Článek
Pro Paradeisera se zároveň bude jednat o první duel od konce loňského roku, kdy neuspěl ve finále milionového projektu Tipsport Gamechanger. Šek ve výši více než 7,5 milionu korun mu tehdy vyfoukl Belgičan Losene Keita, který jej porazil podruhé v kariéře. „Nějakou dobu trvalo, než jsem se z toho oklepal,“ říká upřímně Paradeiser. I proto se nyní nabízela změna v podobě přechodu do veltrové divize (do 77 kilogramů).
Bylo rozhodování o změně váhovky složité? Jedná se o zásadní novinku vaší kariéry.
Neřekl bych, že je to zásadní změna, ale spíše nevyhnutelná. V lehké váze (do 70 kilo) jsem se držel spíše uměle a kvůli těm extrémním dietám jsem měl zaťaté zuby. Tři dny po zápase s Keitou jsem měl 88–89 kilo. Tři týdny poté jsem měl 87–88 kilo s tím, že jsem dokonce jemně atakoval devadesátku. V lehké váze mi šlo o to, že jsem chtěl urvat titul vítěze Tipsport Gamechangeru. Věděl jsem, že je to poslední možnost získat v této divizi takto velké ocenění. A bylo mi jasné, že ať prohraju, či vyhraju, musím jít o váhu výš. Tělo se bránilo, nebylo to zdravé. Snižovala se mi výkonnost. Teď mám větší potenciál.
V případě triumfu nad Keitou byste šampionský titul uvolnil?
Určitě ano. S týmem jsme byli už před zápasem dohodnuti, že to byl poslední souboj v lehké váze. Nechci říkat, že to bylo přes čáru, ale bylo to spíše kontraproduktivní. Jsem postojář a zakládám si na rychlosti. Tím, že jsem shazoval takové extrémní váhy, například i patnáct kilogramů, tak jsem to musel udělat, abych byl rychlejší a silnější. Tělo potřebuje kalorický příjem a nemůže být tak dlouho v deficitu. Změna byla proto nevyhnutelná.
Do budoucna tedy lehkou váhu vylučujete?
Nikdy neříkej nikdy, ale pravděpodobně ano.
Nakousli jsme loňskou odvetu proti Keitovi, po níž jste si sypal popel na hlavu a reagoval jste slovy, že se cítíte zklamaný a měl byste chodit v kanálech. Co jste v tu chvíli prožíval?
Nějakou dobu to trvalo, než jsem se z toho oklepal. Za mě je přirozené, že když člověk prohraje, tak se nemůže cítit dobře. Na chvíli ho to položí. Když totiž nastupuju do zápasu, tak jsem přesvědčený o tom, že zvítězím. Nešel bych do zápasu s tím, že jdu prohrát. Na Keitu jsem si věřil, dal jsem do toho všechno. Makal jsem, systematicky jsem dřel celý rok. Výkon mě ale zklamal. Teď jsem se z toho oklepal a mám před sebou velký zápas. Jsem znovu namotivovaný čelit velkým výzvám. Jsem připraven do toho zase dát vše. Navíc je tu ještě jedna věc.
Povídejte.
Když to mám říct na rovinu, tak mi přišlo, že jsem loni na chvíli vyhořel. Bylo to náročné. Emocionálně jsem byl trochu dole. Když jsem ale pak trávil čas s rodinou, tak se mi baterie znovu nabily. Znovu mám chuť zápasit.
Velká výzva vás skutečně čeká. Při premiéře v nové váze narazíte na žebříčkovou jedničku a vítěze projektu Tipsport Gamechanger Bojana Veličkoviče. Bylo to takto v plánu?
Prvoplánové to nebylo. Spíš to bylo tak, že jsme chtěli zkusit na „rozehřátí“ někoho z nejlepší desítky. Pak mi řekli, že je volný Veličkovič. V tu chvíli se mi rozbušilo srdce a měl jsem z toho dobré emoce, které mám, když něco chci. Musel jsem odpovědět, že to beru. Chvíli jsme nad tím sice přemýšleli, ale myslím si, že jsem schopný se dobře připravit a zvítězit. Mám na něj zbraně, jimiž ho budu moct porazit. Je to velká výzva, bývalý bojovník UFC a vysoko v žebříčku. Pro mě je to asi nejlepší zápas, který teď mohu dostat.
Ronald Paradeiser (uprostřed) loni v prosinci podruhé v kariéře nestačil na Loseneho Keitu.
Hrál roli v rozhodování i fakt, že se pobijete na fotbalovém stadionu v pražském Edenu?
