Článek
Právě Novák s Barákem se na tuzemské bojové scéně řadí ve své věkové kategorii k největším talentům, což nyní potvrdili na šampionátu, kde shodně obsadili třetí příčku. „To, co je dělá dobrými a předurčuje, aby u sportu vydrželi i do budoucna, je patrné na jejich dřině, píli, cílevědomostí a vůli, že se chtějí neustále zlepšovat. Po škole jdou na trénink, pak mají třeba ještě jeden. Jejich energie, a vnímavost, je opravdu neuvěřitelná. V MMA se mohou stát velkými hvězdami,“ tvrdí Reinders.
„Asi úplně nejde srovnat úspěch dětí s úspěchy seniorů, ale myslím si, že je tu obrovský přínos v tom, že byť jsme v Česku začali dělat tréninky dětí výrazně později než třeba v okolních státech, přesto naši kluci dokážou porážet špičku zápasníků v Evropě. Například musím s potěšením říct, že v dospělém MMA byla naše limitace v tom, že jsme nedosahovali určité úrovně wrestlingu okolních států. U dětí je to přesně naopak. Co se týče wrestlingu, tak soupeře úplně přejížděly,“ má radost elitní český kouč.
Zápasy dětí mají striktní pravidla. Zakázány jsou například údery do hlavy či nebezpečné páky na končetiny. To stejné platí pro hody z výšky na zem. Tato omezení přestanou platit v době, kdy bojovník dosáhne osmnácti let. „Vím, že zápasy dětí jsou pro někoho kontroverzní záležitostí, a možná i proto mě láká se tomu věnovat a tohle vyvracet,“ usmívá se Reinders.
„Oproti našim generacím, kdy jsme začali s MMA později, tak tihle trénují MMA od osmi devíti let. V osmnácti mohou mít za sebou třeba 150 zápasů bez toho, že by bylo zdraví nějak narušeno opakovanými údery na hlavu. Bude to úplně jiná generace bojovníků než dnes. Věřím, že udělají velkou díru do světa,“ přeje si trenér.
A zatímco dříve děti vyhledávaly spíše kolektivní sporty jako fotbal či hokej, tento trend se mění. Právě bojové sporty se pro mnoho školáků stávají vysněným koníčkem. „Pro děti je v tom obrovský přínos. Nejen fyzicky, ale i mentálně. Je to komplexní sport, který kluky i holky rozvíjí po všech stránkách. I já jsem viděl neuvěřitelné mentální proměny, kdy se například ze zakřiknutého kluka stal sebevědomý zápasník, který dokáže porážet vlastní psychické limity a bojovat v zápase.“
Klíčová je podpora také jejich rodičů, kteří mnohdy tréninky svých potomků sledují přímo z tělocvičen. „Bez jejich podpory by to ani nešlo. Jsou tu velké náklady a často s nimi jezdí po různých turnajích. Někteří to tak mají skoro každý druhý týden. Už jenom to dokazuje, že i ti rodiče v tom vidí smysl a pochopí, že je to pro děti obrovský přínos. Říkají, že mají i pozitivní vazbu od okolí či učitelek. Zlepšuje se jim například chování ve škole,“ nachází pozitiva Reinders.
Největší domácí MMA organizace se v drtivé většině od zápasů dětí distancují. Zatím. „Organizace IAF jim dříve dávala prostor, ale teď to trochu upadá i kvůli tomu, že tu není dostatek soupeřů, aby to bylo zajímavé i pro danou organizaci. Tahat někoho ze zahraničí se jim úplně nevyplatí,“ vysvětluje Reinders. „Nabízel jsem to i Ondrovi Novotnému (zakladatel Oktagonu), ale on nechce dávat amatérské zápasy na profesionální galavečer. Je to sice kontroverzní věc, ale myslím si, že je to zajímavé téma, kterému by prospěla větší pozornost.“
