Článek
Původně šlo o zkoušku na měsíc, tento limit už několikanásobně překročil. „Hodně tomu napomohl covid, nemáme závody, tak jsem si judo protáhl už na pět měsíců. Judo mi přirostlo k srdci, mám skvělého trenéra Dana Pochopa. On mi ukázal cestu juda, kterou jsem neznal. Tohle na mě hodně zapůsobilo, navíc to je sport, který můžete dělat třeba do osmdesáti let," je spokojený Tkadlčík s tréninky po boku českého reprezentanta.
Silák má i světový rekord, jenže tahání železa není judo. Tohle je krok do jiného světa, kde vše naučené, natrénované bere za své. Navíc judo jde proti hrubé síle, kterou strongmani potřebují. Ale když vás to baví a nejsou závody? Proč neskočit na žíněnku.
„Negativní je, že mi judo bere sílu. Tu prasáckou sílu, extrémní sílu, kterou já potřebuju jako strongman. Tyhle sporty se tlučou, ale judo mi dává zase mobilitu, poznal jsem nové lidi, začal jsem se více zajímat o Japonsko. K tomu mám silnější prsty, protože ty dostávají v kimonu opravdu zabrat," porovnává Tkadlčík dva světy.
Daniel Pochop, český reprezentant |
---|
Jirka měl na začátku na judistu velkou ztuhlost, ale musím říct, že se to o dost zlepšilo. Ze začátku se nebyl schopen ani otočit do chvatu, ale zase má třeba výhodu, že má široká záda. Když se pereme na zemi, já ho neobejmu. Možná jsem nečekal, že se mu judo tak zalíbí, povídáme si, on o judu hodně přemýšlí, tohle mě docela překvapilo. První zápas? Trochu se to zkomplikovalo. Jirkův vysněný soupeř je Lukáš Krpálek, teď nedokážu říct, kdy by mohl mít zápas. Věřím, že až utne strongmanskou kariéru v tom nejlepším, tak se přesune do kimona, i když trochu hudruje, že se v něm potí. Když se vrátím ještě na začátek, tak mu dělala největší problém fyzička, tu neměl. Neříkám, že teď to je slavný, ale o dost se zlepšil. Já jsem asi o 35 kilo lehčí, ale už to s ním není tak jednoduchý, nabral judistickou sílu, přesto jsem furt ten panovačný trenér, pořád ho přeperu. |
Judo je obrovská dřina, musíte být všestranní, musíte být i chytří, myslet na strategii boje. Strongman je spíše o hrubé síle a o vydržení nelidské dávky tlaku a bolesti. Tohle jde nyní trochu na vedlejší koleji, český silák je i judista. „Momentálně jsem hrdým nositelem čtvrtého kyu oranžového pásku," prsí se Tkadlčík, který nevylučuje, že by si dal i zápas v judu. Už má vyhlédnutého soupeře. Chce olympijského vítěze.
„O zápasu jsem moc nepřemýšlel, asi by šel nějaký okresní přebor, uvidíme. Kvůli covidu se vše zkomplikovalo, ale rád bych si s Lukášem dal cvičný zápas. Vím, že by to bylo jako David s Goliášem, byl bych snadná kořist, ale určitě bych to chtěl zkusit," nebojí se porážky judistický novic.
Silák a judo. A také MMA. Oboje má svoje, svůj pohled na tyto sporty má i Tkadlčík. „MMA se mi také líbí, mám hodně kamarádů, kteří to dělají, ale judo má pro mě etičtější nádech, judo je jako styl života, morální kodex. MMA je super, ale hodně se mi zprotivilo trashtalkem, jak na sebe pořvávají," říká silák, který už zase pomalu dává více strongmanským tréninkům, v květnu by měl Tkadlčík bojovat na Ukrajině.
A pak Krpálek?