Český ranař z klece a jeho dva světy. Chci přepsat dějiny, říká před životní bitvou

26letý Brichta, který má v KSW za sebou dva triumfy, bude jedním z taháků chystaného galavečera v Liberci, kam se evropský gigant chystá již 17. února s akcí s pořadovým číslem 91. Na cestě za prozatímním titulem divize do 70 kg ovšem stojí moldavský bojovník Valeriu Mircea, na jehož pažích ztroskotali hned tři po sobě jdoucí bojovníci. Titulové žezlo ale může získat jen jeden…

Zápas prožívám zhruba stejně jako každý jiný. Znamená to, že nijak extra, ale prostě se těším. Je to součást procesu, v tělocvičně pomalu žiju. Cítím se připravený už teď. Ani jsem neměl od posledního zápasu pauzu, nikde jsem nebyl. Navíc když jsem viděl bannery, že 17. února bude KSW v Liberci, tak jsem tak nějak počítal s tím, že tady budu zápasit. Nebyl čas ztrácet čas nějakými blbostmi. Rovnou jsem skočil zpět do tréninku a začal jsem zase makat. Cítím se ve skvělé formě.

Nejlepší verze mě samotného, kterou si dokážu představit a s kterou budu spokojený. Je to nedosažitelné.

Dobrá otázka, protože mně samotnému se dost často mění, co vlastně chci. Většinou dosáhnu nějaké mety a teď se změní v něco jiného. Říkal jsem si, že chci být jeden z nejlepších zápasníků na světě, a najednou bum – 88. v žebříčku. Říkám si: dobrý a co teď? Nevím, třeba 40 tisíc odběratelů na YouTube by bylo fajn. Bum – 39 tisíc. Vždycky se ta meta o něco prodlouží, co chci a co je pro mě dosažitelné. V tuhle chvíli žiju život, snažím se užít každý, byť i míň nepříjemný moment, který nastane. Beru to jako součást života.

Nebudu vám lhát, rozhodně je tam víc zábavy. Jednak se vás nikdo nesnaží zabít v tělocvičně, což je jedno velké plus. Je to pro mě jako jin a jang. V tělocvičně jsem to já Leo Brichta – týpek, co sportuje celý život a sport ho naplňuje. Pak je tu YouTube, kde mi trochu přepne, a beru to jako čistou zábavu a koření do života.

Není to maska, jsem to furt já. Ale je něco jiného, když je člověk v tělocvičně a jde spárovat. Tady není prostor na srandu, je to seriózní věc. Když jsem s kamarády, tak je to naopak. Proto mi říkali, zda nechci ze zápasu udělat video. Kdepak, je potřeba rozlišovat dva světy.

Určitě. Jak říkám, hrozně mě na tom baví ta symbióza toho, že fanoušci mi fandí v kleci a já jim to chci vrátit jiným způsobem, než jenom tak, že jim budu furt říkat, jak si vážím jejich podpory. Dám jim nahlédnout do toho, jak vypadá můj život, ať vědí, kdo a co je Leo Brichta.

Určitě. Odpočine si tím i hlava. Když je člověk neustále v tělocvičně a pak se jde domů vyspat, tak je to na hlavu fakt velký nápor. Když je tu ale něco, na co se může těšit, tak je to příjemné.

Nevím, dokud bude zdraví sloužit a bude chuť, tak se tomu budu věnovat. Podívejte se třeba na Israela Adesanyu (bývalý UFC šampion ve střední váze - pozn. red.), který říkal, že do klece nechce vstoupit, dokud nebude rok 2025. Měl velkou dávku zápasů a je tím pádem možné, že oheň vyhasíná. Člověk to pak potřebuje znovu nastartovat.

Příjemné to je, to každopádně. Vím, co jsem tomu obětoval.

Zatím jsem v KSW a zatím dobrý… Nabídka z UFC byla, to je pravda, ale nechci řešit, co bylo nebo co bude. Aktuálně mám smlouvu v KSW, všechno dobré (smích).

Bylo to asi jasné. Je to v Liberci a kdo by tam mohl zápasit kromě mě? Jak jinak přilákat diváky než probudit trochu ten patriotismus tím, že mohu být první Čech, kterému se něco takového podaří. Když získám titul a nedostanu tolik do držky, tak budu šťastný. Ale pokud do držky dostanu a nezískám titul, tak život jde dál. Nezhroutím se.

Oba zápasy byly extrémně tvrdé. Myslím, že mě poznamenaly do mého osobního života. Ať už to byl výkon v kleci, tak celá příprava, která byla extrémně těžká a tvrdá. Teď jsem díky tomu odhodlanější a celkově se cítím tvrdší. Jsem urputnější. Byly ve mně i střípky pochybností, kdy jsem si říkal: Co když to nedám? Ale teď nad tímhle už nepřemýšlím. Jdu tam prodat, co trénuji.

Dá se to tak říct, celé to beru z širší perspektivy. Sebevědomí je jedna věc, ale to, abych sám sobě neházel klacky pod nohy a něco si nenamlouval, tak na to se už taky nekoukám. Věřím v sám sebe a chci ukázat co nejlepší výkon.