Měsíce dřiny s těmi nejlepšími! Český talent makal i po boku neporaženého Čimajeva

Pět výher z pěti zápasů. Takovou bilancí se může pyšnit pětadvacetiletý Matěj Peňáz, který nepřestává udivovat. Jeho rychlé paže naposledy sestřelily Afričana Cheicka Koneho, který byl pro českého bijce zatím nejtěžším soustem. Nyní se však rýsuje další oříšek. Bude jím bývalý zápasník prestižní organizace Bellator Ital Giovanni Melillo, se kterým se utká již 9. dubna v Ostravě.

Co se u vás od posledního zápase změnilo?

Po zápase s Koném (30. prosinec) jsme se s přítelkyní přesunuli do Švédska, kde jsem před svým nadcházejícím zápasem absolvoval celou přípravu. To je asi ta největší změna, připravuju se zde v místním Allstars gymu. Na posledních 14 dní jsem přiletěl zpátky do Česka, abych doladil poslední detaily. Až budu mít po zápase, tak se do Švédska zase vrátím.

Proč zrovna Švédsko?

Šli jsme tam i kvůli přítelkyní, která na celý rok dostala pracovní stáž. Já jsem při této souvislosti kontaktoval manažera Allstars gymu, následně jsme se domluvili. Myslím si, že jsme to dobře skloubili, je to ideál.

Jak byste srovnal přípravu ve Švédsku a v Česku? Kde jsou hlavní rozdíly?

Ve Švédsku je mnohem víc tréninků zaměřených na zem a grappling. Takové tréninky jsem v Česku sice také absolvoval, ale ne v takovém množství. Řekl bych, že ve Švédsku je to jejich největší zbraň. To byla pro mě největší změna. Tréninky byly zaměřené spíše zemařsky a wrestlersky. Postoj sice dělám dlouho, je to moje dominance, ale je to dobré skrze celkový rozvoj v MMA.

Berete to jako nutnost na vaší cestě v MMA? Podstupovat zahraniční kempy?

Určitě. Pro člověka je to jiné, když má možnost trénovat s úplně jinými lidmi. Vždycky je to dobrá zkušenost, svůj styl tak můžu vyzkoušet na dalších zápasnících. Je to poté víc podobné zápasu, než když neustále spárujete s jedním člověkem, kterého dokonale znáte.

Chybělo vám tam něco z Česka?

Samozřejmě to jsou kamarádi, známí a rodina. Třeba rodina je dál. Pak se člověk na ní po té době víc těší. Já totiž od svých patnácti let nežiji s rodiči. Vždycky to ale bylo takové, že, když jsem byl v Česku, tak je člověk mohl kdykoliv navštívit. Nemůžu ale říct, že by mi ve Švédsku nějak extra chybělo, líbí se mi tu. Přijde mi, že je hodně podobné Česku. Švédsko sice funguje jinak, ale co se týče přírody, lidí, tak mi to přijde podobné.

Vy se po zápase vracíte zpátky do Švédska, kde zůstanete do konce roku.

Přesně tak, je to takhle naplánované. Už jsme se takhle domluvili minulý rok. Po zápase tu budu ještě týden, pak poletím zpátky a zase se napojím do další přípravy.

Dokážete si představit tam zůstat i několik let?

(zamyslí se). To vůbec nevím. Tuhle myšlenku momentálně v hlavě nemám, zatím na to nedokážu odpovědět. Za sebe ale můžu říct, že je Švédsko pěkná země, ale samozřejmě mám rád i Česko.

Byla jednou z motivací přesunu do Švédska i možnost si zatrénovat s nejlepšími zápasníky? Přeci jenom tam máte možnost spárovat s Gustafssonem nebo Čimajevem.

Určitě. Do Allstars gymu jezdí i hodně zápasníků z Česka. Například Jirka Procházka, Miloš Petrášek nebo Michal Martínek. Všichni si to chválili, tréninky a úroveň řadili hodně vysoko. Pro mě to je motivace a cesta, jak se zlepšit, posunout a být mimo komfortní zónu. Já jsem s tím naprosto spokojený. Na sparingy si nemohu stěžovat. Jednak tu jsou hvězdy typu Gustafsson, Čimajev, Latifi, ale jsou tu i další, kteří jsou na vysoké úrovni. Je tu obrovská konkurence a sparingy, které člověk jen tak nenajde.

