace.

A u nás? Velká nebo největší?

Zatím bych to nazval velkou (smích).

Související témata: