Článek
Dvojnásobný olympijský vítěz ještě není zcela fit po zranění z únorového tréninkového souboje s další legendou svého sportu Teddym Rinerem.
„Ještě před deseti dny jsem to zvažoval, ale pak mě skolila nemoc, tak jsem to odpískal. Ani bych tam nechtěl jet jako olympijský vítěz a hned prohrát a riskovat nedoléčené zranění,“ vysvětloval, proč se radši bude chystat směrem ke startu kvalifikace na další olympijské hry.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
„Ta pro mě bude důležitější, v červenci bude turnajů spousta,“ plánuje svůj návrat zřejmě na Grand Prix do Záhřebu.
I když minimálně do her v Paříži končit nehodlá, letos plánuje právě v hloubětínské hale SA Rokytka naplno rozjet projekt své judistické akademie. „Chtěl bych předat své zkušenosti a byl bych rád, kdyby se tu zase zrodil nový šampion,“ říkal Krpálek a po očku sledoval svého pětiletého syna Tondu, jak se prohání po žíněnce.
„Ten bude jeden z prvních členů akademie,“ smál se. „Už na judo chodí. Když přijde z tréninku, zkouší na mě chvaty, které se zrovna učili. Snad ho to bude bavit i dál,“ věří Krpálek.
Jihlavské loučení
Teď ale kimono vymění za hokejovou výstroj, o víkendu se v rodné Jihlavě rozloučí s Horáckým stadionem, který čeká demolice.
„Jako malý jsem tam trávil hodně času a před dvěma lety si tam i zahrál, což byl nezapomenutelný zážitek, teď bych si měl zahrát v rozlučkovém zápase. A neúspěšná baráž? Samozřejmě mě to jako jihlavského rodáka mrzí, ale zase gratuluju Jardovi, je to prostě fenomén,“ s úsměvem Krpálek smekal před Jágrem.
