Článek
Naposledy jste zápasil loni v dubnu. Můžete přiblížit, co se s vámi dělo?
Celou dobu jsem trénoval, i zápas jsem měl mít dřív. V listopadu, když jsem byl připraven, jsem si ale natrhl vazy v kotníku. Čtyři až šest týdnů jsem rehabilitoval a lehce boxoval. Jinak jsem dál chodil do práce, dělám trenéra. Pracoval jsem a udržoval se v kondici.
Chybělo vám zápasení?
Takto dlouhou pauzu jsem nikdy neměl a nevím, zda mi zápasy chyběly. Neměl jsem úplně v hlavě to, že bych byl deset měsíců bez zápasu. V květnu mi totiž operovali poraněné rameno, červen až srpen jsem měl rehabilitace. V září a říjnu jsem byl v plné přípravě a čekal jsem, že si v listopadu střihnu zápas…
Koukal jste na vašeho soupeře? Ten za pouhých šest let kariéry stihl hned 25 zápasů a má bilanci 15-9.
Já jsem taky v MMA začal někdy kolem roku 2019, v tomhle jsme si podobní. Navíc je to stejně jako já dlouholetý kickboxer. V Oktagonu je nově teď podepsaný a na rovinu si myslím, že by to neměl být soupeř úrovně zápasníků z nejlepší pětky divize. Já už jsem dokonce měl mít tři jiné soupeře. První to podepsal jinde, druhý onemocněl a u posledního se to nezvládlo manažersky. Tohle byla poslední možnost, kterou jsme vzali. Pevně věřím, že to zvládnu.
Chcete si spravit chuť z vašeho posledního zápasu, v němž jste nestačil na pozdějšího šampiona polotěžké váhy Willa Fleuryho?
To bych úplně neřekl. Zápas s Fleurym mě bavil, ale člověk není kapela, aby furt vyhrával. Byla to pro mě výzva a já věděl, jak na tom před zápasem Fleury je. Je to čistý profík, já naopak spíše hobík. Chodím do práce a pak si každý den chodím zatrénovat. Spíše si snažím držet výkonnost, aby neklesala, a naopak pozvolna stoupala. Někdy je problém s regenerací, protože nemám profesionální podmínky.
Dopingové kontroly v Oktagonu? Asi bych prošel, ale svatej nejsem, říká Daniel ŠkvorVideo: Sport.cz
Pokud se vám bude dařit, je možné, že na Fleuryho narazíte i podruhé. Co byste udělal jinak?
Teď bych asi víc zapracoval na obraně a častěji bych podstupoval kempy v Polsku. Byl jsem tam před zápasem jen jednou, neboť mě začalo bolet rameno. Neměl jsem kvůli tomu wrestlingovou přípravu a připravoval jsem se jen v postoji. Možná bych se zkusil i víc vyžrat do váhy, ale to se pak necítím příliš vitální.
Fleury se v březnu může stát dvojnásobným šampionem Oktagonu, zabojuje o titul v těžké váze proti Lazaru Todevovi. Jaké mu dáváte šance?
Je to hovado. (smích) Těžká váha je ale těžká váha. Todev je přirozený řízek, Fleury to tam nahoře má nasypané chemicky. Je to jiné než, když je proti vám přirozený pořízek. To je jak Stipe Miocic, což nebyl žádný kulturista, ale přírodní chlap. To stejné Daniel Cormier. Měli v rukách granáty a nevyčerpatelnou sílu.
Podle všeho se ale v Oktagonu chystají dopingové kontroly, které by mohly začít už od příštího roku.
Ondra Novotný (zakladatel Oktagonu) má pravdu v tom, že je to složité téma, ale na druhou stranu to není tak drahé a náročné to vymyslet. Pronajmout si laboratoř a zdravotní sestru asi nebude problém, ale horší bude právní stránka věci. S těmi lidmi to člověk musí řešit, vymáhat a oni se pak budou odvolávat a podobně. Je to těžké.
Zmiňuje se, že v rámci prvních testů by se měly kontrovat nakopávače před zápasem.
Dává to smysl, člověk by neměl jít do zápasu nastřelený. A ty další věci, tam to bude hodně složité.
