Na prokletý zápas musí zapomenout! Český talent si přesto brousí pěsti

Prokletý zápas? Skutečně to tak vypadá. K souboji mezi Matějem Peňázem a Vlastem Čepem znovu nedojde. Při prvním avizovaném fightu kvůli zranění odpadl prvně jmenovaný, před náhradním termínem se pro změnu zranil slovenský bijec. Peňáz ovšem o svůj prosincový duel nepřišel, náhradním soupeřem bude Cheickh "Animal" Koné, který se na první dobrou může zdát být kvalitnějším soupeřem, než právě Čepo.

Zhruba před týdnem jste přišel o zápas s Čepem. Jak moc vás to štve?

Mrzí mě to. Hlavně, že jsem nepřišel o zápas. Příprava byla totiž dlouhá. Stálo mě to hodně energie, času i peněz. Mrzelo by mě hlavně, kdybych nezápasil. Je škoda, že se Vlasto zranil. Hodně lidí ten souboj chtělo vidět. I já jsem ho chtěl. Takovej zápas na česko-slovenské scéně neproběhl.

Už podruhé to s Čepem nevyšlo. Budete i nadále stát o vzájemný zápas?

To uvidíme. Samozřejmě ta možnost je, už jen kvůli tomu, že oba jsme v jedné organizaci. Myslím si, že se příležitost určitě naskytne. Nemám ale v plánu nějak to hecovat. Teď se prostě soupeř zranil, což se může stát.

Kdy jste se o zranění soupeře dozvěděl?

Dozvěděli jsme se to od Oktagonu. Podle mě jsem se to dozvěděl zhruba dva dny předtím, než to bylo veřejně venku.

Co vám v tu chvíli blesklo hlavou?

Že je to na h...o. Měl jsem dlouhou a těžkou přípravu a najednou zápas nebude. Nebyl jsem z toho nadšenej, ale věděl jsem, že se bude shánět nový soupeř. Počítal jsem s tím, že se pro mě nic nezměnilo. Dál půjdu na trénink, dál budu držet dietu a dál budu pokračovat v tom, co dělám. A když mi najdou nového soupeře, tak bude zápas.

Byla ve hře i možnost, že byste na OKTAGONU 30 vůbec nezápasil?

Byl prý problém sehnat nějakého soupeře. Nikdo takhle narychlo moc nechtěl, nikdo takhle přes svátky netrénuje. Takže i to, že bych nezápasil přicházelo v úvahu. Nakonec jsme se ale domluvili.

Náhradu nakonec sehnali pořadatelé poměrně rychle. Je jí Cheick Koné. Co na něj říkáte?

Asi největší soupeřova silná stránka jsou jeho zkušenosti. Má osmadvacet fightů, což jsou velké zkušenosti. Zápasil i s velkými jmény. I se dvěma zápasníky, co jsou teď v UFC. Stylisticky je více postojař. V zápasech sází na postoje a na klinče. Výškově je na tom podobně jako já. Papírově by to měl být silnější soupeř než Čepo, ale to je jen z papírového hlediska. Jedna věc je nějaké skóre a tabulky a druhá věc je, jak ten zápasník zápasí.

Bylo ve hře i více jmen?

Byla tam zhruba tři jména. Nakonec ale ostatní nemohli. Logicky pak volba padla na Koného.

Změnila se v tu chvíli vaše příprava?

Předpokládalo se, že fight bude postojový. Teď se příprava změnila v tom, že počítáme, že tenhle nový soupeř bude chtít jít i na zem a třeba vůbec nebude chtít boxovat. Vrátili jsme se k tomu, co jsme dělali. Pilujeme víc obranu, vstávání, defenzivu ve wrestlingu.

Před rokem jste zápasil těsně před Vánocemi, nyní po nich. Je to velký rozdíl?

Je lepší zápasit před Vánocemi. Jde o to, že Vánoce jsou svátky klidu a míru. Člověk se potkává s rodinou, všude je hromada jídla, cukroví. Když má člověk volno, tak jsem zvyklý si to v klidu s rodinou užít a teď se to celé podřizuje přípravě. Mám dietu, budu mít i tréninky přes Vánoce. Ale to k tomu patří.

Člověk se díky Vánocům může například myšlenkami oprostit od zápasových starostí...

Někomu by to mohlo pomoct například s nervozitou. Pro mě je to furt stejné. Ten zápas mám v hlavě každý den, je to hlavní, na co se soustředím. Je to pro mě priorita a až po něm se člověk uvolní.

Původně se mělo zápasit ve vyprodané O2 Areně, akce se ale přesunula do Brna, přijít může tisíc lidí. Jak vnímáte změnu místa dění?

Určitě bych raději zápasil v O2 Areně. Těšil jsem se na životní zážitek, kdy budu zápasit před vyprodanou arénou. Těšil jsem se na lidi, na tu energii, ale nedá se bohužel nic jiného dělat. Nakonec zápasíme zase Brně. Ale je lepší něco než nic. Na druhou stranu je pro mě Brno víc domácí. Odzápasil jsem tam víc zápasů.

A co nějaké předsevzetí do nadcházejícího roku?

Popravdě si je moc nedávám. Určitě chci pokračovat v tom, co dělám. Jít dál po té cestě, dál tomu věřit a zbytečně nikam neuhýbat. Abych jako člověk neztrácel disciplínu a pořád si držel krok a zlepšoval se.