Článek
Na domácí bojové scéně se v těchto dnech neřeší prakticky nic jiného. Nejúspěšnější český bojovník Jiří Procházka padl ve slavné Madison Square Garden na turnaji UFC 295 proti Brazilci Alexu Pereirovi, horlivě se ale zmiňuje právě koncovka druhého kola, v němž byl souboj ukončen. Postaral se o to jeden z nejzkušenějších sudích na světě Marc Goddard, který rozhodl v neprospěch českého bojovníka a po soupeřově tvrdých úderech střet odmával. Vedou se ale diskuze, zda to nebylo předčasné. Zklamání pociťují například i trenéři hostěradického fightera.
Na sociálních sítích jste napsal, že se jednalo o největší chybu v historii. Jak jste to myslel?
Jednal jsem tak v 6 hodin ráno, navíc s emocemi. Po dlouhé době jsem příležitost užít si zápas jako divák. Zanadával jsem si, v tu chvíli ve mně pracovaly emoce. Byl jsem nas*anej jako klasický fanoušek, ale když jsem vychladl, tak jsem byl naopak rozpolcený. Na první dobrou ten verdikt byl děsivý, proto jsem si dal den odstup, abych si to znovu projel.
Na co jste přišel?
Soudit jako divák od televize, kde má člověk určitý úhel na duel, je jednoduché. V té kleci jsem nestál, pohled pro rozhodčího je jedinečný. Myslel jsem si, že verdikt byl unáhlený, ale když jsem viděl záběry zespoda, tak v jednom okamžiku Jiřímu poklesla ruka. Myslím, že Marc v době těchto úderů jednal instinktivně jako správný rozhodčí. Jak padla ruka, tak zápas přerušil. Možná v tom okamžiku toho trochu litoval.
Bylo to tedy špatné rozhodnutí?
Spíš hraniční, kdy rozhodčí reaguje na to, co vidí ze svého 45stupňového úhlu pohledu. Za mě duel mohl pokračovat ještě dál, ale posuzovat to jako špatné rozhodnutí asi opravdu nejde. Postavení bojovníka u pletiva je pro sudího nejhorší možné. Když se o opírá o klec, nejde mu vidět do očí. Rozhodnutí ale není správně v důsledku samotného výsledku. Jsem o tom přesvědčený. Navíc jsem se i s kluky z Procházkova týmu po přistání ve Vídni bavil, že Jiří nebyl vyplej. To bylo až potom během knockdownu, asi na půl vteřiny, což zažil snad stokrát v kariéře… Kritizovat je hrozně jednoduché, ale nestáli jsme tam. Bylo to 50:50.
Často se zmiňuje, že sudí by v takto důležitých duelech, navíc titulových, měli držet o něco benevolentnější metr. Souhlasíte?
Berme to tak, že je to kariérní zápas pro každého bojovníka. A zápasit jako hlavní zápas v Madison Square Garden se povede možná jednou za život. Jasně, Jiří je mladý a může se to k tomu ještě dostat, ale v té hlavě mu to bude už navždy pracovat. Že tady ta příležitost byla, ale nedosáhl na ni. Vezměme si, kam se dopracoval, ale nejstrašnější v životě je, když jsi těsně pod vrcholem, ale nedosáhl jsi na něj a ještě si myslíš, že jsi to neměl ve svých rukou. To je tenhle případ. Já jsem to v kleci jako sudí zažil a vím, že je to strašně těžké. Navíc musíme brát v potaz, že bojovník MMA jde do klece inkasovat rány do hlavy, s čímž zároveň počítá. A za sebe si myslím, že v tomhle případě to bylo Jiřímu trochu odepřeno. Na rovinu, dobrý rozhodčí rozhoduje instinktivně, což Marc udělal. Myslel si, že Jiří byl vyplej, ale když tam skočil, tak sám viděl, že to tak nebylo. Už jenom to, že reagoval nohama. Kdyby byl out, tak tělo neovládá takovým způsobem.
Rozhodčí by ale mohl vycházet z minulých duelů, ve kterých si Procházka rovněž prošel podobnými okamžiky, nemyslíte?
Pro mě je strašně jednoduché, abych sudího Goddarda spláchl do záchodu a řekl, že bych to udělal jinak. Člověk to ví jen v okamžiku, kdy tam sám stojí. Je tam obrovský tlak a člověk má fyziologii oka a úhel, což Marc měl. Opravdu si myslím, že byl v úhlu, kde dopadaly lokty, a čekal na okamžik, kdy Jiří zvadne. Když oba ale padali na zem, bylo vidět, že Jiří není out…
Lze toto rozhodnutí sudímu vyčítat?
Nejde, snažil se chránit zdraví bojovníka. My rozhodčí jsme limitovaní našimi možnostmi, tady přišla hrana, kdy to mohl buď nechat a bylo by mu vyčítáno, že ho tam nechává zabít, nebo to ukončit. Rozhodl se tak se svým nejlepším vědomím a svědomím. Bylo to v neprospěch našeho kluka, ale vyčítat mu to? To asi úplně nejde. Navíc proti Jiřímu hraje ještě jedna věc…
Jaká?
Jak má dlouhé ruce a nohy, tak působí neohrabaně. A někdy to může působit komickým dojmem, že si člověk myslí, že nereaguje přirozeně, což není pravda. Je to pro něj spíš kontraproduktivní.
