Procházkovi bych nic nevytkl, říká Čech z UFC. Má obavy o zdraví

Špatný výkon? Kdepak. Z pohledu bojovníka Davida Dvořáka tomu tak v podání Jiřího Procházky rozhodně nebylo. V prvním kole sice schytal pěknou řádku úderů, dost možná se ale jednalo o předem promyšlenou taktiku před dalšími minutami boje, k nimž však nakonec nedošlo. Rozhodlo se totiž po třinácti vteřinách druhé pětiminutovky. „Možná bylo plánem si to nakoukat a počkat, s čím Pereira přijde. Nakonec to ale skončilo dřív,“ mrzí Dvořáka.

V době turnaje jsem byl ve studiu Nova Sport, kde kluci dali kameru přímo na nás, aby byly vidět naše reakce během souboje. Brzo bude obrazový materiál, na který se lidi budou moct podívat, jak jsme to moc prožívali. Bohužel mi tam ulétlo i pár sprostých slov, které si jinak v televizi hlídám. Fandili jsme s Michalem Martínkem a Karlosem Vémolou opravdu dost, jen to nedopadlo tak, jak jsme chtěli. Bylo to i vidět i na našich reakcích.

Vůbec nejsem zklamaný z toho, jaký Jiří předvedl výkon, to vůbec ne. Přál jsem mu, aby získal titul, což je jedna ze dvou věcí, která mě mrzí. Ta druhá je ta, že dost možná utrpěl nějaká zranění. Zřejmě otřes mozku; a přišlo mi, že si tam přišlápl nohu, což doufám, že to nebude nic vážného a bude v pořádku. Jinak mě nenapadá věc, kterou bych mu vytkl.

Kdykoli člověk prohraje, tak může vždy nastat chyba. Karlos (Vémola) to řekl dobře. Povídal, že tohle je ten náš sport, kde rozhodují vteřiny. Nemyslím si, že Jiří by tam byl nějak nepozorný, ale dokud si člověk nestoupne do klece a nevidí, jak to na vrcholové úrovni létá extrémně rychle, tak si ani nespojí to, co se tam vlastně stalo. Stačí pouhé mrknutí očí a zničehonic přilétne úder, který člověk nevidí. To se mohlo stát i tady. U Pereiry to jen dokazuje, jak je strašně dobrý v tom, jaké má oko a jak dokáže trefovat rány zčistajasna.

Předvedl extra skvělou práci. Byl ve své dobré vzdálenosti, pracoval, jak potřeboval. Myslím si, že nechtěl být od Jiřího natlačený na pletivo a nechtěl tolik klinčovat a wrestlit. Nakonec se dobrým vytočením od Jiřího odtlačil a pak si pracoval na svých věcech. Dokázal, jak moc je excelentní.

Původně jsem si myslel, že nikoliv. Jiří na mě působil, že je v pohodě. Viděli jsme spoustu zápasů, v nichž působil, že je na tom hůř, a v klidu to otočil. Pak mi ale kluci ve studiu říkali, že Jiří dával najevo, že je v pohodě, až teprve v okamžiku, kdy si sedl na židli. Musel být hodně otřesený. Zažil jsem to sám. Pokud člověk dostane takový úder, který jím otřese, tak se to podepíše nejen na fyzičce, ale i na tom, že každý další úder, byť třeba malý, jím znovu otřese. Je to obranný mechanismus mozku, aby se tělo nezranilo.

Byl bych radši, kdyby ten zápas byl ukončen dřív. Úderů tam nalétalo hrozně moc, dost zbytečných. O prvním zápase se ale říkalo, že byl ukončen dříve, ale sudí Herb Dean ukončuje zápasy později. Určitě tam byl i tlak od UFC, aby se to nechalo déle a nebylo sebemenších pochyb. Pak k tomu taky tak došlo.

Bylo. Očekával jsem, že scénář bude podobný jako v prvním duelu, kdy byl Jiří extrémně pestrý. Naznačoval takedowny, chodil zvedáky, kopy a měnil pásma. Podařilo se mu chytit jednu nohu, soupeře hodit a kontrolovat. To samé jsem čekal i teď. A než přišel ten osudový knockdown, tak to na mě působilo spíš tak, že Jiří chtěl vlažnější start. Nejprve si to nakoukat a počkat, s čím přijde Pereira, a nikam se zbytečně nehnat. Nakonec to skončilo dřív, takže nevíme, zda to bylo skutečně v plánu.

Po pravdě si nepřijdu kompetentní, abych Jiřímu mohl něco radit, ale když to vezmu všeobecně, tak sportovec po tvrdém KO potřebuje kontrolu neurologa a zjistit, zda je hlava v pohodě. Podle toho si nastavit pauzu od sparingu, aby hlava nedostávala další údery. Celkově dát tělo do kupy, protože se mi zdálo, že si tam Jiří přisedl nohu. Doufám, že se nic takového nestalo a bude to v pohodě. Volil bych odpočinek, třeba jet za rodinou a dělat věci, která má člověk rád. Až se bude Jiří cítit, tak se vrátit do přípravy. Jsem přesvědčený o tom, že ho uvidíme klidně do konce roku s někým z nejlepší pětky.

Mně osobně by se nejvíc líbil Jan Blachowicz. Je to legenda, hodně se o jejich zápase spekulovalo, ale nikdy k němu nedošlo. Za mě by to byl zajímavý match up, především pokud by byl nějaký turnaj třeba v Anglii. Pro Evropany by to byl obrovský zápas.

Myslím si, že těžká váha by byla skvělá. Alex teď před zápasem s Jiřím přibral nějakých dvanáct kilo, takže měl nějakých 105 kg v normální zápasové váze, což je opravdu hodně. Pokud by ve fight kempu dokázal přibrat ještě nějakých 5–7 kilo, tak je na nějakých 112, což je na těžkou váhu super. A pokud by vyhrál třetí titul, tak by mohl být první, komu by se to povedlo. Moc bych mu to přál.

To by bylo skvělé, byť si myslím, že by ho Jon naházel. Zase ale víme, jak Jon zápasí často. Zároveň to není úplně stabilní člověk, co se týče psychiky. Spíš si myslím, že by se do budoucna měl stát právoplatným šampionem Tom Aspinall (prozatímní šampion).