Článek
Miroslav Brož od úterý zná jméno soupeře pro první zápas v organizaci RFA. Tváří v tvář se postaví maďarskému zápasníkovi Adamu Horváthovi, který si v minulosti střihl i jeden zápas v organizaci OKTAGON MMA. Po sérii dvou porážek v řadě se mu loni v říjnu povedlo opět vyhrát a aktuálně může počet výher zaokrouhlit na deset.
Co na vašeho soupeře říkáte?
Je vysoký, má dlouhé ruce, což budou v zápase jeho výhody. Paradoxně ale moc vysoké zápasníky nemusím. Mám to tak od dob zápasu s Milanem Ďatelinkou. Rozhodně ale to, s kým budu zápasit, neřeším. To je práce mých trenérů. Vybral se Horváth, tak to bude Horváth. Tak to mám rád. Můj manažer David Vyvážil ví, jaký jsem, na co mám a nemám. Ani se mě neptal (smích). Já si rozhodně nebudu diktovat jména soupeřů, které zrovna chci.
Máte ho už nějak zmapovaného?
Na své soupeře se nedívám. Když jsem zápasil s Polákem, tak jsem ho předtím ani neviděl. To stejný Dawa. Jungwirtha jsem pro změnu viděl jednou naživo. Trenéři mi jednoduše řeknou, co soupeř dělá a podle toho mi připraví sparingpartnery a nějakou taktiku, která po mým prvním úderu kolikrát moc nevydrží (smích).
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Horváth kdysi zápasil i s Wittnerem, se kterým jste měl v minulosti také bojovat. Nyní jste oba přešli k RFA, je tedy možné, že se dlouho odkládaný zápas uskuteční?
Horváth měl kdysi i zápas s Davidem Kozmou, Tomášem Bolem nebo právě s Jozefem Wittnerem. Wittnera posadil na zadek a byl docela v problémech. Ten zápas jsem viděl. Bylo to v době, kdy jsem měl mít s Wittnerem sám zápas. Dvakrát z toho ale sešlo. Teď jsme se ale potkali v RFA, takže je dost možné, že se utkáme tady. On má teď zápas ve Španělsku s těžkým frajerem. Přeju mu, ať to dobře dopadne a snad se někdy uvidíme.
S RFA máte dlouhodobou smlouvu, která vám umožní nastupovat i v zahraničí?
Přesně tak. Ve smlouvě mám i to, že můžu zápasit v ONE FC, Bellatoru a UFC. Tenkrát jsme KSW neřešili. Když ale od nich přišla nabídka, tak jsme volali Borisovi (promotér RFA), který byl za to hrozně rád. A to se mi na tom hodně líbilo.
V RFA jste spokojený?
Myslím si, že nabídka od nich přišla v tu nejlepší dobu, co mohla. Jsem z toho celkově nadšený. Od přístupu, až po sponzory. Podle mě to bude velice dobrá organizace a lidé se určitě mohou těšit na velký věci. Navíc i co se týče finanční stránky, tak jsem na tom vícenásobně lépe než v OKTAGONu.
Řekl jste, že jste měl mít 29. února další zápas v KSW. Proč jste nabídku nevzal?
Kvůli tomu, že bych shazoval hrozně moc. Bavili jsme se o tom a měl jsem mít proti sobě hodně kvalitního soupeře. Mladý Polák, který je podle mě jeden z největších talentů. Fakt šikovný kluk. Problém byl v tom, že bych měl zhruba 5 týdnů na to, abych udělal váhu. Nevím, zda by tělo na to zareagovalo. Kdyby se to nepovedlo, tak bych nenavážil. To by byl průser. I vzhledem k tomu vím, že potřebuju vždycky pauzu, aby se tělo uklidnilo a odpočinulo. Raději jsme to teda zrušili. KSW se nás potom ptalo, jestli chceme jako další zápas březen nebo tak. Momentálně je to na mém manažerovi. Uvidíme.
Jak se vlastně díváte na svůj první zápas v KSW?
Hodně lidí za mnou chodí a říkají, že mě rozhodčí v tom zápase okradli. Já si to úplně nemyslím. V prvním kole mě chytil za nohu, já jsem spadl a držel mě na zemi. Na konci kola jsem sice vstal, ale to ty čtyři minuty kontroly na zemi nenahradí. Ve druhém kole mě zase hodil, ale dostal jsem se z toho dřív a dostal jsem ho pod tlak. To klidně mohla být remíza. Třetí kolo bylo o dva body. Je pravda, že na konci jsem se do toho mohl víc pustit, mohl jsem ho ukončit, ale měl jsem v hlavě to, že je na zemi fakt dobrej a právě tací dělají to, že jsou vyřízení, aby tam člověk k nim skočil a ještě by si kvůli tomu do něčeho nalétl. V hlavě jsem měl obrovskou zodpovědnost.
Remízu tedy berete?
Remíza v Polsku je pro mě výhra. Nejlepší bylo to, když na domácího frajera při odchodu z klece pískali vlastní fanoušci. Mně naopak tleskala půlka haly. To bylo pro mě největší zadostiučinění. Užil jsem si to, ale na druhou stranu to bylo i hodně psychické náročné. Podle mě to byl jeden z nejtěžších zápasů na psychiku v mé kariéře.
V čem konkrétně to bylo psychicky náročné?
Už jen vzhledem k tomu, že jsem zápasil na turnaji společně s Mamedem Chalidovem a Robertem Soldićem. V době, kdy jsem byl v autě, tak jsem musel volat mému mentálnímu kouči. Nebyla to sranda, cítil jsem, že je to těžké. Nebyl jsem v takové pohodě, v jaké jsem chtěl být. Když jsem šel na zápas, tak už to bylo mnohem lepší a normálně jsme vtipkovali.
Co případná odveta? Aby se rozhodlo o tom, kdo z vás je lepší?
Po zápase jsem to hned řekl, že chci odvetu. Nejsem si ale úplně jistý, jestli by se jemu chtělo. V zápase udělal na zemi to nejlepší, co mohl, přesto mě neutáhl. V odvetě bych si na to dal větší pozor. V postoji bych byl zase mnohem lepší. Ale i tak je každý zápas jiný. Mohl by přijít nějaký „lucky puch", nebo by si mohl vlézt do lepší pozice. Navíc hrálo roli i to, že měl delší přípravu. Za sebe i tak můžu říct, že jsem spokojený.
Prožíváte tedy nejúspěšnější období vaší kariéry?
Doufám, že by to mohlo jít ještě o kousek lepší. Od zápasu s Jungwirthem jsem řekl, že to celé překopu a mám za sebou nejlepší zápasy mé kariéry. Myslím si, že se po věkové, psychické i fyzické stránce cítím nejlépe. Cítím se dost vyrovnaně, snažím se být dobrý člověk a dělat dobré zápasy. Spadl ze mě takový ten stres, který byl například při hubnutí. Když jsem přešel do 77-ky, tak jsem se našel. Tahle váhovka mi sedí. Nemám v sobě takový ten pocit, že bych umíral.