Bojovník Dvořák marně čeká na angažmá. Brzo učiní klíčové rozhodnutí

Teď jsem měl spoustu práce kolem svého velkého gymu, do toho jsem jel jenom MMA tréninky. Samozřejmě jsem tu měl pár věcí přizpůsobených boxu, ale ta skladba Undertaker gymu byla pro mě stěžejní věcí. I proto jsem rád, že žádný velký MMA zápas teď nedopadl, protože sedět zadkem na tolika židlích by nebylo úplně dobré. Jsem rád, že mám za tři týdny profi debut v boxu u nás v Hradci Králové.

To už vím asi pět týdnů. Je to ukrajinský zápasník, a co o něm vím, tak že bude o hlavu vyšší než já. Viděl jsem už jeden jeho zápas na MBC boxingu, dohromady má asi 70–80 zápasů v amatérech a v profi má bilanci 1-1. Proti mně extrémně zkušený boxer, já tam naopak jdu s čistým štítem. Jsem rád, že si to jdu vyzkoušet, protože nechci hledat slabé cesty. Chci si zaboxovat, porvat se a zase nasát zápasovou atmosféru.

Rozhodně, rád bych to už věděl. Bylo by dobré, kdybych měl nějaký výhled do budoucna i minimálně kvůli sponzorům. Není to tak, že bych potřeboval za každou cenu zápas v prosinci nebo něco takového. I kdyby to bylo po novém roce, tak mi to nevadí. Měl bych další nabídky na zápas v boxu, na které bych mohl kývnout. Zápasů by bylo dost, ale je dobré mít podepsanou i nějakou MMA organizaci, abych věděl, kam budeme směřovat a jaký bude plán pro rok 2025.

To úplně ne. Rozjeli jsme komunikaci na více frontách, což trvá. Když člověk komunikuje s lidmi ze zahraničí, tak ty odpovědi na zprávy trvají i několik dnů či týdnů. Hrozně se to natahuje. My díky tomu pomalu sbíráme informace, protože vím, že ať podepíšu kohokoliv, tak to bude třeba na další dva roky či déle. Člověk to proto nechce uspěchat. Pokud to podepíšeme o chvíli déle, tak se nic nestane. Kdybych ale neměl boxerské zápasy a další nabídky, tak bych byl celkem ve stresu, protože chci zápasit. Box mi to v tom usnadní.

To těžko říct. Teď jsem koukal na iks zahraničích i domácích organizací, které se mi líbily. Když jsme byli na turnaji Oktagonu ve Frankfurtu, tak to byla velká show. Oktagon je jeden z hlavních favoritů, které bychom chtěli řešit. Jsou tu další zahraničí organizace, kde uvidíme, jak se domluvíme na podmínkách. Sbíráme nabídky a čekáme, jak se povedou další jednání. Člověk si musí fakt dobře spočítat, co je pro něj lepší. Já sice mohu v Čechách dostat nějaké peníze, ale pokud v zahraničí dostanu pětkrát tolik, tak není co řešit a půjdu tam. Pokud to ale budou podobné peníze nebo třeba i nižší, tak si zas člověk musí spočítat přísun peněz od sponzorů apod. Je to kalkulace. Rád bych měl už něco podepsaného, ale trvá to o dost déle, než jsem si myslel a uměl představit.

Klukům jsem slíbil, že budu zápasit na turnaji MBC v Hradci, a díky tomu, že jsem jim to slíbil dřív a podepsal zápas, tak už nebylo možné řešit KSW. I kdybych dostal fakt super zápas třeba za tři miliony, tak jsem měl podepsáno jinde. Bylo to nemožné. Tenhle turnaj jsme po pravdě ani neřešili. Chvíli jsme o tom spekulovali, ale pak jsme rovnou řekli, že jak mám podepsaný box, tak to ani nebudeme otevírat.

Jezdím na všechny Oktagony s Patrikem Kinclem, teď mám s ním za sebou už čtyři zápasy. Já byl v Oktagonu už od roku 2016, kdy byla Oktagon Výzva, a nějakou dobu jsem s nimi spolupracoval. Ty lidi znám. Je vidět, že ty hranice neustále posouvají, vyvíjejí se a každý turnaj jsou lepší a lepší. Klobouk dolů. Turnaj se mi ve všech směrech líbil. Není nic, co bych jim z pozice trenéra a člověka, který tam byl, mohl vytknout.

Popravdě jsem tohle několikrát zažil. Například v odvetě proti Karlosu Vémolovi, kde nás jedna půlka publika vypískala a druhá nám fandila. Tohle bylo víc nepřátelské, ale počítali jsme s tím. Mně osobně to bylo jedno, snažil jsem se to nevnímat. Naopak jsem se soustředil na svou práci, kterou jsem chtěl odvést. Hodil jsem si zápasový tunel, jako když jdu já a nevnímám lidi.

Na to by asi nejlépe uměl odpovědět Patrik. Pro mě z pozice trenéra vím, že měl dobrou shazovačku a neměl žádné vážnější zranění a nic, co by nasvědčovalo tomu, že by to mělo být jiné než v jiných zápasech. Líbilo se mi vše, i ten nástup, jen se do toho nemohl dostat a nechytil rytmus. Aktivity tam bylo hrozně málo, aby člověk vyhrál.

To je těžká otázka, protože Patrika jsem od zápasu neviděl a nemluvili jsme spolu. Za mě trilogie s Karlosem proč ne, byť je to v polotěžké váze. Patrik je i mimo zápas hodně těžký, měl by šanci vyhrát další titul. V 77 (veltrová váha) si ho popravdě nedokážu představit, jako trenér ho tam nevidím. Za mě největší smysl dává titul v polotěžké váze a Tipsport Gamechanger. Otázka je, zda to největší smysl dává i jemu. Bude si to muset propočítat. Je jasné, že do Gamechangeru půjdou brutální lidi, a je otázka, zda není lepší získal titul v polotěžké váze a pak se dostat k odvetě ve střední divizi. Člověk na tom teoreticky může vydělat daleko víc, než kdyby vyhrál celý Tipsport Gamechanger.

Karlose zná a v té váze bude možná o něco silnější právě on, ale Patrik nebude muset shazovat a nebudou tu věci, které by ho mohly fyzicky sežrat. Neviděl bych to tak dramaticky. Pokud by ale například měl nastoupit s Willem Fleurym (jednička polotěžké váhy), tak bych řekl, že je to blbost. S Karlosem úplně v pohodě, mohli by jít i supertěžkou váhu. V tomhle zápase by mě váha absolutně nezajímala. Jak se oba znají, tak to nebude hrát roli.

Oba Patrikovy zápasy s Karlosem skončily až na body a lidé by patrně chtěli vidět, jak by to vypadalo, kdyby jeden druhého ukončil. Rozhodně jako trenér bych raději viděl Patrika s Karlosem než Karlose s Attilou, protože to je zápas, ke kterému nemám vůbec žádný vztah.