Jak na vás Čimajev působí?

Je samozřejmě trochu bláznivej, takovej energickej, hyperaktivní. Na mě ale působí slušně, má to v hlavě srovnané, není nijak arogantní. Ví, co chce a ví proč trénuje tak, jak trénuje. Celkově se mi jeho projev a styl boje líbí. Než jsem s ním spároval, tak jsem si myslel, že ten hype, který kolem něj byl, tak byl přehnaný. On je ale na neskutečné úrovni, rozhodně má velkou budoucnost.

Máte nějakou vtipnou historku spojenou s ním nebo s kterýmkoliv jiným sparingem?

Historku asi žádnou nemám. Byl tady ale Darren Till. To je takovej srandista, s Čimajevem si hodně sedli, furt něco řešili a dělali. Celkově v gymu je dobrá atmosféra, lidé jsou uvolněný.

Nyní se připravujete na zápas v Ostravě, kde budete zápasit s Italem Giovannim Melillem. Bude to pro vás nejtěžší soupeř?

Určitě je to pro mě zatím nejtěžší soupeř. Má hodně zkušeností, zápasil s dobrými zápasníky. I jeho skóre je působivé. Myslím si, že měl ze začátku kariéry dokonce bilanci 5-0. Teď má na svém kontě snad dvacet zápasů, což mluví samo o sobě. I tak si myslím, že jsem perfektně připravený.

Můžeme hovořit o souboji generací, váš soupeř je o dvanáct let starší. Může to hrát v zápase roli?

Věk nijak nevnímám. Dalo by se říct, že má víc zkušeností a je víc vyzápasenej. Já mám ale hodně zápasů v kickboxu a thajském boxu. Vždycky se bere jako výhoda, být mladší než starší. To je takový můj individuální pocit. Těžko se to ale soudí, někdo může být horší i lepší po třicítce. Když vidíte Blachowicze a podobně, tak to jsou furt borci na nejvyšší úrovni.

Jak vypadala volba soupeře? Byl ve hře ještě někdo jiný?

Myslím, že to byl první soupeř, na kterého jsme dostali nabídku. Chceme se posouvat dál, takže jsme si nechtěli vybírat. Je to hodně zkušený soupeř, který mě ve světovém žebříčku může zase posunout o kousek dál.

Jaké ponaučení jste si vzal z posledního zápasu, který pro vás byl zatím asi nejtěžší?

Pro mě to byl asi nejvíc přínosný zápas v MMA, dal mi hodně zkušeností. Zároveň to byl prostor pro to, abychom se mohli zpětně na zápas podívat a zjistit, kde byly chyby.

Co jste tedy podle vás dělal v zápase špatně? Bylo to uspěchané?

Chvíli jsem zbytečně tlačil na pilu. To bylo třeba v prvním kole, kdy jsem se rozvášnil a myslel jsem si, že ho knokautuju. Něco jsem natrefoval, ale soupeř nebyl nahulenej, takže mě také několikrát dobře kontroval. Byla to zbytečná chyba. Dívali jsme se i na to, jak mě tlačil na stěnu, co se tam dalo lépe udělat. Celkově jsem v tom zápase měl víc kopat, jen jsem boxoval. Nechtěl jsem, aby mě skrz kopy házel na zem. To jsem viděl v jeho předchozích zápasech. Byl jsem hodně zataženej, měl jsem se víc uvolnit. Až ve druhém kole jsem začal dobře trefovat jedničky a držel jsem si distanc, což jsem měl dělat od začátku.

Naposledy jste zápasil v Brně, kde byla kapacita 1000 lidí. Nyní budete zápasit v Ostravě, kde bude o několik tisíc fanoušků víc. Je to pro vás velký rozdíl?

Není pro mě tak důležité. V Brně je to tak malé, že to i tak udělá dobrou atmosféru. Na Ostravu se každopádně těším. Je super, když soupeř slyší ty lidi a cítí podporu. V samotném zápase to ale nevnímám. Je to vedlejší vliv, který při nástupu a po zápase vnímám, ale nejdůležitější je ten zápas.