Článek
Na rozdíl od roku 2019, kdy Végh českého rivala ukončil po 127 vteřinách boje, bude na fotbalovém stadionu v pražském Edenu v osudí mnohem víc. Vítěz Odvety století totiž získá titulový opasek šampiona polotěžké váhy, který je aktuálně v držení Terminátora. A pokud se říká, že se vyřčené sliby mají plnit, mělo by se zároveň jednat i o Vémolovu derniéru s MMA kariérou. Kdoví, jak to ve skutečnosti ale bude…
Říkal jste, že Karlos má jedinou silnou stránku, tudíž víte, co v zápase přijde?
Karlos má sice jedinou silnou stránku, ale zároveň dopředu chodí bezhlavě jako tank, kdy se soupeře snaží trefit tak, aby mu skoro až odletěla hlavu. Nemá to hlavu ani patu. Může se ale stát, že to trefí tak, jak se mu to povedlo proti Palu Langerovi (K. O. za 7 sekund). Neříkám, že se to stát nemůže. Pak je tu jeho zem, kde se snaží uplatňovat svou fyzickou sílu. To, že soupeře hodí na zem a tam ho drží, dělá celou kariéru. Víme, že je to jeho nejsilnější zbraň, a uvidíme, jak se k tomu postavím já. To je celé.
Co tedy od něj čekáte?
Neočekávám žádné otočky nebo že mi dá takedown a nasadí páku na nohu. Čekám, že od začátku zápasu po mě vyletí a bude mě chtít hodit na zem. V postoji se podle mě nebude chtít držet. Teď už jen záleží na mně, jakou jsem zvolil taktiku. Všechno se ukáže až v zápase.
Taktiku ještě nemáte?
Já mám v hlavě velmi konkrétní taktiku, kterou ale nepovím. (smích…) Nebudu lhát v tom, že se chystám mu podat ruku, dát bombu a vypnout ho nebo že ho hodím na zem, kde ho uškrtím. To jsou pro mě jen povídačky. Člověk musí mít víc variant, třeba čtyři až pět. Protože když nevyjde jedna, co pak bude dělat? Vzdá se? Já to mám nastavené tak, že až si podáme ruce, tak se ukáže všechno - taktika a co natrénoval. Nejdůležitější je daný okamžik, až se za námi zavře klec.
Připouštíte si i variantu, že by to nemuselo vyjít?
Určitě, jsem normální člověk a nejsem takový, že všude říkám, jak vyhraju, nebo tím, že ho porazil Pirát, není šance, aby mě porazil. Kdepak. V hlavě to mám nastavené velmi dobře. Je to sport, v němž není dopředu rozhodnuto o výsledku. Teď se nedívám na to, jestli vyhraju, či prohraju, ale pro mě je důležité se zpětně ohlédnout za tím, co jsem pro to udělal a že jsem zdravý a odhodlaný tam nechat všechno. Samotný výsledek bude odměna. Pokud to nevyjde, tak bohužel, takový je sport – jeden musí vyhrát. Neříkám, že se kvůli tomu oběsím a skončí mi život. To vůbec ne.
Věříte, že Karlos po souboji ukončí kariéru, jak říkal?
Těžko říct, jsou tu i další organizace. Pokud dojde nabídka na nějaký zajímavý zápas, tak by byl hloupý, kdyby to nevzal, pokud se teda zdravotně cítí oukej. Každý na to ale má svůj osobní názor…
A vy skončíte?
Na to nedokážu odpovědět. Teď se cítím opravdu dobře, ale nevím, jak se budu cítit za měsíc. Možná mi v tomhle pomohla právě i ta příprava. Měl jsem bolesti, tenisový loket, a právě tahle dřina mi pomohla. Našel jsem druh léku, dalo se mi do kupy tělo. Od ledna jsem držel dvoufázové tréninky, což je pro mě nejpodstatnější. Je pro mě důležité, že jdu do zápasu zdravý a s vidinou, že udělám váhu. Do toho jsem i Karlosovi slíbil, že budu vypadat dobře a vysekám se. Co víc člověk potřebuje? Teď už jen čekám na tu pomyslnou třešničku na dortu a že mi to v sobotu vyjde.
Co by se muselo stát, abyste se znovu vrátil?
To je velmi těžká otázka, protože jsem říkal, že bych nešel s někým jiným než Karlosem. Je možné, že ano, ale muselo by mi to dávat smysl. Musím to chtít, musím chtít se dostat do formy a mít proti sobě rovného soupeře. Třeba nějakou legendu či UFC veterána, který byl pro mě vzorem, když jsem byl mladší. Do toho bych šel, ale nikdy bych nepřistoupil na zápas s mladým matadorem, který je namotivovaný.
Koho máte třeba v hlavě?
Ve své hlavě neustále nosím sen, protože mým vzorem byl Tito Ortiz. Byl to divočák a skoro jsem s ním měl zápas už tehdy v Bellatoru. Nebo třeba Lyoto Machida či Wanderlei Silva. Ti, kdo se vyznají, tak moc dobře vědí, o koho se jedná. Pro mě to jsou zápasníci, s nimiž by byla čest zápasit.