Vy byste dopingovým testem prošel?
Neříkám, že jsem celý život svatý a nikdy jsem nic nezkusil. Měl jsem experiment pod lékařským dohledem, kde jsem na to měl papíry kvůli zdravotním potížím. Zkušenosti s tím tedy mám, ale nikdy jsem to neaplikoval v nějakých vyšších dávkách nebo z nějakých „černých fitek“ tak, jak se to dělá. Látky, na které chytli například Fleuryho, nejsou běžně dostupné léky, co vám napíše doktor. To samé platí u Jona Jonese.
Pojďme zpátky k vaší přípravě. Dělal jste v ní něco jinak? Viděl jsem, jak si ji zpestřujete lezením na stěně a také tím, že jste se po dvaceti letech postavil na běžky.
Já lezu už déle, to už loni před zápasem s Martinem Zawadou. Mám špatné lokty, protože bojové sporty dělám dlouho, a lezení mi kompenzačně pomáhá na vršek těla. A běžky? To je taková sranda. Jako malý jsem furt jezdil s dědou a teď, když byla zima a neměl jsem žádný zápas, tak jsem si to osvěžil.
Dáváte si při lezení cíle?
Jasně, je tu hodně úrovní lezení. Hodně mě baví se posouvat. Já jsem navíc na to úplný antityp, protože všechno to jsou mladí a hubení kluci a vždycky na mě koukají, že vůbec takový člověk začal s lezením. Já to dělám proto, že chci najet na přípravu na léto, neboť venku na skalách je to úplně něco jiného. Letos je to navíc 20 let od doby, co dělám bojové sporty a potřebuju mít nějaký koníček, který mě bude bavit a zároveň neodvede kondičně či fyzicky jiným směrem. Lezením se dá dobře nahradit silová, rehabilitační a kondiční příprava.
Co chystáte pro letošní rok v kleci?
Co nejvíc zápasit. Chci toho využít i vzhledem k tomu, že jsem v pokročilejší části kariéry. Teď se rozjedeme, a když to dobře dopadne, tak bych měl v nejbližší době mít další zápas, kde bych mohl dostat někoho z nejlepší pětky. Pořád si myslím, že mohu zaútočit na titulovou šanci.
Červnový turnaj na fotbalovém stadionu v Edenu by vás nelákal?
Lákal, ale je to později. Léto je navíc zapeklité. Já měl vždycky rád Štvanici a mrzí mě, že skončila. Myslím si, že to bylo něco jako kdysi dávno Lucerna. Vozili sem Thajce a byly tady galavečery čistého thajského boxu. Bylo to nacpané lidmi. Štvanice na mě působila tak, že to byla novodobá aréna, a je škoda, že se to technicky nepovedlo dál prodloužit. Je ale pravda, že ta hala je špatná a asi to ani nebylo bezpečné. Eden je sice super, ale je tak velký, že atmosféra na Štvanici byla lepší.
Od vašeho začátku v Oktagonu nastupujete v polotěžké váze. Nepřemýšlel jste nad změnou?
Přemýšlel, protože vážím stejně jako kluci, co chodí 84 (střední váha). Někteří dokonce váží víc. Mně je ale 35 let, a když se probudím v noci a mám hlad, tak chci jít do lednice a najíst se. Třeba i Matěj Peňáz váží stejně, máme podobné postavy, jsme dokonce i stejně vysocí. On ale do tvrdé diety nastupuje měsíc před zápasem. Já takto fungovat nechci, tvrdou dietu nedávám. Upravím si jídelníček, trochu srazím sacharidy a poslední týden nedávám tolik soli. Většinu váhu udělám na vodě.
Takže střední váhu vylučujete?
Myslím si, že by to šlo, ale za cenu velkého trápení. Ani nevím, zda to v tomto věku má zdravotně smysl. Neustále totiž tvrdím, že nevíme, co to s lidmi udělá v 50 nebo 60 letech, protože i zápasníci, co dřív tolik shazovali, tak to ještě furt jsou mladí lidé. Nemyslím si, že shazovat 15 či 20 kilo přes ledviny a vodu udělá něco hezkého do budoucna.
