Článek
Co vás to napadlo, že jste si do sportovních aktivit přidal ještě box?
Je pravda, že jsem žádný rváč nikdy nebyl, nikdy jsem se nepral. S boxem jsem se nepotkal. Beru to tak, že je to sport, kde je rozhodčí a proti mně bude na to jedno kolo stát boxerská legenda - Lukáš Konečný. Musím počítat i s tím, že budu počítanej, i když je to na jedno kolo. I Lukáš se divil, že jsem do toho šel.
Trénovat box je jedna věc, ale stoupnout si do ringu před nabitým hledištěm, to chce odvahu. Zdá se, ale jste se dlouho nerozmýšlel, co?
Beru to jako ohromnou výzvu. Bude vyprodáno, soupeřem mi bude legenda, a to hlavní je, že vidím charitativní přesah té akce. Chceme pomoci holčičce, co oslepla. Jsou to naši sousedi, není to sranda tohle všechno zvládat, a jsem rád, že můžu být součástí té pomoci.
Říkáte, že box bolí. Jak to snášíte?
Rány snáším blbě. Musím se mít pořád na pozoru, boxeři totiž dokážou využít jakékoliv nepozornosti a pak přijde bomba. Určitě to není sranda. Lukáš Konečný ještě s oblibou dává údery do žeber. Takže mě sice čeká exhibice a já jen doufám, že to přežiju. Box je hodně těžký sport, důležité jsou nejen údery, ale i práce nohou a taktika.
Máte ještě vůbec čas na to zahrát si fotbal?
Dělám pro fotbalovou Zbrojovku a co se týče samotného hraní, tak jsem si teď byl po čtyřech měsících zahrát. Bylo to zvláštní, po takové době. Vyhráli jsme 5:2, dal jsem gól a na další přihrál, ale necítil jsem se úplně dobře. Byla tam znát ta přestávka.
Spíš bych čekal, že budete mít ze všeho dobrý pocit...
Sport je u nás doma důležitý a tady děti vidí, že i ve 44 letech se dá hrát. S Vilémovicemi navíc chceme bojovat o postup. Mám kolem sebe skvělé spoluhráče - Patrika Siegla, Valnohu, Polácha. Je to paráda a užíváme si to všichni.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jak do toho všeho zapadá vaše slabost pro chlebíčky a nezdravé jídlo?
To je moje velká slabost. (směje se) Taky mám rád saláty. Netajím se tím, ale celé to dopadlo tak, že mi lidé posílají na sociální sítě každý den příspěvky s chlebíčkem. A co se týče té stravy. Musíte si chlebíček dát ráno, případně během dne. Já chodím během týdne do posilovny, hraju hokej, fotbal, teď tam mám i jeden trénink boxu. Takže, když si za odměnu chlebíček, není to problém.
Někde jsem četl, že jich klidně spořádáte dvacet během akce. To vám psali na sociální sítě v žertu, nebo si takhle debužírujete?
Když je nějaká narozeninová oslava, tak jich třeba pět, šest dám. Ale dvacet, to ne. Pravdou je, že vlastně kamkoliv přijdu, chlebíček na mě čeká. (směje se) V poslední době jsem ale zhubnul, sportu mám fakt celkem dost.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Vypadá to, že se opravdu nenudíte...
Rozešli jsme se se ženou, takže teď veškerý čas rozděluji mezi děti a práci. S dětmi se snažím být tři, čtyři dny v týdnu. K tomu je práce a je jí moc, ale nějak to zvládám. Teď doufám, že ještě začnu moderovat plesy a k tomu chystáme do Vyškova koncert skupiny Mirai, pracuji pro O2 TV. A samozřejmě si rád zahraju třeba charitativní zápasy. Snažíme se pomáhat, někoho přesvědčit, aby v těžké chvíli pomohl. Nikdo si neumí přestavit, do jak těžkých životních situací se lidé mohou dostat.
Zasáhl vás i příběh mládežnického trenéra Zbrojovky Brno, který před časem nešťastně upadl a má vážné zdravotní problémy.
Přesně tak. Stalo se to trenérovi naší osmnáctky ve Zbrojovce, spadl nešťastně na hlavu, byl v umělém spánku. Tomu člověku i jeho rodině se totálně změnil život, Bereme toho trenéra, že je jeden z nás, chceme mu pomoci. Víme, že peníze člověka neuzdraví, ale aspoň trochu mohou být nějaké věci snazší. Může potřebovat speciální postel, péči. Když se tohle člověku stane, je to prostě průser. Vnímám to tak, že se taková věc může stát komukoliv. Takže v tomhle případě už se vybralo přes milion korun, ale každý, kdo bude chtít pomoci, je vítán a může přispět na donio.cz - Pomozte Pepovi. Doufáme, že tuhle těžkou chvíli Pepa a jeho nejbližší zvládnou.