Hlavní obsah

Konec kariéry? Byl jsem na tom psychicky špatně, říká tvrďák z klece. Našel pomocnou ruku

Aktualizováno

Ačkoli po svém posledním vystoupení položil rukavice do středu klece a ukončil kariéru, pár dnů poté rozhodnutí přehodnotil. Milovaný i nenáviděný bojovník Václav Mikulášek se tak znovu těší zpět do ohraničeného kolbiště, kde se ukáže již tento víkend 2. září na turnaji organizace Fabriq MMA. Ostravský tvrďák tak za sebou nechal psychicky složité období, které ho doprovázelo ještě několik dnů po turnaji na pražské Štvanici, kde zaznamenal jedenáctou porážku mezi profesionály. „Tři dny po galavečeru jsem měl soud, kde mi hrozilo 3-10 let vězení,“ odhalil v rozhovoru pro Sport.cz pětatřicetiletý Mikulášek mimozápasové trable, které nakonec pro něj skončily dobře.

Foto: Oktagon MMA

Václav Mikulášek (vpravo) na červencovém duelu na pražské Štvanici, po kterém ukončil kariéru.

Článek

Po více než měsíci jdete do dalšího zápasu. Není to příliš rychlé tempo?

Není, proč? (smích)

Jak jste na tom s váhou? Zbývá několik posledních dnů…

Chybí mi kilo a půl do váhy, jsem na tom úplně skvěle. Zrovna teď si dávám kuřecí s rýží, je to úplně v pohodě.

Tentokráte to ale bude boj v domluvené váze do 89 kg. Nastoupit ve střední váze (84) by byl pro vás takhle krátce po posledním duelu problém?

Dneska by to byl problém, nezvládl bych to.

Nebudete zápasit tradičně v Oktagonu, ale v partnerském Fabriqu. Co si od této organizace slibujete?

To uvidíme, až tam budu. Já si nikdy neslibuju nic od ničeho. Naučil jsem se, že když si v životě něco přeju nebo slibuju, tak to pak stojí za ho*no. Mně jde o to udělat skvělý zápas, tím to hasne.

Soupeřem bude pro české publikum poměrně neznámý Slovák „Koky“ (2-1), který má mimio jiné i zkušenosti ze zápasu bez rukavic. Co na něj říkáte?

Doufám, že bude tak tvrdý, jak mluví. On ale v životě proti sobě neměl kvalitního strikera. Prostě neměl. Nechci ho podceňovat, ani nebudu, ale kvalitního postojáře proti sobě neměl. Navíc prohrál s Tomášem Bolem v postoji, přičemž Bolo se mnou boxovat nechtěl a byli jsme na zemi. Já se jdu prostě pobít, bude válka.

Když se vrátím k nedávnému duelu na Štvanici, kde jste ukončil kariéru a pár dnů poté jste svůj názor přehodnotil, bylo opětovné zvednutí rukavic správným krokem?

Jo, určitě. Nelituju toho, absolutně ne. Ani jsem se s tím o tom s nikým neradil, bylo to v mé hlavě.

Jaké jste dostával vzkazy od fanoušků?

Že nemám končit, že kvůli mně koukají na Oktagon. Těch zpráv byly tisíce, jakože opravdu. Tolik zpráv jsem ani nečekal. Na to nejde ani odepisovat, je toho fakt hodně. To bych pak musel být na mobilu celý den, což se mi nechce.

Za jak dlouhou dobu přišla nabídka od Fabriqu? A měl jste při rozhodování hned jasno?

Za pět nebo šest dnů, jasno jsem měl hned. První, kdo mi volal, byl Ondra Novotný (spoluzakladatel Oktagon mma), který mi ten Fabriq nabídl. Byl to víceméně jeho nápad, já jsem totiž stále majetek Oktagonu. Musím Ondřejovi vzdát velký hold, protože se mi v tomhle opravdu snažil pomoct. Nejen směrem k zápasu, ale i k osobnímu životu, což mě hrozně potěšilo. Vážím si toho.

Václav Mikulášek prohrál po necelé minutě, položil rukavici do klece a chce končitVideo: Sport.cz, Oktagon TV

Je možné, kdyby taková nabídka nepřišla, že byste se už do klece nevrátil?

To nevím… Měl jsem to v té době v hlavě hrozně rozházené, bylo to těžké. Psychicky složité období. Po Štvanici bylo všechno špatně. Tři dny po ní jsem měl soud, kde mi hrozilo 3-10 let ve vězení. Jak se takový člověk může cítit? Nechci rozebírat, za co to bylo, ale dopadlo to dobře.

Do zápasu jste tedy nastupoval myšlenkami jinde, viďte?

Úplně. Dopis mi přišel čtrnáct dnů před zápasem, ale nepřipadalo v úvahu, že bych Štvanici zrušil.

Teď už je vše v pořádku?

Neříkám, že jsem vyrovnaný a že je vše v cajku… Ale třeba včera jsem měl špatný den, dneska je naopak úplně skvělej. Myslím, že teď už to bude dobré. Nejsem někdo, kdo se bude přetvařovat. Někdy je den, někdy není. Ti, co říkají, že jsou furt šťastní, tak lžou. Jsou to lháři. Nikdo není pořád šťastný.

Co je tedy aktuálně vaším cílem v kariéře bojovníka?

Chci být šťastný, zápasit a dělat, co mě baví. Chci bavit lidi a sebe. To je můj cíl. Co víc si člověk může přát? Někdo má třeba metu být šampionem a třeba se k tomu taky někdy propracuju. Třeba jo. Momentálně chci být hlavně šťastný a spokojený.

Kariéru jste tedy neukončil, chystáte se letos ještě znovu do akce?

V prosinci je turnaj v Ostravě přece (úsměv). Jsem dokonce už i na reklamě, takže tam asi budu. Možná bych zkusil i polotěžkou váhu (93 kg). Ale uvidíme, jak se mi povede nabrat silově. Zkusím to zvládnout. Člověk totiž víceméně zvládne vše, co má v hlavě, jenom musí trochu věřit.

Co naopak jít o kategorii níž do veltrové váhy (77)? Zvládl byste to?

Ne, ne, ne, ne (smích). To fakt ne. Ale je pravda, že nabídku jsem dostal, ale tohle fakt ne. Takhle hodně bych se nechtěl mučit, sáhl bych si dost na dno.

Ačkoli jste zápasníkem Oktagonu, nelákalo by vás v budoucnu zkusit si i něco jiného? Jsou tu například organizace pořádající souboje holých kloubů.

Určitě. Pokud, to dobře zaplatí, tak s tím nemám problém (smích). Ale ne, určitě bych to chtěl zkusit.

Co organizace pořádající převážně zápasy influencerů? Určitě jste je rovněž zaregistroval.

Od obou jsem dostal nabídku (smích). Tomáš Le Sy (spoluzakladatel Clash of The Stars) je můj kamarád, vyrůstali jsme spolu a blbli. Ale řekl jsem, že momentálně nic nehledám.

Je správně, že tito amatérští zápasníci berou více peněz než někteří profesionálové?

Se*e mě to, ale mají to takhle nastavené. Bolí to, bohužel to tak je.