Hlavní obsah

Navrátilec Muradov úřadoval. Bojoval se zraněním, promluvil i k hejtrům

Pět let strávil v UFC, v sobotu prožil vítězný návrat na česko-slovenskou půdu do organizace Oktagon MMA. Na jeho výkon proti britskému tvrďákovi Scottu Askhamovi byla upřena nemalá pozornost a uzbecký bojovník Machmud Muradov si před diváky v brněnské aréně zkušeně došel pro výhru. Žádná tradiční postojová řežba se v jeho podání ovšem nekonala. Naopak kvůli zdravotním problémům musel sáhnout po jiné taktice, která ale fungovala na jedničku. „Nebyl to atraktivní zápas,“ ví dobře Muradov, jenž vyhrál jednoznačně na body.

Video: Sport.cz

Článek

Byť se bývalému šampionovi polské KSW Askhamovi dávaly slušné šance, ty po několika minutách hodně rychle zmizely v prachu. Prakticky celý duel totiž strávil pod soupeřem, který mu na zemi ukázal školu hrou. Muradov předvedl sebejistý výkon, po němž si může nahlas říct o titulovou šanci. Už třeba letos v prosinci, kdy se Oktagon podívá do pražské O2 areny.

Jak jste si návrat užil?

Bylo to super. Jak jsem říkal po zápase, měl jsem nějaké zranění, ale už je to za námi. Jsem rád, že to vyšlo. Chtěl jsem si užít tři kola, trochu to rozdýchat, což se dařilo. Zvedli mi ruku, což je nejdůležitější.

Takže spokojenost?

Cítil jsem se dobře. Hlavní je, že výhra je doma. Soupeř nebyl frajer někde ze zahrady. Je v nejlepší padesátce, porazil Materlu i Khalidova. Všichni vědí, kdo to je. Vyhrál jsem ale já, on mě naopak ničím neohrozil. Byl to výkon na jedničku. Sice to nebyl atraktivní zápas, jak jsou fanoušci zvyklí, ale je to moje práce. Je jedno, jaká je to výhra, ve finále už nikoho nezajímá, jak k ní došlo.

Co jste si po zápase se soupeřem říkali?

Nic velkého. Říkal, že mě respektuje, a prý nemyslel zle tu větu, že je na jiné úrovni. Vyzdvihl i to, že jsem byl super připravený, a údajně nečekal takový tlak.

Vladimír Lengál parádně otočil zápas s Britem Fryem. Vítězství věnoval tátovi, který byl BrňákVideo: Sport.cz

Zmiňujete zranění ruky, jak k němu došlo?

Bylo to zhruba měsíc před zápasem, kdy jsem rukou trefil do hlavy. Zápas jsem nechtěl rušit, protože jsem se na něj těšil. Motivovaly mě i řeči soupeře, který říkal, že je na jiné úrovni. Já v přípravě taky něco dělal, nehlídal jsem na zahradě melouny.

Dáte si teď pauzu?

Uvidíme, co bude dál. Ve finále to žádné velké zranění není. Teď jsem především rád, že jsem vyhrál. Užiju si to hlavně s rodinou a s malou, na kterou jsem teď neměl moc času. Neviděl jsem ji dva týdny, tak jsem z toho trochu smutný. Jsem rád, že teď s ní nějakou dobu budu.

Příprava tedy bude pokračovat?

Budu se neustále připravovat v polském Ankosu a v Česku. A všem těm hejtrům, kteří psali, že mě odsud vyhodí, tak toho se nedočkáte. Teď jsem odzápasil a jsem pořád tady.

Řešíte hodně hejtry?

Neřeším. Já dělám svoji v práci. V cizí zemi jsem dokázal to, co oni nedokážou u sebe doma. Normální člověk to bude respektovat a řekne: klobouk dolů. Tak by to mělo být u každého člověka, který je úspěšný ve své práci. Je jedno, jestli je to sportovec, či umělec.

Poslední tanec legendárního Tomáše Hrona. Zažil jsem hodně, ale tohle bylo úplně brutální. Návrat nevylučujeVideo: Sport.cz

Unavuje vás to?

Spíš je to směšné. Nejvtipnější komentář byl ten, že mám krásné auto, tak ať si do něj sednu a vypadnu z Česka. To mě pobavilo. (smích)

V říjnu dojde k titulové bitvě ve střední váze, z níž pravděpodobně vzejde váš další soupeř. Komu budete fandit v souboji mezi Patrikem Kinclem a Kerimem Engizekem?

Je mi to jedno. Kdo vyhraje, s tím půjdu. Třeba mi Ondra (Novotný) zavolá a řekne, že mají pro mě zápas. Půjdu do toho. Je mi jedno, s kým a kde budu zápasit. Pokud mi udělají podmínky a zaplatí peníze, tak je mi jedno, s kým si to dám a zda to bude o titul.