Hlavní obsah

Drahý koníček! Čech v UFC si splnil dětský sen. Dokáže si sám sebe představit ve válce?

Když zrovna netráví čas v kleci, tak dělá to, co každý jiný smrtelník. Život českého MMA zápasníka Davida Dvořáka přesto nabízí pestrou paletu zálib. Hradecký rodák například rád tráví čas na své zahrádce nebo u zvířat, ve volném čase dokonce pomáhá kopat hroby. Nedávno si ale našel nový koníček, sbírání zbraní. A když je zrovna čas, vyrazí i na střelnici, kde testuje střeleckou mušku. „Mušku nemám úplně skvělou, protože nestřílím tak často. Když už ale střílím, tak mám radši dlouhé zbraně, ve kterých jsem lepší,“ přibližuje Dvořák.

Foto: UNDERTAKER Team

Český zápasník MMA David Dvořák. Ilustrační foto.

Článek

Zálibou ve zbraních se rozhodně netají. Ba naopak. Od dětství vyhledával různé činnosti, které by mu zase o něco přiblížily svět zbraní. Vydrželo mu to až doteď. Jeden ze tří českých zástupců v UFC David Dvořák se zkrátka v životě nenudí. Před dvěma lety se navíc naplno začal věnovat vysněnému sbírání zbraní, kterých má doma pěknou řádku. Není to ale jen o sbírání, nýbrž také o zkoušení v praxi. Právě to rodákovi z Hradce Králové dokáže vyčistit hlavu od každodenních starostí. Dvořák se v rozhovoru pro Sport.cz rozpovídal nejen o začátcích, ale také o tom, jaké typy zbraní vlastní nebo, o jak drahou záležitost se jedná.

Jak vznikla vaše záliba ve zbraních?

Vzniklo to v době, kdy jsem byl ještě dítě. Dlouho jsem chtěl být voják nebo policajt, do toho jsem sledoval válečné filmy, dokumenty. Hodně jsem v tom žil, furt jsem studoval něco z historie. Tím vlastně i vznikla moje záliba ve zbraních, vždycky jsem toužil nějakou mít, ale bohužel to nikdy nešlo. Není to úplně levná záležitost, ještě k tomu jsem jako teenager nemohl něco takového vlastnit, bylo to těžké. Mám k tomu vztah až doteď, kdy se k tomu dostanu víc zblízka.

Berete to jako způsob odreagování?

Ano, hrozně mě to baví. Vždycky si tím dokážu vyčistit hlavu a popravdě si už ani nedovedu představit, že bych jednou za čas nešel někam střílet nebo se nevěnoval své sbírce.

Dá se zacházení se zbraní například srovnat se složitostí nácviků různých technik v MMA?

Rozhodně to není jako MMA trénink, náročné to ale bezpochyby je. Člověk musí umět správně manipulovat se zbraní, aby neudělal žádný průser. Samotné modelové situace, kdy člověk jede sebeobranu se zbraní v ruce, tak to by se už dalo přirovnat k MMA. Jsou to náročné tréninky, kde je potřeba vynaložit hodně času, aby to za něco stálo.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený David Dvořák (@dvorak.david)

MMA i střelba ze zbraně představuje určitou spojitost. Člověk musí být přesný a svůj záměr ideálně načasovat. Souhlasíte?

Rozhodně to představuje určitou spojitost, jde to ruku v ruce. Člověk musí mít věci dobře promýšlené, načasované, což se podobá zápasu, kde si nelze dovolit udělat chybu. Se zbraní to platí dvojnásob. Spousta lidí, i zápasníků, se navíc živí v různých ostrahách a podobných věcech.

Vlastníte tedy zbrojní průkaz. Můžete prozradit, jakou sbírku zbraní máte doma?

