Článek
Zápas mezi Davidem Kozmou a Petrem "Monstrem" Knížetem byl přitom v plánu již 4. prosince loňského roku. Tehdy ale druhého jmenovaného nepustilo do bitvy zranění a fanoušci si tak museli počkat. Po necelých pěti měsících došlo k oficiálnímu oznámení zápasu a zajímavé bude sledovat, kdo vzejde ze souboje generací jako šampion.
Poprvé jste s Monstrem zápasil v roce 2017, kdy jste prohrál. Jak jste se od té doby změnil?
Myslím si, že jsem určitě posunul. Ať už po technické nebo kondiční stránce. Na druhou stranu si myslím, že Monster se od té doby neposunul. Spíše naopak. Jak stárne, tak se změnily dispozice, které byly před čtyřmi lety. Já předvedu své kvality, které jsem během čtyř let nasbíral.
Kdybyste ho měl přirovnat k nějakému zápasníkovi ve vaší kariéře, kdo by to byl?
To se asi ani nedá přirovnat. Monster je specifický. Je hodně tvrdý, nedá se ukončit, nic ho nebolí. Dokáže jít i přes bolest, fakt ranař.
Nechci nic přivolávat, ale kdo by přišel na řadu v případě, že by se Petr Kníže zranil?
Tak by se šance chopil zase Buchinger. Co jsem viděl, tak už trénuje, má dobrou svalovou hmotu, přibírá na váze. Myslím si, že trochu počítá s tím, že by se Monster mohl zranit a případně by zaskočil za něj.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
A co případná odveta s Bojanem Veličkovičem?
Podle mě to zatím nemá smysl. Poslední zápas prohrál, logicky by tedy odveta mohla přijít v úvahu až po nějaké výhře. Potom se o odvetě můžeme bavit. Teď jsou ale na řadě jiní, než Veličkovič.
Když se vrátím k vašemu poslednímu zápasu, díval jste se na něj zpětně?
Zápas jsem viděl několikrát, s mým výkonem jsem spokojený. Podařilo se mi ho ukončit před limitem, což se v jeho kariéře povedlo jenom jednomu soupeři. Těší mě, že jsem ten druhý. V zápase pochopitelně byly i chyby, ty jsou ale v každém duelu. Pracujeme na nich, aby se už neopakovaly.
Je ve hře i další zápas v organizaci RCC?
V jednání je zápas první nebo druhý týden v červenci. Soupeř ještě není potvrzený, takže uvidíme, co bude. Momentálně se ale soustředím na duben, kdy budu mít zápas Monstrem. Po tomhle zápase se uvidí, jaké budou další kroky.
Vy jste v RCC naposledy zápasil v roce 2019, kdy jste prohrál s Rusem Muchamedšinem. Ten nyní přešel do nově vzniklé organizace RFA. Nemotivuje vás to k přesunu, abyste mu oplatil porážku?
To určitě ne. Abych přešel k RFA jenom čistě kvůli tomu, že je tam Muchamedšin, to nepřipadá v úvahu. Já jsem v OKTAGONu maximálně spokojený a zatím neplánuju žádný přestup do jiné organizace. To není na pořadu dne.
Nejšťastnější člověk na světě! Šampion welterové váhy David KozmaVideo: Sport.cz, Oktagon TV
Jak nahlížíte na veltrovou váhu v OKTAGONu? Z jakých stran pociťujete hrozbu?
První TOP desítka je hodně nebezpečná, je tam velká konkurence. Každý z nich je můj potencionální soupeř. Třeba Juráček je hodně nebezpečný, jsme ale kamarádi a zápasit spolu nechceme. Titul pochopitelně bude chtít a vůbec bych se nedivil, kdyby se k němu probojoval. Další hrozba je třeba Apollo nebo Monster. K odvetě se může propracovat také Veličkovič. Nesmíme zapomenout ani na Kértésze, který klidně může dostat další šanci. Soupeřů je tam fakt hodně.
V případě, že by se Juráček probojoval k titulové šanci, vy byste s ním zápasit nechtěl?
Kdybych měl titul a Juráček dostal tu šanci, tak budu muset (smích). Byl bych ale nejradši, kdyby ten titul nechtěl. Vůbec bych mu ale neměl za zlé, kdyby ten zápas chtěl.
Kdyby se vám povedlo porazit Monstera a uspět i v RCC, mohl by to být poslední stupínek před UFC?
Vůbec nevím, jak UFC přemýšlí. Jestli mě mají v hledáčku, nebo ne. Kdyby se ozvali, tak bych s týmem přemýšlel o tom, zda do toho jít. Rozhodně by to ale neznamenalo, že bych na to hned kývl. Hodně by záleželo i na podmínkách, které by nám nabídli. Podle toho by se vidělo. Mně se už před lety, kdy byla UFC v Praze, ozvali nějací manažeri a nabídli mi na tom turnaji zápas. Nechtěli jsme to ale řešit přes nějaké cizí manažery, něco jiného by bylo, kdyby se ozvala sama UFC. To bychom možná na to kývli.
Vám se loni v září narodila dcera, jak si užíváte roli otce?
Dítě jsme chtěli a rozhodně si to užívám. Je to pro mě něco nového, taková příjemná změna. I když jsem momentálně v plné přípravě, tak si přesto užívám roli otce. Výhradně se proto stará moje přítelkyně. Dělám, co můžu. Každou volnou chvíli, co mám, tak se snažím být s nimi.
Jak se vlastně dá skloubit trénování a zápasení s výchovou dítěte?
Z 95% se stará partnerka. Nebýt ní, tak nemám šanci se o dítě postarat. To řeknu naprosto upřímně. Zaplať pánbůh, že jsme na to dva. Přítelkyně to zvládá všechno sama a jsem jí za to vděčný. Zároveň mi tím dává prostor, abych se mohl připravovat na zápasy.
Myslíte si, že vás narození dcery nějak změnilo?
Cítím to jako příjemnou změnu. Chci, aby se malá měla v životě dobře. Chci udělat vše pro to, aby nic nestrádala a aby byla zodpovědná, slušná holka. To je hlavní, co si přeju a snad to tak i bude.
Co v budoucnu? Budete jí chtít vést k bojovým sportům?
Neříkám, že nechci. Klidně jí jako malou holku dám na judo. Prostě, aby se uměla trochu hýbat, aby nebyla úplně levá (smích). I proto si myslím, že judo je pro malé děti úplně ideální sport. S něčím takovým počítám. Až vyroste a bude jí to bavit, tak klidně u toho může zůstat. Pokud ne, tak mi to rozhodně vadit nebude. Hlavní je, aby se ona cítila spokojeně.
