Češi žasnou nad Procházkou: Šílenství, jako z filmu. Ruce měl ale stále dole

Divočina mezi Procházkou a Hillem skutečně nabídla řadu napínavých momentů. Například už v úvodním kole, v němž to vypadalo na bleskové vítězství českého ranaře, jenž po levém háku přitloukl rivala na zem. Zápas se tehdy svého konce nedočkal. A začala tak pořádná show uprostřed bojiště, která se protáhla na třináct minut.

„Byli jsme přesvědčeni, že vítězství doručí tak, jak predikoval. Byl to světový zápas, v němž kousal i Hill. Mám radost, že se to nakonec povedlo,“ usmívá se Michal Martínek, jeden z Procházkových předzápasových tréninkových parťáků. „Jsem z toho nadšený, protože vím, co tomu obětuje a dává. Je to skvělý reprezentant našeho sportu,“ přidává se ke chvále elitní český kouč André Reinders.

Znovu však na povrch vyvstaly obavy o neadekvátní Procházkově obraně. Také proti Hillovi měl ruce několikrát příliš nízko a vystavoval se možnému nebezpečí. Podle svých slov po jednom z úderů zažil otřes. „Jiří takový styl už prostě má, nikdy se to nezmění,“ uvědomuje si Matěj Peňáz, Procházkův dlouholetý kamarád a bojovník. „Paradoxně ty nejlepší údery vychází z toho, že má ruce dole a úhluje tělem. Pak vypustí zabijácké údery,“ přikyvuje těžkotonážník Martínek.

„Ruce měl u hlavy spíš v době, kdy byl dva metry od soupeře. Kousek před ním je zase pustil dolů,“ pobavil se Reinders. „Je to jeho instinkt, ve kterém je excelentní. Pracuje na reakcích a reflexech. Proto je takový, jaký je. Je nečitelný a nepředvídatelný,“ vyzdvihuje Procházkovy přednosti.

Přesto elitní Čech doručil, co předpovídal – změny oproti předchozímu nezdaru proti Alexu Pereirovi. „Bylo to uhlazenější než poslední zápasy. Byl tam vidět pokrok, dobře se srovnal v hlavě. Měl tvrdší a lepší údery,“ hodnotí Tereza Bledá, druhý český zástupce v nejprestižnější bojové lize světa. „Na mě celou dobu působil dobře. Byl sebevědomý a takový jako vždy. Jenom jednou na mě tak nepůsobil, a sice naposledy proti Pereirovi,“ připomíná krajanův druhý pád v UFC Peňáz.

Nepříjemný moment přišel ve druhém kole. Procházka při jednom z úderů inkasoval prsty do oka a několik minutek se dával do kupy. Rázem uvadla jeho aktivita. „Na první dobrou to tak nevypadalo, ale z opakovaného záběru to zajelo hluboko. Podobný úder naposledy stál zápas i Machmuda Muradova,“ uvádí Martínek. „Jiří je typ bojovníka, který by pokračoval i s jedním okem,“ doplňuje s nadsázkou Reinders.

A tak po nerozhodném stavu před třetím, rozhodujícím kolem se spustila pravá bouře. Nažhavený Procházka na soupeře vyvíjel tlak, až jej po drtivém zásahu pravou paží poslal na lopatky. „Ten chaos je u něj řízený, kontrolovaný. Není to tak, že by mu najednou hráblo. Tohle byla agresivní útočná práce, ten hák tam poslal jak z filmu,“ usmívá se bojovník Oktagonu MMA Daniel Škvor. „Klasické Jiřího šílenství,“ dokonale přirovnal i někdejší bijec Pavel Salčák.

Procházka nakonec soupeře dobil minutu a 59 vteřin před koncem zápasu a v zámoří získal páté vítězství. Po něm si dokonce řekl o trilogii se svým dvojnásobným přemožitelem Alexem Pereirou, šampionem polotěžké váhy. „Pereira je pořád odskočený. Něco jiného, než je Hill. Divácky bude sice vyhecovanější trilogie, ale pro kariérní postup by byl zajímavý Ankalajev (s Pereirou se utká 8. března). Jiří totiž dlouho neměl žádného kvalitního wrestlera,“ přemítá Škvor.

Je tu však více možností. „Neřekl si o titulový zápas, ale o Pereiru. A pokud chce být šampion, tak musí jít se šampionem,“ konstatuje Martínek. „Zajímá mě jak zápas s Pereirou, tak s Ankalajevem. Tihle tři zápasníci jsou tu nejvýš. Nikdo z nich nemá sérii proher, a pokud někdo klopýtne, tak záhy zase vyhraje. V divizi jsou to šéfové.“

Nejúspěšnější český bijec zaujal i několik desítek hodin před zápasem. Na podporu fanynky bojující s rakovinou se rozhodl oholit si hlavu a rovněž prostřednictvím své nadace věnoval víc než jeden milion korun. Jeho silné gesto rezonovalo i v zámoří. „Nemohl si udělat lepší PR, ještě k tomu v Americe,“ oceňuje Salčák. „Takhle čistá cesta je v rámci MMA komunity ta nejlepší možná,“ dodává ostřílený Martínek.