Mašina na lovu. Český hrdina umlčel německé publikum. Největší skalp kariéry, žasne Peňáz

Düsseldorf (od našeho zpravodaje) – Peňáz se nakonec stal jediným českým či slovenským hrdinou v patnáctitisícovém kotli v Německu, kde dokonal dílo zkázy v závěru prvního dějství klíčového souboje. Vyšťavený Zawada se proměnil v boxovací pytel, který definitivně padl na podlahu klece osmnáct vteřin před koncem úvodního kola.

Samozřejmě jsem šťastný, ale nemyslím si, že to hrálo nějakou roli. Já nestál skrze zranění, byl jsem neustále v tréninku. Jen jsem se těšil, až to budu moct ukázat, protože rok je dlouhá doba. Šel jsem si to užít i navzdory tomu, že tu byli v pozici domácích Němci.

Z mého rohu jsem slyšel, že se blíží konec prvního kola a věděl jsem, že je čas zariskovat. I kdyby mě hodil na zem a bylo by to na konci, tak bych první kolo prohrál tak či tak. Většinu času mě totiž držel. Přišla chvíle zariskovat, a proto jsem do toho šel. Bylo to i kvůli tomu, že jsem viděl, že jsem ho dobře trefil. Otevřelo se mu obočí a viděl jsem, že mu to nechutná. Navíc se dost vyšťavil v klinči, kde jsem se schválně šetřil. A když se blížil konec, tak jsem se z toho vykroutil.

Když sudí řekl stop a nemával rukama, tak jsem doufal, že soupeř v tu dobu nebyl na zemi. Vteřinu jsem zapochyboval, jestli jsem koleno nedal na zemi. Ten úder byl ale v pohybu. Šel jsem kolenem napřed a on zrovna klekl. Nebylo to tak, že klečel, a já bych mu tam poslal koleno.

Přišlo to hned na začátku zápasu, bylo to levým hákem nebo zadní rukou. Čekal jsem, že soupeř bude mít takový styl a bude se snažit o takedown z první kombinace. V postoji pak zůstal trochu déle, což se mi naopak málem vyplatilo. O centimetr jsem netrefil jeho bradu. Měli jsme nacvičenou reakci, která tam skoro padla. Pak jsem se zarazil nad tím, že jsem to netrefil, a on toho využil.

Samozřejmě, že ne. Kdyby to tak bylo, tak bych trefil to, co jsem měl nacvičené. Ale i tak jsem šťastný. Byť mě tlačil na klec, tak jsem se cítil dominantní. Nebyl jsem v ohrožení. Měl sice velkou sílu a na zemi to umí, ale i tak jsem věděl, že mě nehodí. Je vidět, že obrany na takedowny děláme dobře.

Bylo to přesně takové, jaké jsem očekával. Věděl jsem, že zabučí a docela mě to i nahecovalo. Těšil jsem se na to. Je ale jedno, zda lidi bučí, či fandí. Je to energie, díky čemuž vzniká atmosféra.

Stoprocentně je to můj největší skalp. Trochu mi před zápasem vadilo, jak ho lidi podceňovali. Když jste ho ale viděli, jak vypadal teď a v předešlých zápasech, tak fyzicky tam byl rozdíl. Byl dobře připravený, zápasil před domácím publikem. Byl to David v nejlepší formě, kterého jsem mohl potkat. V minulosti porazil dobrá jména a ty poslední prohry, tam mi přišlo, že se mu moc nechtělo. Při našem staredownu jsem naopak cítil, že to chce urvat. Mám z toho dobrý pocit.

To zatím ne, ale největší jména v pyramidě jsou Kerim Engizek a Krzysztof Jotko. Kerim dokázal porazit Patrika (Kincla), což je výkon sám o sobě. Teď ale neřeknu, koho si přeju v příštím kole. Šel jsem na řadu jako první a aspoň mi to dává prostor podívat se na ostatní. Budu odpočívat a uvidíme, jaká bude štěstěna na los.

Určitě jo. Já fandím jemu, on fandím mně. Kartala (Čepův osmifinálový souboj) podle mě porazí. On je sice nebezpečný, je to dobrý kickboxer, ale myslím si, že je to přesně ten soupeř, kterého Vlasto přejede.

Chtěl bych, protože čtrnáct dnů po Edenu máme svatbu, a já nechci zápasit po ní. Kdyby ano, tak si to tak neužiju. Musím se s domluvit s Ondrou (Novotným).

Stoprocentně, letíme na dovolenou. Poprvé v životě jsem si před fightem zařídil dovolenou. Normálně to nedělám a soustředím se jen na zápas. Se snoubenkou jsme se ale měsíc neviděli, tak proto letíme na dovču. Týden si odpočinu a pak se vrátím do tréninku.