Článek
Drtivá většina tréninků probíhá v Příbrami. Tělocvična a okolní příroda - lesy, halda, zde nabírá fyzičku v kopcích. Pokud napadne sníh, nic se neděje, trénink pokračuje. „Je to náročný, ale pak je člověk silnější. Máme podmínky, po kterých jsme odolnější. Musíme dřít v zimě, v Kalifornii mají teplo, u nás jsou v přírodě tréninky těžší," je přesvědčená Pudilová.
Voda, iontový nápoj a banán. A samozřejmě trenér Ladislav Erdélyi. Více pro výběhy, kliky a stínování mezi stromy "Příbramská střela" nepotřebuje. Proti minulým dnům jen přibyl sníh a vítr. Hlavní je ale výkon. Co by jiní dali pomalou procházkou, Pudilová vybíhá. „Druhý a třetí kolo bude ještě lepší než první," hlásí sebevědomě.
Čepice s nápisem Czech, bunda, tepláky, tenisky. Tady nepomohou žádné moderní vymoženosti, tohle musíte odmakat, kousnout se. „Ty kliky chci vidět až na hrudník. Po nich vyrazíš, přidáš, sprint. Potom stínuješ. A všechno protahuj," zní opakující se povely od trenéra. On řekne, ona provede. Žádné odmlouvání, spolu to dotáhli až do nejprestižnější MMA ligy světa.
Kolo střídá kolo, stále do kopce mezi kořeny, kameny, v zimě, větru. Jedna runda trvá pět minut, a pořád se při ní šplhá. Kdo zažil kopce, schody, umí si představit bolest a hlavu, která odmítá, chce ukončit muka, když stehna vypovídají službu. Jen silní vydrží, ti, kteří mají vůli.
„Dej si banán a napij se," slyší Pudilová trenérovu větu. Sní, vypije a usměje se, vše jde podle plánu. Chvíli pauza a na řadě jsou lapy. Stále venku. Navíc začalo sněžit. Žádný problém. Pudilová si sedne do kufru, vezme rukavice, sleduje okolí. Žádný stres. Tohle ji baví, jde za svým. Když trenér zapne stopky, bez mrknutí startuje, jako když nahodíte motor na první pokus.
Ten svůj Pudilová ladí na 23. února, proti ní se v kleci postaví zápasnice, která v minulosti strávila několik let u americké námořní pěchoty.