Článek
Jste rád, že jdete do dalšího zápasu právě s Borárosem?
Ani ne, tam je hodně bojovníků v mé váze. V 77 je ranec kluků, takže jsem čekal jednoho z nich. Ono to vzniklo na tiskové konferenci po zápase, když se mě na něj zeptali a já zareagoval neúmyslně, ne že bych chtěl někoho vyzývat. Mně bylo jedno, s kým půjdu.
Vy jste spolu měli jít už několikrát, je to tak?
Asi čtyřikrát. Dlouhou dobu jsem byl mimo hru, nemohl jsem, když mi řekli jeho, jsem zdravý, jsem fit, ve formě, tak jsem řekl jednoznačně ano. Já vím o něm, on ví o mně, ale lidi víc vědí o něm. (smích)
Soupeř střídá výhry s porážkami, často má ukončené zápasy na zranění, čemu to připisujete?
On má atraktivní styl, i proto ho lidi mají rádi. Jde do přestřelky, tam to je riskantnější. Má bůvolí styl, jde přes ránu. Jednu ránu chytí a dá dvě. Někdy jedna rána stačí, aby ho otevřela. Jde vabank, to se lidem líbí.
Co bude mít navrch ve vašem zápase - taktika, síla?
Asi všichni lidi vědí, jaké máme styly. Spíš půjde o to, kdo prodá to svoje - chytrost, tvrdost. Třeba to budu já, kdo bude tlačit, já půjdu po úderu, nikdy nevíte a Gábor mě vyboduje.
Jdete do zápasu se slovenskou celebritou. Měl jste také fight s vnukem nezapomenutelného herce Buda Spencera. Carlo Pedersoli vás porazil. Který zápas je pro vás víc?
Víc je určitě Carlo, je (byl) v UFC. Když jsem s ním šel, měl za sebou zápas v Bellatoru, Carlo je víc. Následující zápas je více marketingový, je víc vidět, Gábor je ohromný jméno, udělal kus práce pro nás pro všechny. Fanoušci ho žerou a díky tomu sledují zápasy, galavečery a všimnou si i jiných bojovníků.
Takže svoji známost mezi fanoušky neřešíte?
Samozřejmě člověka něco potěší. Jdu si třeba koupit vodu na benzinku na trénink a zastaví mě policista, tak jsem čekal, že mě bude lustrovat, že jsem něco provedl a on mně řekl, že mi fandí v zápase s Gáborem Borárosem. Lidi o tom asi vědí, ale vypnul jsem teď sociální sítě, soustředím se na zápasy. Beru to jako sport, oba jsme sportovci.
Jak dlouho před zápasem se uzavíráte do bubliny?
Tři týdny. Mám svého mentálního kouče Radka Ševčíka, ten pomáhal i Attilu Véghovi, když šel proti Vémolovi. Zkusil jsem to s ním asi rok a půl dozadu a musím říct, že mi to ohromně pomohlo. On tvrdí, že mám dobrou hlavu, pomáhá mi, uklidňuje mě. Navíc, co si teď od něj vezmu, tak si vezmu i do reálného života. Tohle je pro mě ohromný přínos. Psychologie bojovníků mě vždycky zajímala.
Kterou nejlepší radu jste dostal?
Asi brát ve všech věcech zdravý nadhled. Pokoru a další věci mě naučili trenéři, to je jasný, to je práce Rosti Osičky, Davida Vyvážila, Ondry Pály. Když mě něco naštve, tak se snažím soustředit na dýchání, uvolnění v těle. Pro mě to značí, když jsem naštvaný, chvíli počkat, rozmyslet si myšlenkový pochody, srovnat si pro a proti, říct si to a člověk neudělá věc, kterou by volil v první moment.
Jaké máte plány pro rok 2021?
Do zápasu mám přesně nalajnováno, co bude, víc neřeším. Mě zajímá jen 3x5 minut s Gáborem Borárosem v kleci, boj, co bude potom, neřeším. Doufám, že ukážu v tomhle zápase, co ve mně je a takto to bude pokračovat dál. Tohle mě baví.
Na začátku prosince jste porazil Jana Širokého, měl jste zápas po třech letech, nakopl vás povedený návrat, máte novou chuť do MMA?
Udělalo mi to radost, soupeř mě zachránil, že to vzal. Tohle člověka nakopne, zažít zápas je ohromný zážitek. Měl jsem dlouhou pauzu, tohle mi dalo impuls pokračovat dál. Zdraví drží, stolice je dobrá, všechno je v pořádku. Teď to jen vydržet a neposrat se z toho.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