Vůbec. Namotivovalo mě to velké jméno. Rád se dívám na Bojanovy zápasy a mám ho rád jako bojovníka. Bude to takový střet dvou gentlemanů. (úsměv) Pro mě je to velká motivace. Odborná veřejnost mi sice nebude tolik věřit, to spíše Bojanovi, který bude favorit, ale to mě žene dopředu.
Věříte si, viďte?
Věřím, že to zvládnu a že najdu díry v jeho obraně. Já přecházím mezi váhami a hodně lidí mi nebude věřit, ale tohle mě baví. V této pozici jsem nebyl hodně dlouhou dobu. Poslední rok dva jsem byl vždy favorit já. Rád se vrátím k základům a trochu si sáhnu na dno a budu chvíli dole. Věřím, že zase vystřelím zpátky.
Myslíte si, že případný triumf vás v žebříčku katapultuje nahoru?
Určitě ano. Myslím si i to, že ta váha mi celkově lépe sedne. Celou dobu jsem se připravoval s bojovníky z veltru. Samozřejmě, že v tu dobu byli silnější, ale teď mám stejnou váhou jako oni. Určitě nebudu ani tolik ztrácet výškově. V divizi budu vysoká ryba.
Jakou máte váhu dnes?
87–88 kilo. Když mám větší večeři, tak mám další den ráno klidně 90 kilo.
Veltrové divizi ovšem vládne váš kamarád a tréninkový parťák Ion Surdu. S ním byste do zápasu šel?
Určitě ne, to je vyloučené. Vnímám ho jako bratra a nedokážu si představit, že bychom spolu měli zápasit. To samé by podle mě řekl i on. Co by mě ale přesvědčilo, to by byla nabídka Oktagonu, která by nás oba zabezpečila i v důchodu. Takové peníze ale nemá. (smích)
Co v případě, kdyby byl Surdu šampion a vy v pozici prvního vyzyvatele?
Musíme si říct všechny okolnosti, které tu teď jsou. Surdu je totiž teď v Tipsport Gamechangeru ve střední váze. Hodně lidí ho nevnímá jako favorita, je tam trochu zapomenutý. Když si ale vzpomeneme na jeho poslední výkony, tak se nikdy nezdržel v kleci déle než jedno kolo. Ve střední váze hodně zamíchá kartami. A myslím si, že mu to sedne lépe než veltrová váha. Je proto klidně možné, že se do budoucna přesune právě výš.
Máte vy v hlavě nějakého vysněného soupeře z veltrové divize?
Veličkoviče. I proto jsem tu nabídku vzal. V MMA dokázal velké věci. Na začátku kariéry porazil Jiřího Procházku, byl v UFC, v Srbsku je dlouhou dobu jednička. Pro mě by to znamenalo velký skalp.
Vaším potenciálním soupeřem by do budoucna mohl být i David Kozma, který ovšem prohrál třikrát v řadě a je až na desátém místě žebříčku. Je jeho kariéra vzhledem k drtivým ukončením u konce nebo se ještě zvládne zvednout?
Má to dvě roviny. Měl jsem sice radost z toho, že vyhrál Robo (Pukač), na druhou stranu jsem byl smutný z Davida. Beru ho jako šampiona. Je to tvrdý dříč, který dává do přípravy srdce a jde přes všechny bolesti. Jeho styl byl založený na tom, že je extrémně tvrdý a všechny údery přežije a pak soupeře rozebere. Tuhle schopnost mu ale vzal (v prosinci 2022) Kaik Brito. A buď tedy překope celou svou zápasovou hru a taktiku, nebo končí. Nedokážu si představit, že by se jeho brada obnovila. Tak to skoro nikdy nefunguje.
Dá se to ale v jeho 32 letech celé překopat?
Všechno je možné, když člověk chce, má vůli i motivaci.
Vy teď něco změníte?
V sobotu odlétám na kemp do Miami. Plánoval jsem to už delší dobu.
Proč zrovna Miami?
Už před pěti lety jsem byl s Tomášem Deákem v Novém Mexiku v Albuquerque, kde například trénuje Jon Jones, Holly Holmová, Mike Perry a další. Na začátku to byla pro mě velice příjemná zkušenost. Zjistil jsem, že ti fighteři nejsou tak odskočení, jak si všichni myslí. Teď chci jít na kemp si ověřit moje schopnosti s těmi nejlepšími, protože vím, že v Miami v Kill Cliffu jsou ti nejlepší. Na druhou stranu jsem chtěl trochu změnu. Nechtěl jsem jako všichni letět do Thajska. Nemusíme se sice bavit o tom, že Amerika je finančně náročnější, ale teď se mi nabídlo dobré ubytování a všechno kolem. Chtěl jsem toho využít.
