Článek
Kníže se dá bez přehánění označit za Jaromíra Jágra českého MMA, neboť do klece vstoupí ve věku, v němž ostatní konkurenti už dávno koukají na zápasy v bojištích z pohodlí domova či arén. Příkladem je v tuto chvíli o sedm let mladší tréninkový parťák a bývalý soupeř Karlos Vémola, který s kariérou sekl před více než měsícem v době, kdy mu bylo ještě 38. Kníže ale nemá dost, MMA je jeho život. Cítí se zdráv, cítí se připraven.
Byla navzdory na bojovníka vyššímu věku příprava v něčem jiná?
Když člověk přepne do jiného, tvrdšího módu, kde je větší porce tréninků a víc se to blíží zápasu, tak mě stálo dost sil. Myslím tím udělat pořádné kardio, fyzičku a držet těžké tréninky, aby všechno bylo v pohodě. Navíc když se člověk vrací do tvrdších sparingů, tak to vždycky na začátku bolí. I mě. Nejsem necitlivý, cítím všechno. Ale umím pracovat s bolestí a potlačit ji.
Je to náročné?
Věk oblbnout nejde, ale člověk musí dbát na regeneraci. Je potřeba, aby byla na trochu vyšším levelu, než na který jsem byl zvyklý. Druhá věc jsou tréninky, které musí být intenzivní, ale když člověk cítí, že přichází velká únava, tak to nemá smysl za každou cenu přepalovat podle nějakého plánu. Pokud přepálím jeden trénink, tak je to v pohodě, ale když přetáhnu tři čtyři, tak následná regenerace je mnohem delší, a tím bych přišel klidně o pět tréninků.
Co s tím?
Zkrátit trénink, aby byl intenzivnější. Nebo nastavit zcela jiný typ tréninku a nakombinovat to tak, aby tam bylo kardio, trénink laktátu, síly apod. Když mám třeba zrovna v plánu trénovat wrestling a cítím, že jsem přetažený, tak to upravím na něco jiného.
Zmiňujete regeneraci, co vám nejvíc pomáhá?
Určitě pravidelnost, ale hodně pomáhá i voda. Neříkám přímo procedury, ale třeba být v bazénu, což je pro tělo hodně dobré. Se saunou se to nesmí přehánět, pak je skvělé i nějaké fyzio.
Kde berete motivaci neustále trénovat?
To je stejné, jako co člověka motivuje žít a proč na tomto světě je. Já nejsem žádná ovce a nemusím mít motivaci k tomu, abych trénoval. Mám práci v gymu a to, že můžu pracovat s profíky, mě baví. Baví mě pracovat i s amatéry, ale ne úplně s nováčky, protože na to už nemám potenciál. Když mě to ale baví a vidím, že s nimi dokážu udržet krok a potahat, tak proč bych se ještě já sám nemohl posunout ve výkonnosti, a dát si třeba zápas. Chápu, že někteří říkají, že mám vysoký věk, ale já se cítím dobře. Vím, že zápas bude těžký, ale jsem připravený.
V čem se nejvíc posouváte?
Po mentální stránce… Důležité je mít zpětnou vazbu, která by měla být primárně od trenéra a sekundárně od parťáků na tréninku. Tady u nás v gymu sice nemám nějakou velkou trenérskou autoritu, která by mě šikanovala, což bych třeba někdy potřeboval, ale na druhou stranu si myslím, že seberozvoj jde dělat i sám. Když člověk nemá někoho, kdo by mu s tím pomohl, tak to vždycky může udělat sám. Zjišťovat chyby, zdokonalovat se a posouvat se dál. Proto je potřeba spárovat s někým ideálně lepším, který člověka nebude šetřit.
Jak koušete, když vás někdo na tréninku přejíždí?
Když jsem měl teď poslední sparingy v Polsku, tak jsem se tahal s těžkými váhami, které měly kolem 110-115 kilo. Kluci mě zmačkali tak, že jsem se cítil téměř bezmocně. Je to jiná váha, člověk s tím pak těžko něco dělá. Může sice nahnat kondici, ale tihle kluci jsou jinde.
Vracíte jim to?
Při sparingu se snažím být unikátní, protože když člověk přepne do módu, že chce všechno vracet, tak většinou udělá víc chyb. Je dobré si uvědomit tu chybu, ale zároveň si na to dávat bacha, na to, co ve sparingu chce člověk udělat.
Když přejdeme k vašemu zápasu, narazíte na Radovana Úškrta. Co čekáte?
Bude to těžký zápas, žádná sranda. Uvidíme, jak bude probíhat první kolo, ale myslím si, že to bude těžké pro nás oba. Pokud se to posune do dalšího kola, tak to klidně může skončit až na body.
Koho budete mít v trenérském rohu?
Lukáše Bártu a Machmuda Muradova.
Zmiňujete Muradova, který se před několika týdny vrátil zpět do Oktagonu. Souhlasil jste s tímto krokem?
Je to jeho rozhodnutí. Mach nechtěl dlouho čekat, protože chtěl mít zápas v nejbližší době. Když ale člověk skončí v UFC a vrátí se na domácí scénu, tak je to velký skok. Je pravda, že bych ho před návratem do Oktagonu raději viděl ještě někde jinde, dalo se to zkusit někam jinam, ale není to tak jednoduché, protože by mohl dlouho být bez zápasu. Byly tam různé proměnné. Oktagon sice přišel první se zajímavou nabídkou, ale kdyby se trochu bojovalo, tak mohl zkusit ONE FC, PFL nebo KSW.
Proč si tedy nakonec vybral Oktagon?
Je to uzbecko-český bojovník, do Oktagonu měl cestu vždy otevřenou, i kdyby vzal jiný kontrakt na pár zápasů v jiné organizaci. Tady doma má fanouškovskou základnu poměrně velkou. Teď si třeba vezme titul v Oktagonu a pak zkusí jinou ligu.
Plán je si dát jeden zápas před možným titulovým soubojem?
Mohlo by to tak být, ale co se z toho vyvine, to těžko říct.
Pokud by tomu tak bylo, byl by ve hře zápas se šampionem Patrikem Kinclem.
Tenhle zápas je hodně aktuální, ale nabízí se otázka, jestli vůbec bude. Příští rok má být Tipsport Gamechanger ve střední váze, a pokud tam půjde Patrik, tak se asi nepotkají, protože si myslím, že Mach tam jít nechce. Netouží po tom zápasit každé dva měsíce, což chápu, také bych to tak nechtěl, protože hrozí riziko zranění. Jsou tu sice velké peníze, o tom žádná, ale myslím si, že je rozhodnutý do toho nejít.
Před více než měsícem kariéru ukončil váš parťák Karlos Vémola. Myslíte, že je to skutečně jeho konec?
Poslední přípravu z velké části udělal u nás v gymu a myslím si, že udělal velký progres, který málokdo od něj čekal. Také jsem byl překvapený, že to úplně utnul, ale jestli přijde nějaké rozhodnutí, zda se vrátí, to se nedá vyloučit. Ale spíš je asi nakloněný tomu, že pokračovat už nebude.
