Článek
Sivákova zápasová bilance je skvostná, čtrnáct výher, žádná porážka. K tomu titul a velké ambice do budoucna. Nejspíš i proto bral úspěch na nejlepším a nejprestižnějším amatérskému turnaji v K-1 jako splněný úkol. „Výhra mě těší, ale byla to povinnost. Doma si nemůžu dovolit prohrát," říká bez okolků.
Jindy se musí popasovat na cestě za triumfem s více bojovníky, tentokrát vyřídil jen dva. „Konkurence byla možná trochu menší, ale ti kluci, co přijeli, měli natrénováno. Byli zkušení, kdyby nevěřili v úspěch, tak by sem přece nejeli," dodává Sivák, který se poprvé ukázal ve váze 67 kg, jinak nastupuje v nižší váhové kategorii. Stejně mu to ale nedělalo problém.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Určitě tomu nepřipisoval nervozitu, která na něj před finále sedla. „Takhle to mám před každým zápasem. Byl jsem ve formě, ostatně v té musím být pořád," usměje se s tím, že delší tréninkové volno si nemůže dovolit.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Ambice má totiž velké. Lákají ho velká vítězství a tituly. Dobře si ale uvědomuje, že k nim povede dlouhá cesta plná tvrdé práce a dřiny. „Chce to pořádný plán. Potřebuji se vyzápasit v profesionálním ringu a postupně vystoupat k bitvám s nejlepšími," naznačuje co má v plánu. Podle jeho představ by mohl být nejprve posun do menší organizace typu Enfusion. „Tam bych mohl zápasit třeba dva roky a pak se pustit do velkého světa a potkat se s nejlepšími."
Prioritní plán ale vypadá úplně jinak. Chce vymazat jeden z restů minulosti, a tak by se utkal rád s Lubošem Lesákem, tedy až bude fit a doléčí zranění ruky. „V osmnácti jsem nad ním vyhrál, ale stále něco vykřikuje na sociálních sítích, tak chci vyhrát a vyřešit to s ním jednou pro vždy," dodává Sivák bojovně.
