Článek
Düsseldorf (od našeho zpravodaje) - O náhradníkovi pro zmíněného Engizeka přitom nebylo jasno ani během pátečního ranního oficiálního vážení. V zákulisí se kuly pikle, načež se vhozeného lasa chytil polský střelec Kamil Oniszczuk. Nervy drásající jednání o tom, proti komu a zda vůbec se v Düsseldorfu představí, jistě i jemu samotnému utknou v hlavě. „Je to těžké, zároveň je to ale byznys,“ říká Novotný před turnajem, jenž startuje již v sobotu 1. února od 18:00.
Dlouho se řešilo, zda se na turnaji představí největší hvězda Kerim Engizek. Jak velký problém by nastal, pokud by z jeho účasti sešlo?
Problém by to nebyl, ale tuhle možnost jsem tam ani neviděl.
Jednání se ale dlouho táhla.
Někdy je to zákulisí divoké. Jsou tu zápasníci, kteří mají manažera, který se občas zblázní, a pak mají poradce, sponzory, kteří mají představy z jiných světů. V Německu pak máme kluky, kteří najednou mají fotbalového manažera, a pak ti takový člověk přijde do MMA. To tak úplně nefunguje. Je to těžké, ale zároveň byznys. Člověk musí zařídit, aby to dopadlo tak, jak to dopadnout má.
Co jste zařizovali?
Nebylo to o tom, že se tomu člověku do zápasu nechce, ale kariéra je krátká a je to tak jako vždycky. Pokud oni cítí, že můžou, tak tě tlačí ke zdi. Neříkám, že je to špatně, ale je to hra, kterou hrajeme. Neříkám, že ani já netlačím, když necítím, že můžu.
Zakladatelé Oktagonu Pavol Neruda (vlevo) a Ondřej Novotný
Jak vypadá nátlak od bojovníků?
Vědí, že by to pro nás byl průšvih, kdyby ten zápas nebyl. Chtějí větší peníze, což známe například od Dany Whitea. Když například na turnaji UFC 200 neměl soupeře Daniel Cormier a všichni ostatní si říkali o nesmyslné částky, tak to skončilo na Andersonovi Silvovi za 2,5 milionu dolarů.
Kolik tedy stál Polák Kamil Oniszczuk, jenž se stal novým soupeřem pro Engizeka?
(smích). Má smlouvu, nemůže být úplně divoký, ale naopak si může zajistit třeba kariéru do budoucna. On samozřejmě ví, že Engizek je pro něj extrémně těžký soupeř na poslední den a já vždycky volím přístup: Pojďme se domluvit. Má to sice nějaké mantinely, ale já jsem rozumný. Chápu, že ta situace je pro něj nevýhodná, ale snažím se, aby nakonec z toho odešli jako vítězové všichni.
Cítil jste velký nátlak od všech stran?
Já chci, aby tu byl Engizek, což chce také on samotný. Jsou tu ale politické a další věci okolo. Pro něj je to obrovský tlak. Chodili kolem PSD Bank Dome areny celý život a sní o tom, že tam bude zápasit. Teď je tady doma a má tu hromadu známých lidí. Je jasné, že se z té situace snaží vytřískat co nejvíc pro sebe. Taky je nervózní. Salamona (původní soupeř) měl nastudovaného, a teď má někoho jiného. Nedivím se jim a chápu to. Znovu ale říkám, že to musí mít mantinely.
V úvahu mohl připadat ale i Hojat Khajevand, druhý z účastníků rezervního zápasu.
Vyhrál u nás Polák, protože si myslím, že je to zajímavější zápas.
Řešíte takové peripetie každý turnaj?
To asi úplně ne, ale je to furt něco. Nějaké vysvětlování toho, co si kdo z nás může dovolit. Není tu ultimátní síla UFC a peněz, které to všechno vyřeší. Jasně, máš nějaké peníze, možnosti a velikost, a díky tomu to vyřešíš, ale například PFL má šílené peníze, čímž ostatním zavřou pusu. Já to ale nechci dělat silou. Namyšleně řeknu, že si myslím, že mě hodně z nich nemá rádo, ale zároveň mě respektují a váží kvůli tomu, že jsem nikdy nikoho nepodělal. Když se s někým domluvím, tak to držím. Umožňuje mi to existovat v krizových situacích - u nás či partnerů.
Už se vám někdy stalo, že jste překročili stanovený budget (rozpočet) na turnaj?
Jo, jasně. A to je pak to, co říkají někteří kluci, že na ně nemáme peníze. To je vtipné. My jsme řádní hospodáři a musíme si na sebe vydělat. Musíme si to spočítat, na čemž nevidím nic divného. Lidi jsou furt překvapení, že si v duchu spočítají, kolik můžeme vydělat na lístcích, a podle toho usoudí naše výnosy. Pak už nevidí ty náklady a přesně takové překvapivé situace jako Engizek, Coga a další věci, které vám zkříží cestu. Například turnaj ve Frankfurtu (říjnová akce, kde byla rekordní návštěva - pozn. red.) byl úplně šílený.
Jak to?
Když řeknu, že jsme to nedělali za nula, ale za menší zisk než turnaj v Edenu, tak mi nikdo nebude věřit.
Byl Frankfurt nejdražší turnaj?
Byl tu obrovský problém se stadionem. Přijeli jsme ve středu a věci, do kterých si vrazil miliony korun, najednou nejsou a nebudou, přestože ti jeden lempl řekl, že tu budou. Pak přijde frajer, že to někdo v Německu neschválil, tak to tu nebude. Člověk utratil třeba 10 milionů korun. Může si pobrečet, ale nic na tom nezmění. A když má takových věcí čtyři či pět, tak je rázem několik milionů fuč.
Bolí to hodně?
Nejsem fixovaný jen na peníze a neprožívám to. Pro mě je důležité, že všichni, co dělají, dostávají peníze včas a firma jede a vydělává. Máme čistý stůl. Je mi líto, že ty peníze nemůžeme dál rozdělit, ale počítám s tím. Byznys je takový. Každý, kdo někdy podnikal, tak zařval do byznysu. Učíš se. Něco jako naše expanze do Anglie. Češi to vidí jako velký neúspěch, ale my jako velkou školu. Máme na stole věci, které bychom díky těm čtyřem turnajům neměli. Samozřejmě je to velká bolest, když to ve Frankfurtu nevyjde, ale udělali jsme světový rekord, skončili jsme v plusu a máme smlouvu s RTL (německá televize). Všechno učí člověka být lepším.
