Když padají knockouty v hotelu. Na severu Čech vybuchla boxerská nálož

„Celkem jsem spokojený. Škoda je, že i když to byl malinký návrat, že tu nebyli lidi, to mě mrzí. Užil jsem si to, ale s nimi bych si to užil mnohem víc. Další zápas? Nikdy neříkej nikdy. Vnitřně jsem rozhodnutý, to jsem byl i před dvěma lety. Maximálně mohou rozhodnout prachy. Tento sport není tak mediálně zajímavý, aby mi někdo nabídl pět miliónů, které jsem chtěl, pokud si je nenabídnu já sám. A to se nestane, protože já je nemám. Fakt do toho ringu nepolezu, dneska to bylo zadarmo," usmál se Konečný po své dvaapadesáté výhře v profesionální kariéře.

Vyhrál, vylezl z ringu, ušel deset metrů, políbil ženu, dceru a řekl si o pivo. Za pár minut ho měl. „Za pět milionů by mi manželka dala svolení, jinak mě už dlouho prosí a myslí to vážně, že nechce nad tím (daším zápasem) přemýšlet," usmál se Konečný, který se vrátil do ringu téměř dvacet let po svém profesionálním debutu.

Ještě, než šel sám do ringu, byl v rohu u svých svěřenců, jednou z nich byla i jeho patnáctiletá dcera, která porazila Valentýnu Vackovou 3:0 na body.

Mezi provazy se také představila Fabiána Bytyqi, která je držitelkou pásu mistryně světa organizace WBC v lehké minimuší váhové kategorii, v osmnáctém zápase mezi profesionálkami udržela neporazitelnost. Na body jasně porazila Judit Hachboldovou z Maďarska.

„Jsem nesmírně ráda, že jsem se mohla vrátit do ringu v našem městě. Sice to bylo bez fanoušků, vnímala jsem, že tam nebyli. Když tam jsou moji lidi, ti křičí moje jméno, povzbuzují mě. Takhle jsem ale měla zase možnost slyšet více pokyny z rohu. Lidi mě ale rozhodně chyběli, oni jsou pro mě hnací motor," přiznala pětadvacetiletá Bytyqi, která se musela popasovat s urputnou soupeřkou, která se ji snažila hodně tlačit.

„Popravdě mě to trochu štvalo, čím víc se ke mně natlačila, tak mě nabrala hlavičkou, což mně bylo celkem nepříjemný, ale byla jsem na to připravená, že se to stane, nějak jsem se s tím poprala," byla spokojená s další výhrou Bytyqi, která vedle dvoufázových tréninků chodí do práce a studuje.

„Trochu jsem se bála, jestli se to nepodepíše na výkonu v ringu, ale cítila jsem se skvěle připravená. Objem tréninků mám pořád stejný, stále trénuji dvakrát denně. Dřív jsem byla zvyklá po tréninku si lehnout, zregenerovat, odpočinout si psychicky na další trénink. Teď jdu z tréninku do práce, z práce na trénink, nezastavím se, je to hektický a večer absolutně odpadnu. Zatím ale nemám žádný závazky, takže mi to za to stojí," usmála se světová šampiónka.

V ringu se představil také Michal Reissinger, který se přes šestnáct let věnuje thajskému boxu, v Ústí šel do třetího boxerského duelu. Jana Hřebíka porazil v 1. kole, když byl soupeř třikrát počítaný.

„Nevím, jak to okomentovat, čekal jsem, že to bude delší, složitější, zajímavější. Furt laboruju se zády, vlastně jsem šťastnej, že to takhle dopadlo, protože hned prvním úderem jsem cítil zase bolest v celém těle. Musím s tím něco dělat," přiznala po zápase těžká váha, která se boxu nechce vzdát, ale chtěla by si vyzkoušet těžší zápas ve zdravém těle.

„Box mě tímto stylem úplně nenaplňuje. Klidně si dám ještě jednu takovou plácačku, pak bych chtěl už někoho z české špičky. Ale oni se mnou nebudou chtít boxovat, protože nemám body. Uvidíme," pokrčil rameny Reissinger, který si jako všichni ostatní boxeři musel obejít bez diváků v sálu hotelu Větruše. „Je to takový sparing v tělocvičně, takový divný. Diváci by tomu slušeli, jako každé sportovní akci," dodal Reissinger.

Z MMA si odskočil mezi šestnáct provazů zase Tadeáš Růžička. Tomu se postavil do druhého rohu Nikolas Dzurňák. Oba boxerští debutanti se rozešli s remízou.

„Je málo zápasů v MMA, box je další příležitost, ale dneska to byla remíza a v boxu i v MMA záleží na profiskóre, takže moji sportovní kariéru plánuji hlavně v MMA. Tomu všechno přizpůsobím. Měl jsem tvrdého soupeře. Usmíval jsem se, protože jsem si myslel, že jsem zápas vyhrál, ale nemůžu soudit, dokud jsem ho neviděl. Poslední dvě kola jsem si hlídal, takže to bylo vyrovnanější, myslel jsem si, že první dvě tři kola jsem měl, jsem zklamanej," nebylo Růžičkovi do řeči.

Naopak spokojený byl Tomáš Šálek, česká dvojka těžké váhy. V prvním kole porazil Alaina Banonga. Více práce měl Šálek při nástupu, když zakopl a odřel si holeň.

„Aspoň se diváci zasmáli. Zakopl jsem a odřel se o stupínek. Jsem nemotorný nešika. Tohle se mi stalo poprvé, na tréninku se mi ale tohle stává často, ale nerozhodilo mě to, tohle spíš pobaví, zvedne náladu, tohle mě nestresuje, jen jsem nedával pozor," mávl svěřenec Lukáše Konečného rukou.

„Tak rychlý zápas jsem nečekal, spíš jsem očekával druhý, třetí kolo, když už před limitem. Spíš se spoléhám, že zápas skončí na body. Když počítáte s tím, že to skončí před limitem, tak to před limitem neskončí," řekl Šálek po patnácté výhře v kariéře. Ve statistikách má ještě dvě porážky.

V ringu se také představila Nikola Hubálková, která šla do svého debutu a překvapila německou favoritku Laru Ochmannovou, která si po pěti výhrách připsala první porážku, kterou v Ústí rozhodně nečekala. Pozornost mezi provazy vzbudil také Petr Pastyřík, strongman se pustil do boxu. Ve druhém kole ale prohrál s daleko zkušenějším Radkem Vařákem. Ve čtyřiceti letech si připsal devadesátý zápas Tomáš Mrázek, tento nestor dosáhl na čtyřiasedmdesátou porážku.

Sobotní večer měl také na programu dva titulové zápasy. Michal Dufek porazil maďarského soupeře Szilvesztera Ajtaie a získal pás mezinárodního českého šampiona v lehké váhové kategorii. Rozhodčí ukončil duel v pátém kole z vypsaných deseti.

Celý večer před půlnocí zakončil duel o mistra České republiky v super lehké váze, kde jasně na body zvítězil Erik Agateljan, který porazil v deseti kolech Josefa Zahradníka.