Článek
Od turnajů jste si dal pauzu jen něco málo přes měsíc. Stihl jste si vůbec odpočinout?
Popravdě moc ne. Byli jsme pět dnů i s cestou na dovolené, kolem ní spousta povinností po mistrovství světa. Spíš jsem byl z těch akcí možná víc unavený. Pro start v Brazílii jsme se rozhodli dva týdny před ním. A musím říct, že to nebyl úplně dobrý nápad.
Bronzová medaile přece není špatný výsledek.
Je super, na to, jak jsem polevil v tréninku. Ale jel jsem tam kvůli jedinému zápasu a v něm jsem bohužel s Rinerem nebyl schopný se začít prát. Vždy jsem přišel, chytnul ho a čekal. Ale jestli ho chci porazit, musím se do něj pustit, jako jsem to zkusil předtím v Montrealu. Takhle by to nešlo, sice jsem prohrál jen na tresty, ale byl to ode mě špatný zápas.
Nebyl to přece jen risk? Porazit Rinera je velký oříšek i v plné formě…
Je to tak. Měl jsem po mistrovství světa trochu růžové brýle. (úsměv) Ale bral jsem to jako obrovskou výzvu. Vím, že jde porazit, ty zápasy byly vyrovnané. Ale musel bych se prát.
Pociťoval jste, že jste poprvé nastoupil jako mistr světa v nejtěžší kategorii?
Bylo to znát. Byl jsem hrozně svázaný a možná i to hrálo roli, že jsem se nepral tak dobře, kromě zápasu o bronz, kde jsem Ukrajince hezky uškrtil. Ale na zemi se mi vždycky pere líp.
Letos ještě zvažujete start na prosincovém turnaji Masters v Číně. Kdy se rozhodnete?
Podle listopadového kempu v Japonsku a toho, jak se mi bude prát. Mnohem důležitější pro mě je příští sezona. Chtěl jsem zakončit letošní rok na postu světové jedničky, ale Gruzínec Tušišvili má velký bodový náskok. Musel bych Masters vyhrát a on by musel vypadnout brzo, což se mu asi nestane. Tak asi bude lepší se soustředit na další rok, který bude hodně náročný.
Ještě před olympiádou Praha uvítá mistrovství Evropy. Věříte, že i s Rinerem?
Byl bych rozhodně rád, pro mě by bylo úžasné se s ním utkat doma. Ale jestli přijede, podle mě neví nikdo. Většinou turnaje oznamuje tak dva týdny dopředu, nemá to nastavené jako my.
