Článek
Americký výrobce Nike přichází s novinkou, která snižuje aerodynamický odpor a měla by tak dovolovat atletům ještě více zefektivnit každé jejich úsilí. Samozřejmě za dodržení dalšího požadavku ‒ minimální hmotnosti. Sada nálepek, pásků nebo tejpů, chcete-li, je vyrobena z recyklovaného polyesteru, ve všech směrech roztažné, dýchající jemné síťoviny, která je navíc vyzbrojena AeroBlades, jakýmisi vzdušnými ostřími, jemnými zoubky, právě na nichž má docházet k onomu zázraku ‒ redukci tření.
Na vývoji těchto technologicky pokročilých prvků vybavení se pracuje už od roku 1996 a určitě si vybavíte, že i v Londýně před čtyřmi lety byli sprinteři vybaveni něčím speciálním. Nynější AeroSwift má být ještě účinnější. Aerodynamické zoubky se umísťují na strategicky nejvýhodnější místa, kde dochází k největším ztrátám kinetické energie. Jsou výsledkem několika let pokusů a výzkumů v aerodynamických tunelech. Prvky, jež tyto malé čepele ponesou, bude možné přizpůsobit potřebám konkrétního atleta v závislosti na vnějších podmínkách i na konkrétním závodě. Hovoří se o tom, že sprinterům by nová výbava mohla pomoci zlepšit výkony až o vteřinu, u maratónců to bude mnohonásobně více.
Nalepovací panely ale zdaleka nebudou jedinou součástí výbavy, na níž se pracuje s ohledem na minimalizaci odporu vzduchu. V laboratořích myslí i na velmi podceňovanou část, totiž startovní číslo. Obvykle plandá na trikotu běžce připevněné několika zavíracími špendlíky, což je mimochodem vynález z poloviny předminulého století. Nová čísla z lehoučké a prodyšné mikrotextilie, která se bezpečně nalepí na dres a při běhu kopíruje pohyby těla, najdou určitě širokou oblibu.
V laboratořích výrobce se pracuje i na brýlích, čelenkách, rukávech i celých trikotech. Vývoj zdaleka nekončí. Můžeme se jen dohadovat, čeho se ještě dočkáme. A co teprve za dalších pár let? Otázkou zůstane, kam nakonec položíme hranici mezi povolenou výbavou a už zakázanými podpůrnými prostředky.