Porážka s Vémolou mi dala hodně. Zkušenosti se nyní pokusím zúročit, hlásí obávaný zápasník

Čtyři výhry v řadě mu přinesly životní šanci. Porvat se o titul organizace OKTAGON MMA. Tváří v tvář se mu postavil Karlos Vémola, který ovšem před zápasem nedokázal splnit váhový limit a případný zisk titulu by se týkal pouze slovenského zápasníka. Duel přesto neměl dlouhého trvání. Terminátor po necelých dvou minutách donutil soupeře odklepat konec zápasu a tím skončila i Ďatelinkova téměř čtyřletá neporazitelnost. Střední váha byla i tak bez šampiona. Navíc od tohoto zápasu se ani jeden ze soupeřů v kleci již neobjevil. Ďatelinka se věnoval rodině, Terminátor se naopak potýká se zraněním. Prvně jmenovaný přesto vyhlíží návrat do klece, kde by se letos chtěl objevit minimálně třikrát. Bude tomu skutečně tak?

Naposledy jste zápasil skoro před rokem. Co se u vás za tu dobu změnilo?

Hodně lidí si myslí, že jsem po porážce s Karlosem přestal zápasit. Tak tomu ale není. Chvíli jsem se z toho sice dostával, ale ta pauza nebyla kvůli tomu. Navíc se mi narodila dcera, což byl hlavní důvod. Chtěl jsem doma pomoct a být první měsíce s rodinou. Teď se pomalu vracím zpět, jsem v tréninku. Tenhle rok to se zápasy vidím hodně pozitivně.

Jak tedy aktuálně vypadá vaše příprava?

Zařadil jsem silovou přípravu, potom bych chtěl začít trénovat všechny prvky, které k zápasení patří. Jelikož ale nemám žádný zápas dohodnutý, tak nemám nic naplánované. Až budu vědět termín zápasu i soupeře, tak se příprava tomu přizpůsobí. Určitě bychom naplánovali i nějaký ten kemp.

V létě se vám narodila dcera Charlotte. Jaký to byl pocit?

Mám hodně vyhraných zápasů, což je krásný pocit, ale narození dcery byl nejsilnější a nejkrásnější pocit, který jsem kdy zažil. Navíc jsem byl při porodu, což bylo ještě o to intenzivnější.

Budete dceru chtít vést ke sportu?

Chtěl bych, aby to bylo ke sportu, ale k bojovým sportům to nebude. Víceméně až vyroste, tak ten výběr nechám na ní. Nebudu ji tlačit do něčeho, co by se líbilo mně. Když bude chtít být třeba volejbalistka, tanečnice, zpěvačka, tak to samozřejmě nechám na ní. I tak bych ji chtěl odmalička vést ke sportu.

Myslíte si, že vás narození dítěte v něčem změnilo? Vnímáte některé věci jinak?

Jsem zodpovědnější, to je asi to hlavní (smích).

Jak se dá skloubit trénování s péčí o dítě?

Malá má už pět měsíců, takže je to mnohem jednodušší si na dvě tři hodinky odběhnout na trénink. Buď ráno, nebo večer. Nemusím chodit nikam do práce na dvanáctky, noční nebo tak, takže můžu být celý den doma. Mám mnohem více času, než kdybych pracoval. Malá bude mít půl roku a je to mnohem lepší. V noci lépe spí a skoro celou ji prospí. Takže se i já vyspím.

Nebál jste se té zodpovědnosti o dítě? Je to přece jenom něco nového.

Měl jsem z toho strach, to je samozřejmost. Bál jsem se toho, jak to zvládnu, ale myslím si, že všechno zvládáme v pohodě. Je to super. Tím, že jsem poslední tři noci byl s nimi v nemocnici, tak jsem se tam trochu oťukával, učil jsem se. Když jsme potom první den přišli domů, tak jsem z toho nebyl tolik vyděšený. Každý měsíc ale přichází něco nového, s čím nemáme zkušenosti. Nejhorší byly ty první měsíce, všechno bylo nové. Malá byla nemocná, hodně se budila, moc jsme se proto nevyspali. Dala nám celkem zabrat, teď už je to ale fajn.

Jak to tedy vypadá se zápasením? Víte, kdy byste mohl být zpět v kleci?

Naplánované ještě nic nemám. Zhruba v dubnu květnu bych mohl být na tisíc procent připravený. Musím si nechat čas na přípravu, pak bych chtěl zápasit mnohem častěji. Ideálně každý třetí měsíc. Teď si ale potřebuju dát delší přípravu, abych se po té pauze dostal do co nejlepší formy.

Bavili jste se o možných soupeřích?

Zatím vůbec. Vůbec jsem to neřešil, stejně jako termín zápasu. To teprve přijde, ještě je čas.

Jaké jsou vaše aktuální cíle pro letošní rok? Kolik byste chtěl stihnout zápasů?

Alespoň tři čtyři. Záleží, jak to půjde. Když budu zdravý, tak bych letos alespoň ty tři zkusil. Záleží ale na více věcech. Zraněních, jaká bude situace… Uvidíme.

Vaše budoucnost je tedy pouze v OKTAGONu? Není ve hře přesun do jiné organizace?

Dostal jsem nabídku, stále jsem ale až do dubna zápasník OKTAGONu. Uvidíme, co se bude dít dále.

Vy jste naposledy prohrál s Karlosem Vémolou a byla to první vaše porážka po necelých čtyřech letech. Jak ji vnímáte teď s odstupem času?

Vnímám ji jako největší kariérní zkušenost. Neříkám, že jsem rád, že jsem prohrál, ale věřím, že tato porážka bude takovou silnou odrazovou dráhou nahoru. Hodně mi pomohlo okolí, rodina apod. Samozřejmě na internetu se najde milion odborníků, kteří jsou „nejchytřejší". Opravdu mi to ale hodně dalo, porážka dokáže někdy člověku nastartovat tu kariéru úplně jiným směrem, než kdybych třeba celou dobu vyhrával. Byla to pro mě taková ozdravující porážka. Věřím, že ty získané zkušenosti dokážu zúročit na moje plusy a budu vyhrávat.

Sledoval jste za tu dobu, jak se zamotala situace ve střední váze? Zranil se Karlos Vémola, navíc je titulová bitva mezi Patrikem Kinclem a Samuelem Krištofičem.

Změnilo se tam toho dost. Ta váhovka je ještě silnější, rozhodně nabrala na kvalitě. Když jsem předtím zápasil, tak tam ještě nebyl Pirát, byl tam Vémola a já byl pod ním. Teď se nabralo hodně silných jmen, soupeřů. Co se týče těch prvních příček, tak to jsou opravdu kvalitní soupeři.

Kdo si myslíte, že vyhraje titulový zápas?

Samozřejmě fandím Pirátovi, je to srdcař, dříč. Ale co se týče Patrika, tak ten je také hodně zkušený, možná trochu zkušenější než Pirát. Podle mě je to asi favorit. Já ale stojím při Pirátovi, budu mu fandit a držet palce, aby se mu povedlo získat titul, když se to mně nepodařilo.