Článek
Konečně došlo k oznámení titulového duelu. Cítíte velkou úlevu?
S UFC jsme jednali už dlouho a dostali jsme tři nabídky – říjen v Abú Dhabí, listopad v New Yorku a prosinec v Las Vegas. Všichni jsme se přiklonili právě k prosinci, jenomže ve středu ráno nám UFC oznámilo, že je nabídka právě na listopad. Jiří je zrovna teď na Islandu, kde má mediální povinnosti a další věci, takže ta informace přišla poměrně do horka. Museli jsme to všichni společně řešit, přičemž rozhodnutí přišlo ve středu v noci. Nechávali jsme to čistě na Jiřím, pocitově.
Pokračujte.
Připravovali jsme se na prosincové Vegas a součástí toho měla být i vysokohorská příprava a další tréninky. Nicméně jsme potvrdili listopad, horská příprava nám padá a nebudeme experimentovat. O měsíc dřív tedy přijdeme do tvrdého tréninku a ladění věcí do zápasu tak, jako jsme to měli naplánované právě na prosinec. Jen se to zkrátilo. Teď nastoupíme do plného spárovacího tréninku a přípravu na Pereiru jako takového.
Dlouhou dobu to přitom vypadalo na prosinec, ale nakonec klapl už listopad. Čím to?
Zkrátka je to tak. Přišla nabídka jít jako co-main event….A že to nedopadlo? Nevím. Je to na UFC, to je mašinérie. A kdybychom čekali na potvrzení prosince, tak když si to vezmeme podle časového harmonogramu, tak teď skončil event v Austrálii, v říjnu je Abú Dhabí a pak by se plánoval listopad. Jako poslední by přišel na řadu prosinec. UFC má dostatek času, aby s tím vyjelo. Počítali jsme s tím. Nechci ale říct, že jsme to měli přislíbené, protože nebylo nic podepsaného, ale UFC má na to relativní čas. Možná proto všichni dychtivě čekali, že se to odmávne a potvrdí. My jsme neměli právo to zmiňovat, jako první to musí udělat UFC. Vezměte si, že teprve ve středu vyjelo se zápasy na listopad, stejně bychom ještě měsíc čekali. Teď přišla nabídka na listopad a všichni jsme si společně řekli, že do toho půjdeme. Dostali jsme možnost, pro kterou jsme se rozhodli. Jinak bychom šli třeba v prosinci…
Zmiňujete horskou přípravu, kam jste se měli vydat?
Do Tater do Štrbského plesa. Konzultovali jsme to i s děkanem sportovních studií, kde je Jiří studentem. Tyhle tréninky jsou nejprofesionálnější a hodny sportovce, kterým je Jiří. Prostě světového formátu. Ladíme proto různé detaily, aby se mu například krev obohatila kyslíkem. Samozřejmě ne žádným dopingem, ale vše přirozenou cestou, protože jsme nejvíc testovaní a jsme proti jakýmkoli doplňkům či přípravkům.
Čím by to Jiřímu mohlo prospět?
Bavili jsme se o tom, že by se mu tím mohla navýšit fyzická kondice. Pak jsem to, ale shrnuli tak, že tenhle proces bychom dělali poprvé a nechci říct, že by to byl přímo experiment, ale bylo to branné tak, abychom to třeba nepřepálili a ve finále to nebylo kontraproduktivní. I proto by ta příprava jako taková byla v horách, byť je tam nižší nadmořská výška. Jezdí sem mnoho sportovců. Teď se to ale New Yorkem rozseklo, a proto pojedeme v klasickém přípravném módu.
Takže příprava už jen v Česku?
Jiřího stále beru jako šampiona UFC, byť jsme uvolnili titul. Stále je to ale světová špička a my to chceme dělat tak, aby sparing partneři jezdili za námi. Už se nám to daří, hodně lidí se ozývá a my proto kvůli tomu nemusíme jezdit do zahraničí. Samozřejmě můžeme vyjet na nějaký friendly kemp, ale jelikož je Jiří světová špička, tak bychom to chtěli udělat naruby. Tvoříme mu podmínky, aby byly ty nejlepší na světě. Máme zkušenosti ze světových gymů, jako je Xtreme Couture nebo Fight Ready gym, kde jsme v minulosti trénovali u Henryho Cejuda. Ať jsme kdekoliv, tak nám domácí prostředí dělá nejlépe. Když jsme třeba jezdili do Japonska, tak jsme se stejně vždycky připravovali i doma.
Když přejdeme k listopadovému zápasu, tak se na galavečeru se rýsuje slušná karta. Procházka s Pereirou jako hlavní předzápas a zlatým hřebem duel v těžké váze mezi Jonem Jonesem a Stipem Miocicem. Hodně lidí říká, že se jedná o snovou kartu…
Když to řeknu čistě za sebe, tak nás to nezajímá. Nejdeme se bavit a sledovat jiné zápasy. Jdeme tam kvůli našemu duelu. Máme zkušenosti ze světa. Jak z UFC, tak z Japonska. Byli jsme v super arénách, kde bylo 50 tisíc lidí a měli jsme titulový zápas. Byli jsme třeba i v Abú Dhabí, kde bylo pár novinářů, ještě k tomu v covidové době. Ten turnaj byl přitom významově důležitější a nebyl kolem toho takový humbuk. My zkrátka máme cestu a tou je získat titul. To je naše práce. Jestli to je v Madison Square Garden nebo někde jinde, to je jedno. Jdeme za titulem.
Soupeřem bude Brazilec Alex Pereira. Jak byste ho popsal?
Všechno se nabízí k tomu, že největší nebezpečí bude v postoji. Nechci spekulovat. Je tu jasný diagram, že Pereira je úžasný postojář a navíc je to bývalý zápasník Glory. Zkušený striker. Navíc trénuje s Gloverem Teixeirou a v přípravě se jistě dívají i na Jiřího. Může se mu například zlepšit zem. My ale budeme připraveni na všechno.
Co Jiří? V jaké je formě?
Více než 100%. Když si vezmeme to rameno, které měl a nastupoval s ním, tak ještě před tím vážným úrazem ho měl potrhané. Nestalo se mu to tím vykloubením. Teď ho má po operaci a je jak nové, lepší než třeba v zápase s Dominickem Reyesem či Volkanem Oezdemirem. Jsme více než na 100%.
V listopadu to navíc bude zhruba rok a půl pauzy od posledního duelu. Cítíte na Jiřím ještě větší chuť do zápasu?
Hlavu má nastavenou úplně perfektně. Stalo se, co se stalo. Byla to nešťastná náhoda a něco, co mělo přijít. Přijali jsme to. My teď jdeme do boje a budeme připraveni.
Do zápasu zbývají méně než dva měsíce. Co vás v nejbližší době čeká?
Řešíme to s týmem, všichni debatujeme. Jedeme ve stejném modelu, jak jsme jeli. Jiří je na tom technicky perfektně. Teď, až se vrátí z Islandu, by se měl vyspárovat a mít fyzicky těžký trénink, aby mu to dobíhalo do zápasu. S týmem jsme se bavili, že bychom do New Yorku letěli kolem konce října nebo začátkem listopadu. Byli bychom tam zhruba týden do fight weeku a mohli se pohodlně aklimatizovat a připravit.
Jaká je jeho náplň na Islandu?
Zkouší nové prostředí, nasává novou energii. Má tam i nějaké povinnosti. Čerpáme sílu z přírody.
