Článek
Výzva, ale rovněž velká neznámá. Čtyřiatřicetiletý Tkadlčík i sám sobě dokazuje, že miluje nové příležitosti. Vrchol boxerské přípravy nastane tři dny po Štědrém dnu v pražském O2 universum, kde si to na galavečeru organizace Fight Night Challenge rozdá s kulturistou zvaným Mikefitko. Tváří v tvář se postaví dva více než 100kiloví svalovci. „Může se stát cokoli, klidně KO či zranění,“ ví dobře český silák, jenž už pomalu a jistě v hlavě spřádá plány na další souboje mezi provazy.
Proč zrovna box?
Vyšlo to náhodou. Volal mi Attila Végh, že pro mě má výzvu, na což já slyším. Přijal jsem to. Box sice není můj oblíbený bojový sport, ale řekl jsem si, že jsem ještě neměl příležitost si to vyzkoušet, ale zároveň bych chtěl. Je to technické, což pro mě znamená velkou výzvu. S kariérou strongmana ale rozhodně nekončím.
Už jste stačil svého rozhodnutí litovat?
Jen párkrát. Ale to je vždy tak, když se člověk na něco dá a chvíli mu to nejde či je tam nějaká stagnace. Jsem na sebe hodně tvrdý a lítost tam byla třeba na dvě tři vteřiny. Pak si člověk řekne: Dobrý, tak ses vybrečel, běž zase makat.
Hrála roli v rozhodování i finanční odměna?
Ano. Určitě bych se nechtěl řezat někde za pět tisíc. Co znám od kolegů z MMA, tak vím, že dostávají poměrně malé peníze, což je velká škoda, protože podávají daleko lepší výkony než třeba já. Nechci říkat, jakou částku přesně dostanu, ale není to vůbec špatné.
Za sebou máte už několik týdnů příprav, co vás nejvíc trápí?
Kondice. Navíc je to sport, kde se dostávají rány do hlavy, na což člověk také není zvyklý. Nejvíc mě potrápilo i ego, protože si člověk říká, že není schopný si zapamatovat tři kombinace. Je to fakt těžké. Musel jsem spolknout ego a začít makat odznova, protože v mém sportu jsem král a jde mi všechno nejlíp, ale tady je to na úrovni nějakého začátečníka.
Měl jste někdy v minulosti možnost vyzkoušet si box?
V sedmnácti letech jsem rok boxoval, bylo to spíš kondičně, žádné velké výkony. Rukavice jsem na sobě tedy už měl a jako každý chlap si to pak šel někdy s kamarády zkusit, chodil jsem také do Gorily (gym v Praze). Tohle je ale první seriózní příprava.
Jak snášíte údery do obličeje?
Předtím jsem už nějaké dostal, ale na sparingu to nikdy není příjemné či něco, co člověk chce. Ale k tomuto sportu to patří, je to dobrý výchovný prvek.
Nehrozí nějaké zranění, které by vás mohlo vyřadit z dalšího fungování mezi strongmany?
Určitě ano, ale jelikož se dokážu zranit i mezi strongmany, tak bych paradoxně řekl, že box je na klouby daleko šetrnější. Příští rok budu mít ještě pořád nějakou nucenou zdravotní pauzu kvůli zraněným zádům, i proto je teď na zápas nejlepší doba. Šetřit se nebudu, v první polovině roku nebudu mít žádný závod. Chci dokonale doladit záda, aby to stálo za to. Nechci končit někde na pátém šestém místě. Až to bude dohojené a bude to třeba i v kategorii masters, tak bych chtěl dál závodit.
Silák Jiří Tkadlčík se stal ve Finsku mistrem světa navzdory silným bolestem. Vítězství věnoval dceři. Video: Team Tkadlčík
Jsou boxerské tréninky náročnější než ty strongmanské?
Víc vyplivnutý jsem po tom boxerském – fyzicky i psychicky. Jak jsem starší, tak o tom hodně přemýšlím. Můj trénink mezi strongmany znám, už to dělám deset let a vím, co od sebe můžu čekat. V boxu přijdu na trénink a nevím, co budu dělat. Kolikrát si po tréninku lehnu a jsem rád, že jsem rád. Důležité je, že to splním.
Už tekla krev?
Jo, už jsem měl několikrát rozbitý nos, dokonce dvakrát na jednom tréninku. (smích)
V případě vítězství budete coby boxer pokračovat?
To se uvidí. Líbí se mi MMA, ale uvidíme. Necháváme to otevřené. Žádná nabídka zatím nepřišla.
Je tedy varianta přechodu k MMA?
Bylo by to lepší, mám nějakou minulost v judu a na můj typ postavy by to bylo lepší. Ale box je v tomhle ohledu pro mě větší výzva. Kdybych si ale měl vybrat, bylo by to MMA.
Strongman Jiří Tkadlčík bude zápasit v boxu.
Nastoupíte proti kulturistovi Mikefitkovi, oba budete vážit kolem 110 kilogramů. Kdo z vás má větší ránu?
Těžko říct. Neznamená to, že když mám větší ránu, tak automaticky i větší sílu. Myslím si, že to na tom budeme hodně podobně. Mohli bychom někdy společně zajít na boxera (Power Punch) a bouchnout do toho.
Nemáte ze zápasu strach?
Samozřejmě se může stát cokoli, třeba KO či zranění. Snažím se na to nemyslet a v tréninku dělat kroky, abych tomu předcházel. Na tréninku chci vypustit duši, abych byl co nejlepší, a doufám, že se nic zlého nestane.
Uvažujete v hlavě nad někým, s nímž byste si to chtěl rozdat příště?
Nějaké nápady mám. Myslím si, že by mohl být zajímavý zápas s Filipem Grznárem, byť je lehčí, ale dalo by se to upravit. V minulosti jsme spolu měli jednu fejkovou bitku. Nic proti němu nemám, je to super kluk, ale mohlo by to být zajímavé. (smích)
