Článek
Vémolovi se sice do oficiálních statistik propsala devátá kariérní porážka, tento nezdar se však zčásti dá považovat i za menší vítězství. Terminátor světu ukázal, že i v 39 letech dokáže s rozjetým rivalem ustát kompletní pětikolovou bitvu, v níž si po dlouhé době sáhl na dno svých sil. Bodově to z pohledu českého bojovníka sice nevyšlo, přesto bezprostředně po abnormálně fyzicky náročném souboji před ním smekl jak soupeř, tak i fandové či promotéři organizace.
Souhlasíte s tím, že Karlos si získal srdce mnoha fanoušků?
Věřím tomu, že ve spoustě zápasů, které by vyhrál, by fanoušci třeba nebyli na jeho straně. A tím, co teď předvedl, byť to nebyl vítězný zápas, si získal srdce spousty hejtrů. Všichni musejí uznat, že se nebál vzít jakoukoli výzvu. Když to dávalo jen trochu smysl, tak soupeře vzal a postavil se mu. Teď bohužel prohrál. Fleury ukázal, že je to černý kůň divize a oprávněný šampion. Karlose porazil v jeho hře, za což zaslouží obrovský respekt. To samé Karlos, který tam nechal srdce, a za to, jakým způsobem to dobojoval. Několikrát to smrdělo ukončením, přesto šel pořád dál.
Překvapil vás Fleury něčím?
V zásadě ani ne. To, co dělal, udělal dobře a lépe než Karlos.
Jaká byla taktika do zápasu? Pokusit se zaboxovat, a pak vzít zápas na zem?
Přesně tak. Hodně lidí Karlose v boxu podceňuje, ale on ukázal, že dokáže trefit. Samozřejmě to dneska nejde tak, že soupeři skočíte po nohou a svážete a hodíte. Musíte ho trefit. To je ta nejlepší příprava.
Karlos toho zejména ve třetím kole schytal opravdu hodně a divákům dost možná zatrnulo, kam až to může dojít. Sotva se totiž držel na nohou.
Vždycky stál a šel dál. Dostal spoustu úderů, byl otřesený. On se ale nevzdával. A jak on sám řekl, ti fanoušci, kteří byli tentokrát bez výjimky na jeho straně, mu v tom pomáhali.
Jaké jste mu dávali trenérské pokyny po tomto zlomovém kole?
Že prohráváme a budeme to muset ukončit. Byla tam snaha Fleuryho trefit, což Karlos umí. Několikrát to ukázal i tentokrát. Když Fleuryho trefil, tak bylo vidět, že mu to nechutná a viditelně to s ním otřáslo. Ideální bylo ho trefit, a pak vzít na zem. Před pátým kolem jsme ale věděli, že to přes zem nepůjde. Taktika byla ho knokautovat. Karlos to zkusil a ukázal, že to v sobě měl. Dal do toho všechno.
Nepřipadalo v úvahu, že byste po třetím kole hodili do klece ručník?
Asi ne. Pokud bychom to udělali, tak by nám to podle mě ani neodpustil. Raději by tam umřel, než aby to vzdal. Já bych si to ani nedovolil. Ukázal, že to dokáže ustát.
Během přestávek si Karlos vyslechl rady hned od několika trenérů. Jak jste to stačil korigovat, aby poznámky dokázal dobře navnímat?
Než jsme do rohu šli, tak jsme si řekli, co mu budeme vykládat. Karlos i sám po zápase přiznal, že naše pokyny vnímal, ale že to už nedokázal provést.
Co se dělo po zápase v šatně?
Myslím si, že Karlos hodně vnímá podporu fanoušků. Byť je samozřejmě zklamaný z porážky, určitě jim chtěl dopřát výhru a získat titul, ale i tak tu podporu vnímal. Hodně mu to dalo. Není z toho asi tak zdrcený jako z jiných porážek.
Říkal jste mu vy osobně něco?
Po zápase ne, to už moc nemá smysl. Před pátým kolem jsem mu řekl, že je to šampion, a ať dá do toho všechno, i kdyby tam měl umřít. Ať zkusí soupeře natrefovat údery. Jsem na něj pyšný. Na své kluky budu vždycky pyšný, ať zápas dopadne jakkoliv. Vím, co podstoupili v přípravě. Zklamaný bych byl, kdyby se na to někdo vykašlal. To Karlos neudělal.
Může tato porážka Karlosovi před posledním duelem kariéry nějak uškodit?
Podle mě ne, je to úplně jiný zápas. Attila (Végh) je specifický soupeř, to samé Fleury. Nemělo by ho to nijak zbrzdit.