Dva kroky od vysněného cíle! Česká zápasnice to s oslavou nepřeháněla, místo toho zamířila do ráje

Těžký úkol v podobě postupu se jí povedl na jedničku. Jindrová dokázala v zámořské organizaci PFL postoupit mezi čtveřici nejlepších zápasnic. Z celkových deseti přitom vypadlo hned šest. Česká zápasnice se proto může těšit na semifinálové boje, které vypuknou již 20. srpna v Londýně. Ještě předtím se Jindrová vydala na dovolenou do Kostariky, kde bude mít možnost nabrat psychickou i fyzickou pohodu před vrcholem sezony. Po návratu ale okamžitě začne příprava na obávanou soupeřku Kaylu Harrisonovou, jenž v drží v kariéře neporazitelnost.

Jindrová se v rozhovoru pro Sport.cz vyjádřila nejen k budoucímu zápasu, ale také se ohlédla za tím předchozím, který jí katapultoval už jen dva kroky od vysněného cíle. Ten představuje titul šampionky a odměnu ve výši 1 milionu dolarů (přibližně 23 milionů korun).

Jak jste s výkonem spokojená?

Jsem hodně spokojená. S trenéry jsme naplánovali, že vyhraju v prvním kole, a to se povedlo. V plánu bylo i to, že zkusím kop na hlavu, který jsem hned vyzkoušela, čímž jsem soupeřku načala. Ona se od té doby trochu bála, měla z toho respekt. Pak už jsem jí postupně dotloukla. Zápas byl každopádně podle představ, mám z toho velkou radost.

Čekala jste, že to bude až tak jednoznačné?

S trenéry jsme její zápas sledovali, viděli jsme, že dělá hodně chyb. Myslím si, že jsme jí potrestali. Například tím high kickem. Dělá to, že s úderem jde hlavou na levou stranu. Jak se nesmyslně naklání hlavou, tak si na ten kop trochu i naběhla. Měli jsme jí nastudovanou velice dobře, všechno fungovalo, jak mělo.

Zápas navíc netrval ani celé jedno kolo.

Doufala jsem, že to skončí rychle (smích). Trochu jsem s tím i počítala. Hlavně jsem se nechtěla zranit před dalším zápasem. Mým snem bylo zápasit v Londýně, kde se 20. srpna ukážu v semifinále.

Po svém duelu jste se dostala na průběžné první místo. Věřila jste, že se tam udržíte i po dalších duelech žen?

Po zápase jsem si z toho dělala i trochu srandu, ale nečekala jsem, že na prvním místě zůstanu nějak dlouho. Bylo jasné, že mě třeba Larissa Pachecová předběhne. Z prvního zápasu měla šest bodů, tušila jsem, že vyhraje před limitem, což se jí povedlo. Ani vlastně do této doby nevím, jestli jsem skončila druhá nebo třetí (smích). Musím se sama podívat. V konečném výsledku je to ale jedno, tak i tak by mě čekala Kayla. Je to obrovská výzva.

Jak říkáte, vaší soupeřkou bude obávaná Kayla Harrisonová. Modlila jste se, abyste na ní nenarazila?

Na ní jedinou jsem původně narazit nechtěla. Nejprve jsem si říkala, že by bylo lepší zápasit s Larissou Pachecovou, která se ráda bije v postoji. Po prvním zápase jsem si to ale různě propočítávala a říkala jsem si, že budu mít Kaylu. Začínala jsem s tím počítat, ze začátku jsem z toho neměla moc radost. Pak, když jsme si to probrali s trenéry, tak jsme se shodli na tom, že Kayla bude lepší varianta než Larissa. Pachecová je ve skvělé formě, má granáty a je obrovská. U Kayly by to mohl být lepší zápas, na což se hrozně těším. Pro každou zápasníci je čest s ní změřit síly. Sice ještě neprohrála, ale věřím, že každý se dá porazit. Pořádně jí nastudujeme. Já můžu jenom překvapit, nemám co ztratit, nemusím být nervózní. Všichni čekají, že prohraju. V Londýně budu mít velkou podporu a jdu si to tam užít.

Na co si budete muset dát v zápase pozor a čím byste naopak mohla uspět?

Je to dvojnásobná olympijská vítězka v judu a dvojnásobná vítězka PFL, musím si dávat pozor. Nikdy neprohrála, má čtrnáct vítězství, žádnou porážku. Je strašně nebezpečná, což je jasné. Má perfektní ground and pound a sílu v úderech na zemi. Budu si muset dát pozor i na takedowny, které má rovněž skvělé. Ideální by bylo se s ní držet na dálku a trefovat jí jednotlivými tvrdými údery a doufat, že jí na něco nachytám. Důležité bude být fyzicky perfektně připravená, abych se dokázala hýbat do stran po celý zápas. Bude to těžké, rozhodně ale můžu překvapit.

Když se ještě vrátím k vaší nedávné výhře, jak probíhala oslava bezprostředně po zápase?

Po zápase jsme si dali nějaké pivko, ale nijak jsem to zvlášť nepřeháněla, protože jsem ráno odlétala se ségrou na Kostariku. Letěli jsme přes Orlando, pak jsme ještě cestovali autem. Spala jsem snad jen hodinu a půl, ale potřebovala jsem fungovat, takže jsem nijak extra neslavila. I si myslím, že žádná větší oslava ani neproběhne, protože zápas s Kaylou je za sedm týdnů. Příprava bude brzo pokračovat, na Kostarice si proto odpočinu. Vracet se budu příští pondělí, hned od úterka nebo středy se vrhnu do přípravy. Začne dřina.

Opravdu slavit nebudete?

Možná udělám výjimku (smích). Jestli Rafa Nadal vyhraje Wimbledon, tak půjdu oslavit jeho i moje vítězství. Jinak nic slavit nebudu.

Další zápas máte tedy již 20. srpna. Máte v hlavě nějaké plány na nejbližší dny či týdny?

Vracím se příští pondělí, hned v úterý si asi sednu s Monsterem (Petr Kníže), s mým hlavním trenérem, a vymyslíme přípravu, která bude až do zápasu. Uvidím, jestli nepojedu zas trénovat do Rakouského Lince za mým kamarádem Lemmym Krušičem. Byla jsem tam i před tímhle zápasem, pomohlo mi to jak po psychické stránce, tak jsem se po každém tréninku cítila líp a líp. Rovněž uvidím, co vymyslí můj kondiční trenér Michal Rukavička.

Po návratu se tedy budete plně věnovat MMA?

Hned, jak se vrátím, tak bych chtěla stihnout alespoň jeden tenisový turnaj, abych se trochu odreagovala a zahrála. Na Kostarice hrát nebudu, ale v Česku bych si chtěla na pár dnů jít zahrát. Kluci ze Střešovic, kam chodím hrát, mě chtějí jet podpořit do Londýna, tak i proto se na ně těším.