Článek
Smršť úderů u pletiva, po nichž šel Procházka k zemi, kde brazilský bijec dokonal dílo zkázy. Loňský listopad katapultoval na šampionský trůn právě šestatřicetiletého Pereiru, který neměl se soupeřem slitování ani letos v dubnu, kdy ještě rychleji smetl amerického nájezdníka Jamahala Hilla. Zdá se, že pozice jihoamerického bojovníka je neotřesitelná, druhý výpad má nyní na svědomí znovu Procházka, který z Las Vegas, dějiště UFC 303, promluvil několik dnů před důležitým bojem i s českými novináři.
S Pereirou jste bojovali v listopadu, co očekáváte od zápasu tentokráte?
Očekávám… Ten výkon, který předvedl loni se mnou a potom tady v dubnu v Las Vegas proti Hillovi, jsou věci, z nichž si mohu brát zpětnou vazbu. Jsou to hlavní momenty, kde ho v zápase mohu vidět. Teď si myslím, že to bude stejné. Alex bude lovit, stejně jako se snažím já lovit jeho. Půjde o to, kdo udrží kontrolu v rozhodujících situacích a výpadech. To je něco, na co se zaměřuji.
Po vyhraném dubnovém zápase s Rakičem jste řekl, že předvedený výkon by patrně na Pereiru nestačil. Vzal jste si z toho ponaučení?
To je pravda, to jsem říkal, ale taky jsem říkal, že záleží, jakého soupeře mám před sebou, podle toho udělám daný výkon. Mám na mysli medicínu na daného člověka, která sama vyskočí. Hlavně zápas s Rakičem byl pro mě opravdu důležitý, dá se říct zlomový. Hodně jsem ho prožíval, nedokázal jsem se od toho odpoutat a být nad věcí. Proto jsem tam šel hodně v emocích.
Pereira nedávno laboroval se zlomenými prsty na nohou, je to něco, na co jste se v přípravě zaměřovali?
Na to, že bych cíleně útočil na malíčky, jsem se úplně nesoustředil (smích). Je mi to tak nějak jedno, necílím na to. Když uvidím slabé místo nebo slabý pohyb v boji, tak po tom přirozeně půjdu. Chytře. Je to ale dvousečné, ne vždy tam jdu s chladnou hlavou, ale se vším a naplno. Občas je dobré to umět kontrolovat, ale já už takhle zápasím.
Už před vaším prvním zápasem po internetu kolovaly záběry, jak se v kleci jeden druhému upřeně díváte do očí. Přijde to i tentokráte?
Na tom mi nezáleží, je mi to jedno. Soustředím se pouze boj a na to, jít tam zápasit. Dívat se a házet pohledy či gesta nijak v plánu nemám, prostě budu takový jako vždycky – svůj.
Dříve padla slova o tom, že po titulu v polotěžké divizi byste chtěl i pás ve střední váze. Stále to platí?
Tak nějak jsem se nad tím zamýšlel a šel bych do toho.
Případný další zápas tedy může proběhnout ve střední divizi?
Záleží na tom, jak by dopadl titulový zápas Du Plessis–Adesanya. (Souboj proběhne 18. srpna v Perthu na UFC 305).
Teď přichází na řadu fight week. Je UFC trochu benevolentnější, že jste zápas vzali na poslední chvíli?
Je to stejné. Co jsem se díval na rozvrh, tak je vše podobně, ale je tu mezinárodní fight week, takže tu určitě bude víc zápasníků. Ale nevím, nějaké zvláštní povinnosti kvůli tomu nemám. Vypadá to zhruba tak stejně.
Daří se vám takhle krátce před zápasem oprostit se například od sociálních sítí?
Ani normálně tomu nevěnuji tolik pozornosti, jen když mě něco zaujme. Tak nějak přirozeně jsem přestal na telefonu cokoli sledovat. Když sdílím na sociálních sítích nějaké příspěvky, tak je tam jen dám, ale nijak dál nesleduji případné reakce. Nechávám to plynout, a jestli je něco, na co musím odpovědět, například teď mi můj manažer napsal, zda nechci popřát Adamovi Ondrovi k postupu na olympiádu, tak proč ne. Jsou to věci, které stojí za zmínku a za to, je sdílet.
Takže jste nikde nenarazil na možné predikce vašeho zápasu?
Vždycky na mě vybafne nějaká zpráva, že někdo tipuje tohle a další člověk predikuje zase soupeře… Ukáže se to až v souboji. Napoví i váha, čímž neříkám, že na vážení plánuji nějaký atak, ale myslím tím setkání se soupeřem. Tyhle věci kolem jsou jen spekulace.
Kdy se poprvé uvidíte se soupeřem?
Na váze a během mediálních povinností, tedy v průběhu týdne.
