Emoce a drama. Neporažený ranař zářil a ostře odpálkoval troufalého hosta. Dohru měla i bitva rivalů

Tradiční turnaj Heroes Gate lákal na zvučná jména, bezesporu jedním z nejsledovanějších byl neporažený český boxer Václav Sivák. Tomu se před samotným galavečerem měnili soupeři jako na běžícím páse, hozenou rukavici nakonec den před duelem zvedl o deset let starší Vladimír Lengál, který moc dobře věděl, že ho nebude čekat nic jednoduchého.

A pociťoval to hned od úvodních vteřin. Sivák těžil ze svých dovedností, jednoznačným způsobem kontroloval duel a soupeře značkoval snad na každém místě těla. Lengál, který tahal za kratší konec provazu a marně hledal recept k vážnějšímu ohrožení, neporaženému boxerovi vzdoroval všechna tři kola, v závěrečném dokonce rivala poslal hned dvakrát k zemi. Na celkové vítězství to ale zdaleka nestačilo a pro očekávané jednadvacáté vítězství v kariéře si dokráčel nezastavitelný Sivák.

„Samozřejmě mě mrzí, že se mi Vlada nepovedlo ukončit. Soupeř se ale snažil spíš přežít, šlo mu o to, abych ho nevypnul a neskončilo to předčasně. Těžko se dává kaóčko, když soupeř není hrozivej a nechodí dopředu. Doufám, že v příštím zápase KO bude," prozradil Sivák po zápase.

Závěrečným vyhlašováním to ale neskončilo. Do ringu nakráčel nadějný český boxer Kelvin Soquessa, který troufalou nabídkou vyzval vítěze zápasu k budoucímu měření sil. Reakce? Siváka to naštvalo, do nezvaného hosta několikrát strčil a věnoval mu i pár ostrých slov. „Co po mně chceš, ty debi*e? Však trénuješ tři čtyři roky. Já jsem si tohle vydřel a také jsem chtěl zápasit s těmi nejlepšími. Tak se zklidni, jinak tě kopnu do hlavy přede všemi," kontroval rozzuřeně Sivák a zmínil fakt, že rival zatím všechny zápasy odbouchal mezi amatéry.

„Je to moje show, moje umění a vůbec mi tam nemají lézt. Je to nesportovní chování, vůbec jsem to nečekal. Já toho kluka znám, vždycky byl ke mně milej. Kdyby mě aspoň před zápasem na to upozornili, tak jsem normální. Jestli se neumí sami prosadit a chtějí se na mě ukazovat, tak mi za to musí zaplatit," pokračoval neporažený boxer.

Duel napěchovaný emocemi se očekával především od hlavního duelu večera, který obstarali dva rivalové, jenž na sebe na jaře dokonce vyjeli před kamerami. Na první pokus se boj mezi boxerskou legendou Petrem Vondráčkem a bývalým promotérem Petrem Karešem neuskutečnil, nyní ale měření sil nic nebránilo. A v ringu to skutečně stálo za to.

Rumburský rodák Vondráček do soupeře nastoupil jako utržený ze řetězu a tvrdými bombami ho dostával do úzkých. Smršť ran nakonec Kareše hned dvakrát smetla k zemi ve druhém kole, bývalý promotér organizace XFN však pokaždé vstal a silou vůle nakonec sám sebe nedonutil padnout před limitem. Ve třetím kole navíc sám několikrát zazlobil a rovněž vyšťaveného Vondráčka dostal do počítání. Fyzicky náročný duel, který se divákům musel líbit, nakonec přinesl nejen vítězství legendárního Vondráčka, ale také nečekaný pozápasový konflikt.

Do něj se zapojil soupeřův trenér Alois Škeřík, který se po Vondráčkovi po jednom z úderů ohnal. V mžiku do ringu přispěchaly snad tři desítky osob a čekalo se, zda se situace ještě víc nevyostří. Nakonec tomu tak nebylo a opona za zápasem byla symbolicky ukončena podáním rukou a vzájemnou pochvalou obou účastníků hlavního zápasu. Válečná sekera je tak zakopána.

„Chtěl jsem Petra knokautovat, ale nevěděl jsem, jestli leží. Byl sehnutej dolu a já jsem dal koleno. Podle mě to ale bylo ve chvíli, kdy ještě nezazněl gong. Pak od jeho trenéra Škeříka přilétly jeden nebo dva údery, což mě naštvalo a šel jsem mu to hned vrátit," vysvětlil pětačtyřicetiletý Vondráček.

Galavečer nabídl i několik rychlých ukončení. Jedno takové si po necelé minutě a půl připsal Melvin Mané, který Ukrajince Oleksije Liubčenka poslal tvrdými kombinacemi na podlahu. Famózní KO a jedno z nejpohlednějších celého turnaje má zajisté ještě teď v paměti Lukáš Hudler, jehož granát pravou zadní doslova odstřelil Leonarda Boráka do provazů.