Hlavní obsah

Pomáhal Procházkovi, teď sám přemýšlí o návratu. Cítím, že jsem neřekl poslední slovo, říká český ranař

Loni se po dlouhých třech letech vrátil do klece, aby následně o několik měsíců později kariéru profesionálního bojovníka MMA uzavřel. Z tehdejšího definitivního rozhodnutí ale dost možná v podání Jana Gottvalda v dohledné době sejde. „Necítím, že bych v kariéře řekl poslední slovo,“ nevylučuje třicetiletý brněnský ranař v rozhovoru pro Sport.cz návrat do bojiště, kde v posledních letech nastupoval v domácí organizaci Oktagon MMA. V hlavě má však další plány, které se dokonce nemusí slučovat s jeho zaměstnáním v armádě.

Foto: Oktagon MMA

Český bojovník Jan Gottvald (vpravo) se loni po třech letech vrátil do klece, načež kariéru ukončil.

Článek

Před více než půl rokem jste ukončil kariéru, co se u vás od té doby změnilo?

Nic zásadního, dořešil jsem si nějaké osobní věci v životě. Ale musím říct, že mi to zápasení občas chybí. A na rovinu, do budoucna si asi ještě něco dám (smích). Nějak se mi to rozleželo v hlavě, a jak trénuji pořád, tak jsem si to všechno sesumíroval a ujasnil. Říkám si, že dokud jsem ve formě a relativně mladý, tak bych toho měl ještě využít. I díky tomu, že trénuji každý den. Necítím, že bych řekl finální slovo.

Připadá mi, že konce kariéry přehodnocuje čím dál více zápasníků. Čím to?

Zatím to tak cítím, ještě to nebylo poslední slovo. Já jsem neustále v tempu a celkově mi chybí ten adrenalin a pocit se za něčím hnát. Takový ten normální život mě nějak neuspokojuje. Tenhle rok jsem si víc uvědomil, že potřebuju být pod tlakem. Jakmile to nemám, tak jsem z toho takový špatný. Trénuji každý den, každý den se snažím něco dělat. Teď jsem třeba pomáhal Jirkovi Procházkovi před titulovým zápasem s Pereirou.

Kariéru jste tehdy neukončil v kleci, ale přes sociální sítě. Je to rovněž něco, co máte v hlavě?

Je to taky jedna z věcí. Předtím jsem měl takové těžší období, odchod táty mi to neulehčil. Asi jsem potřeboval trochu víc přemýšlet nad některými věci.

Loni jste se přitom po dlouhých zdravotních problémech vrátil po třech letech do klece. Jak zdraví slouží nyní?

Musím zaklepat, ale jsem na tom perfektně. Nikdy mě nezradilo, jsem na tom skvěle. Cítím se ve formě.

Máte nějakou vidinu, do jaké organizaci byste se chtěl vrátit?

Pokud se nemýlím, tak mám furt platnou smlouvu s Oktagonem. Takže pokud by se to mělo stát, tak určitě tam.

A kdyby se ozval někdo jiný?

Co se týče jiných nabídek, tak by mě zajímalo třeba KSW nebo ONE FC. To by vždycky můj sen. Jinak jsem furt věrný Oktagonu. Kdyby přišla nabídka, k čemuž potřebuju máknout a udělat nějaké dobrý výkon, tak bych se samozřejmě po konzultaci s Ondrou (Ondřej Novotný - spoluzakladatel Oktagonu MMA) rozhodoval pro nějaké další kroky.

Máte v hlavě, kdy by k vašemu návratu mělo dojít?

Určitě příští rok. Zatím o tom Ondra Novotný neví a neříkal jsem mu to, ale mám to v hlavě.

Už třetí rok jste zaměstnaný u armády, což jste i v minulosti musel kloubit s přípravou na zápasy v kleci. Stále to platí?

Je to tak. Teď mám dokonce v hlavě myšlenku, že bychom se s kamarádem chtěli příští rok přestěhovat do Dubaje. On už tam nějakou dobu žil a já bych měl dobré podmínky na trénink. Celkově potřebuji změnu. Nemám rád dlouhou dobu stereotyp, potřeboval bych novou výzvu. Tohle by mi pomohlo.

Jak byste to zvládal s prací?

Skončil bych. Nemám nic odslouženého, žádnou výsluhu neřeším. Mám dobré místo, co se týče časových možností, kdy mám prostor na trénink a svoje věci, ale není to nic, co by mě někam posouvalo. Je to jistota peněz, ale člověk si jen odbouchá hodiny. Potřebuji zas něco nového dělat, někam se posunout. Nedávno jsem zkoušel výběrové řízení ke speciálním silám, ale to mi bohužel nevyšlo.

Co by vás tedy lákalo po případném konci u armády?

Určitě bych si chtěl do budoucna rozjet něco svého. Uvidíme, co se naskytne. Přemýšlel jsem nad svým gymem, líbilo by se mi to třeba v Thajsku. Ale na to je ještě čas, musím si zatím udělat nějaký kapitál. Tímhle směrem by se mi to ale líbilo, budovat si něco svého. V Česku bych se určitě do budoucna rád usadil, ale teď cítím, že mám nejlepší léta a zkušenosti chci sbírat ve světě.

Když se vrátíme zpět k trénování, tak jste nechyběl u přípravy Jiřího Procházky na titulový duel v UFC proti Alexu Pereirovi. Jaký spolu máte vztah mimo gym?

Známe se se od začátků, jsme kamarádi. Když jsem začínal s MMA, tak on naopak zápasil asi rok a od půl. Dohromady spolu trénujeme zhruba 10-11 let. Jiří je normální kluk. Cílevědomý, hlavu má nastavenou fakt skvěle. Slušný, pokorný, dříč.

V zápase to ale nevyšlo. Co jste tomu říkal?

Čekal jsem, že ten levý hák (Pereiry) tam dřív nebo později přijde. Nebudu kritizovat rozhodčího, protože to udělal správně, ale věřím, že by to Jiří otočil. On sám byl v horších situacích, třeba s Reyes nebo v tituláku s Teixeirou. Vždycky to dokázal otočit. Myslím si, že Pereira by ho pod sebou na zemi neudržel a Jiří by to dotáhl do vítězného konce. Teď už je ale pozdě nad tím spekulovat, stalo se.

Vysněný titul se oddálil, s kým dalším by se Jiří mohl podle vás poměřit?

Mám pocit, že teď bude odveta mezi Walkerem a Ankalajevem, tak je možné, že mu dají vítěze tohoto zápasu. Nebo nějaké volné jméno, ale údajně tam toho moc není. Je to těžké. Jsem zvědavý, jak se to domluví a jakou cestu Jiří zvolí.

Je možné, že se Jiří v budoucnu uchýlí do jiné váhové kategorie?

Možné je všechno. Teoreticky může shodit i přibrat. Do 93 (polotěžká váha) to má kousek, častokrát shodil třeba jen 3-4 kila. V něčem je to dobré, ale zároveň i nevýhoda. Člověk se nemusí trápit, jen poladí pár kilogramů v sauně. Pokud by měl shodit do 84 (střední váha) při udržení síly a tělesné konstituce, kterou má, tak by určitě byl strašně nebezpečný. Musel by to dlouhodobě řešit s nějakým dieotologem. Věřím, že by shodil.