Zbrojní průkaz mám osm let, ale sbírce zbraní se věnuji poslední dva roky, dřív to totiž finančně nešlo. Teď beru zbraně jednak jako sbírku pro radost, ale také jako investici. Dávám si je do svého investičního portfolia. Věnuji se sbírání starých amerických zbraní, jsem zaměřený od první světové války až po druhou světovou, Koreu a Vietnam. Zbraně jsou hodně podobné, mám například M1 Garand, M1D Garand, M16 a podobné kousky. Navíc sbírám i limitované edice pistolí.

Jaký typ zbraní preferujete?

Preferuji kov a železo, žádný plast. Samozřejmě si budu muset pořídit plastovou pistoli na trénování různých sebeobran a podobně. Jinak mám zbraně, kde je dřevo a kov. Člověk alespoň cítí, že nějakou zbraň má v ruce.

Je to hodně drahá záležitost? K čemu by se to dalo přirovnat?

Drahé to je. Když do toho započítáme střelivo, kurzy a všechno okolo, tak je to hodně peněz. Kdyby se tomu chtěl člověk věnovat víc, tak by to vyšlo podobně jako u MMA, a to by nešlo. Já zbraně spíš jen sbírám, na chození ven není moc čas, věnuji se tomu málo.

Po nedávném návratu z UFC jste si stačil pořídit nějaký nový kousek?

Jednu jsem si pořídil. Poslední kousek, co mám, tak je M16A1. Je to skvělý kousek z Vietnamu. Spolupracuji s jednou firmou, kde je ta možnost. Kluci tam jsou neuvěřitelní, hodně mi s tím pomáhají, jsou to fakt znalci a všechno, co jsem si kdy pořídil, tak mám od nich. Mám s nimi skvělý vztah, vždycky, když se za nimi stavím, tak si připadám jak v Disneylandu.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený David Dvořák (@dvorak.david)

Zahlédl jsem, že chodíte i na střelnice. Jak dobrou máte mušku?

Mušku nemám úplně skvělou, protože nestřílím tak často. Ale, když už střílím, tak mám radši dlouhé zbraně, ve kterých jsem lepší. Na krátké jsem celkem slabý, to mi moc nejde.

Nedávno jste úspěšně splnil myslivecké zkoušky. Jak náročné to bylo?

Je to tak, bude tomu zhruba půl roku a jsem za to hrozně rád, protože jsem to dlouho odkládal. Byla to věc, kterou jsem si chtěl splnit. Baví mě chodit do lesa, kde nepotřebuji střílet, ale spíš procházet přírodou, snažit se porozumět zvěři a být mezi myslivcemi. Předtím bylo blbé tam s nimi chodit a přitom nemít za sebou zkoušky. Už jen kvůli tomu jsem si to chtěl udělat a mít to z krku.

Už jste byl své střelecké schopnosti v roli myslivce vyzkoušet i v terénu?

Zatím ne. Nejsem ani člen nějakého sdružení, spíš chci jezdit po revírech na pozvání, třeba s bráchou. Hodně ale bojuji s časem, zatím se tomu v terénu nemohu věnovat.

Co je důležité mít na paměti, když člověk chce zasáhnout cíl?

To, že, když spoušť už jednou zmáčkne, tak už to nikdy nemůže vrátit. Musí být soustředěný, klidný a vždy si dávat pozor. Není to sranda a mohl by se z toho stát průser.

Přihodila se vám ať už vtipná, nebo smutná příhoda?

Smutná se mi naštěstí zatím nestala, těch veselejších pár ano. Většinou to byly rozpálená nábojnice, které mi vylétly někam za krk. Nikdy to ale nebylo nic hrozného. Člověka to spíš jen spálí, což není tak strašné.

Střelecké schopnosti tedy máte. Dokázal byste si sám sebe představit ve válce?

Rozhodně nedokážu, obzvlášť třeba teď na Ukrajině. To je něco strašného, pro mě něco nemyslitelného. Kdybych ale musel bránit rodinu nebo vlast, tak bych bojoval, ale představit si to nedokážu.

Související témata: