Článek
Pár dnů se o tom spekulovalo, horkou novinku o konci v zámoří dvaatřicetiletý Dvořák během pondělí zveřejnil na sociálních sítích. Do elitní zámořské soutěže přitom odešel v roce 2020 a vybudoval si jméno jednoho z nejlepších českých bojovníků. Pouť UFC je v tuto chvíli u konce, byť to nemusí být definitivní…
Jste z konce hodně zklamaný?
Zklamaný nejsem vůbec. Cestu UFC jsem si užil, byl to můj velký sen, který jsem si splnil. Udělal jsem maximum pro to, abych vyhrával a dělal co nejlepší výsledky (tři výhry a tři porážky - pozn. red.) a výkony. Jen má představa byla trochu jiná než UFC. Z toho důvodu se naše cesty rozešly.
Jak by to vypadalo, pokud byste pokračoval?
Měl bych další zápas, poslední ve smlouvě. Podle něj by se vidělo, jak by to dopadlo. Kdybych vyhrál, jsem přesvědčený o tom, že by kontrakt dál pokračoval, protože bodové prohry, které jsem měl, byly s lidmi světové extra třídy. Neprohrál jsem s žádnými neznámými jmény.
Situaci jste řešil i se svým manažerem Patrikem Kinclem. Jak jste se rozhodovali dlouho?
Neustále jsme komunikovali, furt nám něco nabízeli. Termíny ale nebyly vůbec nic z toho, co jsme jim iks měsíců dozadu říkali a o co jsme žádali. I tak posílali to, co se hodilo jim, ale nám ne. Když přišla zpráva: Hele, buď vezmi tohle, nebo konec, tak to bylo rychlé rozhodnutí. Měli jsme snad dvě hodiny na to, se rozhodnout. Bylo to dost narychlo.
Byla ve hře možnost, že byste nabídku vzali?
Byla, rozhodování bylo těžké. Neustále jsme přemýšleli, co bude nejlepší a jak se rozhodnout, řešil jsem to i s dalšími trenéry. Nakonec jsme se rozhodli, že tahle cesta bude nejlepší, protože jsem měl pocit, že mi UFC daleko víc bere, než dává.
Na čem jste v jednáních trvali?
Celou dobu jsme jim říkali, že chceme další zápas nejdřív v září. Oni furt chtěli srpnové termíny, což bylo neproveditelné. Nakonec nám poslali první zářijový termín, hned začátkem měsíce, což by asi šlo, byť to nebylo to, co jsme chtěli, ale já mám teď roztržený sval na noze, který už měsíc léčím. UFC jsme to neříkali. Věděli jsme, že to nedává smysl, byl by to hazard se zdravím. Do normální přípravy vlétnu až zhruba za čtrnáct dnů. Necítil jsem, že by mi ten zápas něco dal.
V UFC jste nakonec strávil čtyři roky, během nichž jste stihl šest duelů. Splnila tahle štace to, co jste očekával?
Po pravdě to předčilo všechna moje očekávaní. Když jsem dřív sledoval zápasníky UFC, jak chodí na vážení a podobně, tak jsem si vůbec nedokázal představit, že bych tam někdy mohl být, byť jsem o tom snil. Líbila se mi profesionalita a to všechno okolo, co funguje jako stroj. Odnáším si z toho spoustu skvělých zkušeností, zážitků i výletů. Zároveň jsem jezdil do UFC Performance Institutu na měření a na kempy. Nebylo to jen o zápasech. Tohle jsou věci, které mi nikdo nevezme. Užil jsem si to.
Co vám bude chybět nejvíc ?
(přemýšlí) Například to, když člověk jde do zápasu, tak je úplně izolovaný od většiny lidí. Nedostane se k fanouškům a někomu, kdo ho bude otravovat. Zápasník má takový servis, že se může jenom soustředit na zápas, což je skvělé. Tohle jsem nikdy nikde nezažil. Vím, že se tohle vidí málokdy.
Teď jste na „volné noze“, jaké to pro vás je?
Cítím se, jak když se člověk rozejde s holkou (smích). První tři dny jsou takové ošklivé, pak už je to ale v pohodě, protože to byl správný rozchod. Teď tomu necháme čtrnáct dnů volný průběh, není potřeba to nikam tlačit. Chci si splnit mediální povinnosti z respektu k domácím médiím, aby dostala správné informace. Rovněž chci komunikovat s fanoušky, aby věděli, jak to celé bylo. Teď to nechám dva týdny žít a uvidíme, zda se někdo sám ozve. Pak můžeme dál komunikovat.
Kdo by vás mohl kontaktovat?
Nemůžu říct, kdo se přímo ozve, ale v hledáčku mám několik organizací, s nimiž bych chtěl kontakt navázat – ONE FC, Rizin, Oktagon, KSW či Bellator, který spolupracuje s PFL. Sice nemají muší divizi, ale hodně zápasníků tam má super fighty. Chtěl bych je oslovit. Zároveň mě láká i americký bare knuckle (zápasy bez rukavic), což je jeden z mých snů. Poslední věc je ta, že bych si teď chtěl udělat boxerskou licenci, ideálně v Anglii. Kdybych neměl MMA zápas a byl bych zdravý a neměl nic domluveného, tak bych si velice rád střihl zápas v boxu na nějakých lokálních turnajích, abych byl vidět u fanoušků, sponzorů apod.
Takže ideálně smlouvy na pár zápasů?
Klidně jsem ochotný s jakoukoli organizací, které jsem jmenoval, navázat dlouhodobý kontrakt, ale mám dvě podmínky. Jednak musím být smysluplně finančně ohodnocený, organizace mi navíc musí povolit to, že pokud s ní nebudu mít domluvený zápas, tak mě uvolní na box, abych se neustále udržoval v tempu.
Máte teď v hlavě svého favorita?
Myslím si, že největší zájem by mohla mít ONE FC, protože mají brutální muší divizi. Mají spoustu bývalých UFC zápasníků. Nižší váhy tam letí extrémně.
Nedávno v UFC skončil také Machmud Muradov, který si vybral Oktagon z důvodu, že už nechtěl dát cestovat po světě. Vám to nevadí?
Vůbec by mi nevadilo čas od času letět do Ameriky a vrátit se. Stejně tak do Asie do Rizinu či ONE FC za předpokladu, že mi organizace rovněž dovolí zápasit v boxu. Na UFC mi vadilo to, že jsem neustále ve Vegas a člověk z toho pořádně nic nevidí.
UFC je tedy uzavřená kapitola?
Rozhodně ne. Smlouva skončila, ale může se stát, že vyhraju dva tři zápasy a můžu se tam hned vrátit, protože jsme se rozešli v dobrém. Nebyl tam žádný hejt. Cesta je tam stále otevřená. Když něco vyhraju, tak si myslím, že stačí napsat a vezmou mě.
